Čína je v zajetí vlastní rétoriky, hodnotí analytici napětí kolem Tchaj-wanu

Nahrávám video

Z pohledu Číny je nutné situaci eskalovat, její varování se neustále opakují, tak musela demonstrovat svou sílu, prohlásil v pořadu 90' analytik Asociace pro mezinárodní otázky Filip Šebok v souvislosti s přicestováním předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wan. Zmínil, že vojenský zásah je pro Čínu riskantní. Podle amerikanisty Jakuba Lepše se USA snaží situaci vybalancovat a odradit Peking od případného zásahu.

Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová přiletěla na Tchaj-wan. Čína v reakci na to uvedla, že tento krok bude mít vážné následky, a následně oznámila, že bez odkladu zahájí námořní a letecké cvičení v okolí ostrova. Podle Pekingu cesta Pelosiové podkopává mír a stabilitu v Tchajwanské úžině a narušuje svrchovanost Číny.  

„Je potřeba říct, že americký prezident a Kongres jsou vázáni vnitřním americkým zákonem z roku 1979. (…) Musí poskytovat Tchaj-wanu dostatek zbraní pro prodej, aby se byl schopen ubránit se sám,“ podotkl Lepš. USA uznávají politiku jedné Číny a podle něj zároveň v nějaké míře zaručují, že nebudou součástí konfliktu, a snaží se vybalancovat situaci. 

Zmínil, že jde v tuto chvíli o určitý alibismus ze strany Spojených států, protože nejde o oficiální reprezentační cestu, ale osobní rozhodnutí Pelosiové, ačkoliv americký prezident Joe Biden rovněž stojí na straně Tchaj-wanu. „Na jeho inauguraci byla pozvaná reprezentantka Tchaj-wanu poprvé od roku 1979,“ podotkl. 

Podle něj se od cesty nedá čekat nic zásadního. „Je to otázka osobních preferencí. Pelosiová byla vždy velmi vyhraněná vůči komunistické Číně,“ podotkl s tím, že důvodem může být také to, že jde pravděpodobně o jednu z posledních příležitostí cestovat v pozici šéfky sněmovny, jelikož v příštích volbách demokraté s nejvyšší pravděpodobností ztratí většinu.

Druhým důvodem může být podle něj také to, že i členové Kongresu mají nějaké informace o tom, že Čína opět vážně uvažuje o vojenském řešení. „Podobná situace byla na jaře roku 2001, tehdy se situaci se snažily USA vyrovnat, když říkaly: 'Uděláme, cokoliv bude potřeba, abychom pomohli Tchaj-wanu se ubránit'.“ Chtějí tak podle Lepše Čínu odradit od případné eskalace.

Planá varování

Podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Filipa Šeboka je z čínského pohledu nutné situaci nyní eskalovat, protože varování se neustále opakují. „Ve výsledku se hrozby ukazují jako plané, takže Čína chce ukázat, že za těmi hrozbami něco stojí,“ podotkl a dodal, že bezprostřední konflikt nejspíše nehrozí. 

Dodal však, že současnou návštěvu třetí nejvyšší představitelky USA může Čína vnímat jako určitou potupu. „Může cítit nutnost se ukázat jako silný lídr, někdo, kdo nenechá Spojené státy dělat takovéto provokativní kroky,“ uvedl.

Peking si však na druhé straně podle Šeboka uvědomuje dlouhodobý faktor válečného konfliktu. „Eskalace by mohla být riskantní. Mohla by položit čínskou ekonomiku,“ podotkl s tím, že už nyní má problémy kvůli epidemii covidu a s krizí na trhu hypoték. Dodal, že Tchaj-wan je celosvětově vnímaný jako důležitý obchodní a investiční partner. „Si Ťin-pching nebude v současné době riskovat destabilizační situaci, která by měla pro Čínu dalekosáhlé důsledky,“ podotkl.

Podle senátora Jiřího Růžičky (za TOP 09 a STAN) je návštěva Pelosiové na Tchaj-wanu velmi symbolické gesto. Dodal, že situace ohledně nedemokratických režimů se stále opakuje. „Nedemokratické režimy se snaží vždycky předvést svoji sílu, když svět ty slabší sleduje, varovat a říct: My jsme dostatečně silní, abychom si mohli dělat, co chceme,“ podotkl s tím, že Čína nyní jen zkrátka chřestí zbraněmi a vydírá. Dodal, že před diktátorskými režimy by se nemělo uhýbat.

Zdůraznil, že Tchaj-wan svými investicemi vytvořil v Česku 24 tisíc míst, a to v oborech, které jsou vysoce sofistikované. „Čipy, další technologie vysoké úrovně, to je cesta, kterou bychom se měli vydat,“ podotkl s tím, že přínosy této země jsou obrovské.  

