Čína kvůli sporu o Tchaj-wan zastavila dovoz hovězího, mléka a piva z Litvy

Čína přestala nakupovat hovězí maso, mléčné výrobky a pivo z Litvy. S odvoláním na litevské úřady to v pátek uvedl server BBC. Mezi oběma zeměmi se tak prohlubuje spor kvůli vztahům Litvy s Tchaj-wanem. Situaci mapoval přímo na místě také zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Čínská celní zpráva podle úřadů ve Vilniusu pozastavila vývoz s odkazem na „nedostatečnou dokumentaci“. Žádné další podrobnosti nejsou k dispozici. Tento krok ale přišel poté, co Litva umožnila Tchaj-wanu otevřít v zemi ambasádu.

Litevská státní potravinářská a veterinární služba uvedla, že dosud neobdržela od Číny žádné oznámení o tom, že by chyběly nějaké informace nebo údaje. Dodala, že čínské úřady uskutečnily v roce 2020 audit litevských vývozců hovězího a rybích produktů na dálku. Neobjevily se ani žádné stížnosti a vývoz fungoval bez problémů až do konce loňského roku.

Vztahy mezi Čínou a Litvou se zhoršily, když Litva v listopadu povolila Tchaj-wanu otevřít velvyslanectví ve svém hlavním městě. Ambasáda má označení tchajwanská, nikoliv „čínská Tchaj-pej“, jak to používá řada jiných států, aby neurazily Čínu.

Litevský prezident Gitanas Nauseda to později označil za chybu. „Domnívám se, že chybou nebylo samotné otevření tchajwanské mise, ale její název, který se mnou nebyl koordinován,“ řekl. 

Co kdo od koho kupuje

Čína je největším světovým dovozcem hovězího masa, z Litvy ale nakupuje málo. Loni dovezla celkem 2,36 milionu tun hovězího, z toho z Litvy bylo 775 tun.

Minulý měsíc tchajwanská vláda koupila 20 tisíc lahví litevského rumu, který směřoval do Číny, když se předtím dozvěděla, že jeho dovoz by mohl být zablokován. Vláda pak sdílela s veřejností tipy, jak pít rum a jak ho využít při vaření.

Celou záležitost sledoval přímo v Litvě i zpravodaj ČT Lukáš Mathé. Zmínil, že přibývá evropských společností, od kterých Peking nechce kupovat zboží vyrobené v této pobaltské zemi. 

Hovořil o tom například ředitel firmy Baltija Vidas Butkus, která šije pro značky z celého světa. Od uniforem po večerní šaty. Krize ve vztazích s Pekingem si ředitel nevšímal, dokud s ním jeden partner z Francie neukončil spolupráci. Napsal mu, že jeho čínští zákazníci už nechtějí nic vyrobeného v Litvě. „Naše ztráta, řekněme za měsíc, bude činit 50 až 100 tisíc (eur). A to je pro naši společnost opravdu hodně.“

Bojkot se dotýká i jiných, nejen textilních firem. A funguje i opačně. Zasahuje podniky, které jsou závislé na dovozu součástek z Číny. „Mnoho firem si nechává posílat náklady do lotyšských, polských nebo německých přístavů přes jiné společnosti, a tak problém obcházejí. Je to velký problém? Chce to víc času a peněz,“  řekl prezident litevského investičního fóra Rolandas Valiūnas. 

Litevská vláda i přes ekonomické obtíže na svém postoji trvá. Prezident je zdrženlivější. Část opozice kabinet naopak vyzývá, aby ustoupil. Země si podle ní nemůže ztráty dovolit. Začíná se také mluvit o kompenzacích. „Za prvé potřebujeme najít nové trhy. A je tu i další věc. Musíme pokrýt ztráty, kterými firmy trpí kvůli klesajícímu exportu. Musíme platit mzdy,“ uvedl předseda asociace textilního průmyslu Kęstutis Daukšys.

Za Litvu se postavila Evropská komise, a to i kvůli dopadům na jednotný unijní trh. Brusel proti Číně zahájil řízení u Světové obchodní organizace. Nejedna litevská firma se však obává, že spor bude trvat měsíce, dodal zpravodaj. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 45 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 47 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...