Covidová epidemie v Číně se stále šíří, ale pomalejším tempem než dosud. S odvoláním na čínské úřady to uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Reprodukční číslo udávající počet dalších osob, které přímo nakazí jeden nakažený pacient, je nyní 3,44.
Čínská vláda o víkendu oznámila, že od poloviny prosince do poloviny ledna na covid v zemi zemřelo v nemocnicích bezmála 60 tisíc lidí. Peking předtím čelil kritice, že nedostatečně informuje o vlně nákazy, která se v posledních týdnech po uvolnění protipandemické politiky šíří zemí, kde žije zhruba 1,4 miliardy obyvatel.
Šámalová připomněla, že podle nové studie onemocní do konce ledna v Pekingu všech 22 milionů obyvatel. Na sedmdesát procent jich však už onemocnělo během prosince. „Z toho se dá soudit, že šíření ustupuje,“ dodala s tím, že podle úřadů klesá i počet naléhavých hospitalizací. Podobná situace bude zřejmě rovněž v dalších městech.
Jak se projeví cestování o svátcích?
Zpravodajka nicméně dodala, že poskytovaným informacím se nedá stoprocentně věřit. Například i proto, že trvalo dlouho, než Peking zveřejnil informace o počtu mrtvých. Připomněla také tlak Světové zdravotnické organizace (WHO), aby Čína pokračovala ve zveřejňování informací o šíření covidu.
WHO také žádá informace o nových mutacích, ale Čína tvrdí, že žádné nové a nebezpečné mutace nezachytila. Zpravodajka však dodala, že v tomto ohledu panuje velká skepse. „Předpokládá se, že i kdyby Čína něco objevila, tak by tvrdila, že to bylo do země zavlečeno.“
Nejasné nyní také je, co s epidemickou situací udělá obrovský přesun lidí spojený s oslavou lunárního Nového roku, který připadá na 22. ledna. Ve svátečním období se očekávají dvě miliardy cest.
Pro Číňany jsou novoroční oslavy důvodem k návštěvám příbuzných – mnozí neviděli blízké celý rok, někteří kvůli proticovidovým opatřením i déle. „Nebyl jsem doma čtyři roky a tátovi už je přes 80 let, musím jet. Vezu léky a chráním se. Mám štít, dezinfekci a už se cítím docela dobře,“ říká například jeden z pracujících v Pekingu.
Rychlý konec opatření
Virus se prudce rozšířil, když Čína po protestech náhle ukončila přísná opatření. Rychlé ukončení tvrdého režimu zahltilo nemocnice – lékaři omdlévali vyčerpáním a lidé umírali na ulicích.
„Jsou dvě hodiny ráno a dělám, co můžu, abych zachránil životy. Od šesti večer jediný lékař na resuscitaci osmnácti pacientů. Dělám, co je v mých silách, ale je to únavné,“ napsal na Twitteru například jeden z lékařů na pohotovosti.
Covid si vybírá daň také mezi staršími lidmi. Zatímco jiné země přednostně očkovaly nejzranitelnější, Čína preferovala pracující v produktivním věku. Důchodci navíc žili v domnění, že vakcínu nepotřebují, nebo že jim dokonce uškodí. Země zároveň přišla o mnoho vynikajících mozků – na některých univerzitách zemřely desítky vědců a akademiků.