S tím souhlasí i člen zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Hayato Okamura (KDU-ČSL). „Návštěva třetího nejvyššího představitele je historická. Je to po 25 letech, kdy někdo takový navštěvuje Tchaj-wan,“ podotkl s tím, že se žádný útok ze strany Číny konat nebude. „Rétorika Číny je velmi tvrdá a velmi ostrá. Jedna věc je ale politické divadlo a druhá věc realita. (…) Nepředpokládám, že to přeroste v přímý vojenský útok,“ podotkl.

Podle něj se zcela jasně ukazuje, že dnešní svět je rozdělený na skupinu demokratických států, které ctí lidská práva, a na autoritativní režimy a dikatury. Současná návštěva Pelosiové na Tchaj-wanu pak prý ještě více zvýrazňuje toto rozdělení. 

Také místopředseda zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) hovoří o tom, že Čína ukazuje svoji sílu dlouhodobě. „Postupuje takto už roky. Je to pouze reakce na návštěvu Nancy Pelosiové. A ukázka, jakou moc má,“ uvedl. „Nemyslím, že by chtěla vojensky zasáhnout na Tchaj-wanu,“ dodal s tím, že jde spíše o snahu odstrašit další státy, přičemž vojenské cvičení se prý dalo očekávat, protože Čína svou vojenskou přítomnost navyšovala v posledních letech. Zmínil, že v případě vojenské intervence by Česko Tchaj-wan podpořilo. „Jsem přesvědčen, že jak jsme postupovali s Ukrajinou, tak bychom postupoval i v případě Tchaj-wanu,“ míní.

Nahrávám video

Také podle Jana Hornáta z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zůstane Čína u velmi silné demonstrace síly. „Bude obsahovat i určité ekonomické sankce vůči Tchaj-wanu,“ uvedl a dodal, že například námořní cvičení, která nyní Čína provádí, do jisté míry naruší i námořní obchodní trasy Tchaj-wanu.

To zmínil i v pořadu Události, komentáře sinolog a orientalista Martin Hála. „Úplně bych to nepodceňoval, protože nejde o cvičení samotná. Výcvikové zóny se uzavřou pro námořní a leteckou dopravu. Má to patrně zamýšlený důsledek, že by z toho mohla vzniknout taková druhotná ekonomická blokáda Tchaj-wanu,“ podotkl.

Dodal, že v případě zájmů USA nejde jen o Tchaj-wan samotný. „Je ústředním bodem první ostrovní linie, což je hranice ostrovů podél asijského pobřeží, kterou kontrolují státy spřátelené s USA. Obranná linie, která zabraňuje průniku Číny dále do oblasti Pacifiku,“ vysvětlil. Zájem se tak podle něj netýká Tchajwanu jako takového, ale jde o „globální otázku, ze které plyne důležitost, jež jí USA a řada dalších zemí přikládají.“

Hála rovněž podotkl, že Tchaj-wan je navíc osobně důležitý pro Si Ťin-pchinga, protože s jeho znovusjednocením s Čínou podle něj do značné míry spojil svůj politický kapitál. „Je velmi pravděpodobné, že je to jedna z věcí, kterou slíbil stranickému vedení,“ podotkl Hála a dodal, že na minulému sjezdu komunistické strany Číny tehdy straníci přistoupili na to, aby byl prolomen limit dvou funkčních období. „Potřetí se stane generálním tajemníkem na podzim, bude mít takřka doživotní mandát a všechno tohle narušuje jeho ambice,“ dodává.

Nahrávám video

Čína musí řešit i mínění Tchajwanců

Hornát zmínil, že případná vojenská intervence Pekingu na Tchaj-wan na stole je, ale nesmí se také zapomenout na cíle komunistické země, kvůli kterým musí brát ohled i na vnímání Číny od samotných Tchajwanců. „Ideální cíl Pekingu je, že si získá srdce Tchajwanců natolik, že se sami připojí. To by byla ukázka síly čínského snu,“ podotkl Hornát s tím, že Peking musí nyní velmi pečlivě vyvažovat, jaké kroky mají dopad na tchajwanskou populaci.

„Nesmíme zapomínat, že Čína balancuje to, jak situaci vnímá domácí společnost, celosvětová společnost, jestli ztrácí kredit, ale také jaký to má dopad na Tchajwance a jejich vnímání Číny jako takové,“ podotkl a dodal, že to všechno podporuje argument, že Peking zůstane u demonstrace síly.

Zmínil také, že za vlády současného amerického prezidenta Joea Bidena jsou Spojené státy ochotny Tchaj-wan vojensky bránit. „I když se podíváme na veřejné mínění v USA, tak je tam velmi mírná většina, která by podpořila případnou vojenskou intervenci,“ podotkl s tím, že nejde zde tolik o Tchaj-wan, ale o to postavit se Číně, což je nyní v USA podle něj velké téma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...