Čína představuje hrozbu pro Británii a západní země, uvedl britský velvyslanec v Česku

Nahrávám video

Velká Británie podle nové obranné koncepce plánuje navýšit počet jaderných hlavic o víc než čtyřicet procent. Britský premiér Boris Johnson slíbil dokonce největší investice do obranného arzenálu od konce studené války, země chce také posílit přítomnost v indopacifickém regionu. Podle britského velvyslance v Česku Nicka Archera totiž Spojené království začalo zaostávat nejen za zeměmi, které představují hrozbu, ale i za spojenci, včetně Francie.

„Prvním výsledkem revize obranné a zahraniční politiky bylo rozhodnutí vlády o investování dalších 224 miliard do obrany, které nám umožní rozsáhlou modernizaci ozbrojených sil a obnovení našeho jaderného arzenálu,“ prohlásil britský premiér Boris Johnson.

Podle britského velvyslance v Česku Nicka Archera je vysvětlení tohoto kroku jednoduché: svět se změnil a na to je potřeba reagovat. „Jakákoliv zodpovědná země musí periodicky sledovat, jaké jsou příležitosti ve světě, ale také analyzovat hrozby a rozhodnout se, jak se s nimi vypořádat. Náš nukleární arzenál působí pouze jako odrazovací prostředek, jak jsme viděli za celou řadu desetiletí, ale abyste mohli něčím odrazovat, tak je třeba mít velký objem,“ konstatuje.

Británie po prověrce zbraní zjistila, že zaostávala. „Nejen za zeměmi, které představují hrozbu, ale také za našimi přáteli a spojenci, například Francií. Nemáme dostatečný počet hlavic,“ uvedl Archer. A připomněl, že jaderné prostředky Británie byly desítky let dávany k dispozici NATO. „Prověřujeme, jakým způsobem jsme přispívali k obraně Západu a jakým způsobem s nimi teď naložit,“ dodal.

Důraz na indopacifický prostor

Z prověrky vyplynulo i to, že chce Spojené království posilovat vliv v „indopacifickém regionu“. Podle velvyslance to souvisí i s Čínou. Po revizi vztahů s touto zemí totiž dospěl Londýn k tomu, že nemůže ignorovat stát, který zodpovídá za tolik emisí, jak připomněl Archer; s Pekingem je podle něj potřeba spolupracovat na velkých globálních tématech.

„Současně musíme přijmout to, že Čína představuje hrozbu pro Británii a západní země. Spolupracovat s našimi spojenci v tomto regionu s trochou více pozornosti je něco, co pomůže zajistit bezpečnost světa, České republiky i celého společenství,“ zdůraznil. Země chce podle něho zefektivnit a zúžit spolupráci se státy v této oblasti, která zahrnuje Austrálii, Indii, Nový Zéland, Singapur, Malajsii, země Commonwealthu nebo třeba Japonsko.

Problémy vakcíny AstraZeneca

Aktuální každodenní boj se nyní svádí s covidem-19 a záchranu vidí svět v očkování. Pozornost se soustředí zvláště na látku od firmy AstraZeneca – Evropská unie jí nemá dost, ale Spojené království se firmě dál daří saturovat.

Archer v této souvislosti ale připomněl, že role AstryZenecy v Británii se datuje do doby, kdy ještě nebyly podepsány unijní dohody o využívání vakcín. „Investovali jsme do vývoje vakcíny a na Oxfordské univerzitě vzniklo partnerství mezi AstraZenecou a vědci z této univerzity a poté se produkt měl prodávat. Uspěli jsme a přislíbili, že budeme nakupovat hodně jejich vakcín, a oni měli tak záruku,“ vysvětlil.

Dodal, že jde zhruba o sto milionů dávek od AstryZenecy, které musí země teď využít. Nicméně zdůraznil, že ani v Británii se neprodukuje dost, aby to pokrylo veškeré potřeby království. „Nakupujeme od AstryZenecy z Indie i z jiných lokalit,“ uvedl. A upřesnil, že v současné době připadá v jeho zemi tak zhruba polovina všech na AstraZenecu, druhá na vakcíny od společnosti Pfizer.

Očkování v Británii jako úspěch brexitu?

Britský premiér Boris Johnson často stav očkování ve své zemi prezentuje jako úspěch odchodu z EU a toho, že si země dokáže sama poradit. Podle velvyslance je to ale logické a vysvětlitelné.

„Mnoho lidí říká, že povinnost vlády je chránit své občany a v této konkrétní situaci máme výhodu, protože neexistuje žádná dvojznačnost ohledně toho, kdo poskytuje vakcínu, kdo ji podává. Je to naše vláda. To nám dává určitý pocit jasnosti,“ konstatuje s tím, že některé evropské státy tuto jasnost a zřetelnost nemají. Například Dánsku se daří, jinde je proces pomalý a je to velmi komplikované téma, uvedl.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová už na adresu tohoto sporu řekla: „Je těžké našim občanům vysvětlit, proč očkovací látka vyrobená v EU putuje do jiných států, které vakcínu také vyrábějí, ale prakticky nic Unii nevrací. Na stole jsou všechny možnosti.“  Podle Archera ale porovnávání není na místě.

„Jak jsme viděli v minulých dnech, to působí napětí, i když existuje i mnoho jiných vakcín, Johnson & Johnson, Moderna, která přichází do Evropy,“ uvedl. „Na národní úrovni jsme zavedli určitý režim, který zajišťuje optimální servis pro naše občany. To je role vlády,“ zopakoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...