Čína překvapivě přiznala, že otestovala mezikontinentální balistickou raketu

Čínské ministerstvo obrany oznámilo, že Peking ve středu nad Tichým oceánem otestoval mezikontinentální balistickou raketu vybavenou maketou bojové hlavice. Podle agentury Reuters je to poprvé, co Peking veřejně přiznal, že podobnou zkoušku provedl.

Mezikontinentální raketu odpálila čínská armáda ve středu v 8:44 pekingského času (2:44 SELČ). Střela dopadla do očekávané oblasti Tichého oceánu, uvedlo ministerstvo, podle kterého se jednalo o „rutinní záležitost v rámci ročního výcvikového plánu“ bez zaměření na konkrétní zemi nebo cíl.

Peking o testu „předem informoval dotčené země“, tvrdí státní agentura Nová Čína. Dráhu střely ani místo dopadu neupřesnila.

Expert: Nejde o rutinní záležitost

Jak však podotkl web stanice BBC, označení testu za „rutinní“ je podle expertů překvapivé, neboť poslední takový test – tedy vypuštění rakety do mezinárodních vod – provedl Peking v roce 1980. Čína obvykle provádí testy ve svých provinciích Sin-ťiang či Vnitřní Mongolsko, píší BBC a Reuters, která dodává, že Peking takové testy zpravidla veřejně neoznamuje.

„Pokud mi něco neuniká, myslím, že je to v podstatě poprvé, co se to stalo – a bylo to oznámeno – po dlouhé době,“ komentoval čínský test Ankit Panda, specialista na jaderné zbraně z Carnegie Endowment for International Peace. Označení testu za „rutinní“ a „každoroční“ je podle něj zvláštní „vzhledem k tomu, že takové věci nedělají (Číňané) ani rutinně, ani každoročně“.

Drew Thompson z Lee Kuan Yew School of Public Policy v Singapuru upozornil, že důležité je načasování. „(Čínské) prohlášení tvrdí, že vypuštění rakety není zaměřeno proti žádné zemi, ale mezi Čínou, Japonskem a Filipínami panuje vysoká úroveň napětí, a (pak je tady) samozřejmě trvalé napětí s Tchaj-wanem.

Expert označil test za „mocný signál,“ který má podle něj zastrašit každého. „Čína se rozhodla odpálit mezikontinentální balistickou střelu během (zasedání) Valného shromáždění OSN,“ dodal Thompson. „Není to jen signál pro USA, Japonsko, Filipíny a Tchaj-wan.“

Čína v posledních desetiletích značně zmodernizovala svou armádu a každoročně v souladu s ekonomickým růstem navyšuje vojenský rozpočet. Reuters píše, že má Peking ve svém arzenálu více než pět set funkčních jaderných hlavic, z toho přibližně 350 jsou mezikontinentální balistické rakety. Spojené státy a Rusko v současnosti operují s 1770, respektive 1710 jadernými hlavicemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...