Čína v poušti postavila makety amerických válečných lodí. Budou zřejmě sloužit jako terče

Nahrávám video
Horizont ČT24: Makety lodí USA na střelnici v čínské poušti
Zdroj: ČT24

Čínská armáda postavila v poušti na severozápadě země napodobeniny americké letadlové lodi a dalších válečných plavidel USA. Chce je pravděpodobně využívat jako terče při vojenských cvičeních. Na základě satelitních snímků o tom v pondělí informovaly agentury AP a Reuters. Čínské ministerstvo obrany zveřejněné snímky nechce komentovat.

Na snímcích společnosti Maxar Technologies, která se specializuje na výrobu satelitů, uveřejněných v neděli jsou vidět obrysy americké letadlové lodi a nejméně dvou torpédoborců třídy Arleigh Burke. Společnost Maxar uvedla, že snímky pocházejí z pouště Taklamakan v čínské provincii Sin-ťiang.

Na fotografiích je rovněž patrný kolejový systém s rozchodem šest metrů, na němž je terč o velikosti lodi. Pohyb po železnici by podle expertů mohl simulovat plavbu.

Ministerstvo zahraničí v Pekingu nechtělo satelitní snímky komentovat. „O situaci, kterou jste zmínil, nic nevím,“ tvrdí mluvčí čínské diplomacie Wang Wenbin.

Satelitní snímky makety americké válečné lodě v čínské poušti Taklamakan
Zdroj: Maxar Technologies/AP

Nezávislý Americký námořní institut na internetových stránkách uvedl, že modely plavidel jsou součástí nové čínské střelnice budované Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou (ČLOA). V lokalitě armáda dříve testovala rané verze protilodních balistických střel.

Makety lodí by podle námořního institutu mohly být využívány při přípravě čínské armády na případný střet s námořnictvem Spojených států, uvedla agentura AP. 

Poušť lépe skryje testy raket

Čínský program na vývoj protilodních raket má pod dohledem raketové dělostřelectvo ČLOA. Podle výroční zprávy amerického Pentagonu vyzkoušelo čínské raketové dělostřelectvo balistické střely DF-21 poprvé v červenci roku 2020. Test se odehrál ve sporném území severně od Spratlyho ostrovů v Jihočínském moři.

Zkouška raket na otevřeném moři mohla Číně ukázat, „že jsou stále daleko od vytvoření přesné protilodní balistické střely,“ vysvětlil pro agenturu Reuters odborník na mezinárodní vztahy v asijsko-pacifickém regionu Collin Koh.

Koh předpokládá, že střelnice v poušti není součástí poslední fáze vývoje, protože pouštní podnebí neodráží reálné podmínky na moři, což může ovlivnit zaměřování a další senzory.

Pouštní střelnice ale armádě umožní provádět testy mnohem bezpečněji. „Nejlepší způsob, jak to testovat a ukrýt před zvědavými zraky americké armády a tajných služeb, je dělat to ve vnitrozemí,“ myslí si Koh.

Peking posiluje zbrojení

Napětí v Jihočínském moři roste, Peking si nárokuje většinu jeho rozlohy. Filipíny, Brunej, Malajsie nebo Vietnam taková tvrzení s podporou Američanů zpochybňují. Svůj vliv se snaží Čína v poslední době posilnit i v Myanmaru.

Čínští komunisté požadují také území kolem Tchaj-wanu. Samotný Tchaj-wan, ke kterému se v posledních měsících chovají agresivněji, považují za čínskou provincii. Tchaj-wan přitom funguje desítky let de facto jako nezávislý stát.

„Budeme dál podporovat tchaj-wanskou obranu a bránit jakýmkoli jednostranným akcím, které se snaží změnit status quo,“ prohlásil minulý čtvrtek mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.

Ministr zahraničí USA Antony Blinken se letos v červenci zastal také Filipín. Blinken prohlásil, že Američané budou ostrovní stát bránit, pokud dojde k útoku. Čínu varoval, aby se zdržela provokativního chování, připomíná agentura Reuters.

Nároky v Jihočínském moři
Zdroj: Voanews

Čína v posledních letech výrazně posílila vojenské kapacity, výdaje na obranu se ročně zvyšují o sedm procent. Podle amerického ministerstva obrany by mohla asijská velmoc do roku 2030 vlastnit až tisíc jaderných hlavic, pětkrát víc než nyní.

Největší nukleární arzenál ale doposud drží Američané. Dosažení takzvané jaderné parity je Čína stále velmi vzdálena. Washington a Moskva mají k dispozici přes šestnáct set jaderných hlavic, které je možné kdykoli nasadit, a několik tisíc dalších v zásobě. 

Sinolog a spolupracovník projektu Sinopsis David Gardáš řekl v Horizontu ČT24, že Čína se dlouhodobě snaží prezentovat jako mírotvorce, který nechce použít zbraně v tvrdém konfliktu. „Nicméně se zároveň netají tím, že do roku 2049 by se ráda stala špičkou v technologické oblasti, především vojenské.“ Je tedy podle něj otázkou, nakolik zůstane pouze u testovací fáze, aniž by došlo na tvrdý konflikt.

Připomněl také aktivitu čínských lodí daleko v mezinárodních vodách, zájmy Pekingu v Africe či Arktidě. Minulý měsíc Čína také otestovala hypersonickou raketu, čímž překvapila americké vedení a bezpečnostní síly, uvedl sinolog. Ve svém konceptu pak má Peking vedle tvrdého konfliktu také psychologickou, informační a legislativní válku, dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 55 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...