Čína částečně uvolnila přísné restrikce, bezpříznakoví už nemusejí do izolačních center

Nahrávám video

Čína skoro po třech letech částečně uvolňuje přísná protikoronavirová opatření, která ohrozila ekonomický chod země, vedla k frustraci ve společnosti a nedávno vyvolala vlnu protestů. Lidé, kteří mají jen lehké příznaky covidu-19, a pacienti zcela bez symptomů budou moci nově strávit izolaci doma, změny se týkají i škol či cestování. Oznámila to Národní zdravotní komise (NHC).

„Až na specifická místa se už nebudou vyžadovat negativní PCR testy. Kódy pro zdravotní stav a trasování se nebudou kontrolovat,“ uvedl představitel komise Wang Che-šeng. 

Komise informovala, že většina nakažených má mírný průběh nebo se u nich příznaky neprojeví vůbec. Lidé se v takovém případě „mohou izolovat doma a sledovat svůj zdravotní stav, a pokud se zhorší, mohou se přesunout k léčbě do určených nemocnic“.

Lidé s pozitivním testem na koronavirus byli doposud nuceni trávit izolaci v karanténních centrech nebo kvůli jedinému pozitivnímu případu končily celé obytné komplexy v uzávěře. Obytný blok byl obehnán plotem střeženým hlídači.

NHC nově stanovila, že je potřeba přesně určovat vysoce rizikové oblasti v jednotlivých budovách, na patrech nebo v domácnostech a uzávěra se nesmí bez rozmýšlení týkat například celých obytných komplexů. V domech, na které se vztahuje karanténa, nesmí být zablokované únikové východy a všichni musejí mít neomezený přístup k lékařské pomoci, předeslala také Národní zdravotní komise.

Uzávěry nesmějí trvat déle než pět dní, pokud nejsou odhaleny další případy infekce, dodala komise ve svém seznamu pravidel pro rozvolnění.

Obnova prezenční výuky

Uvolňování se dotkne i škol. V místech, kde se covid nešíří, budou muset obnovit prezenční výuku. Pro cestování po Číně a pro přístup na veřejná místa, s výjimkou například domovů pro seniory či jeslí a školek, nebude již potřeba prokazovat se negativním testem na koronavirus.

NHC rovněž oznámila, že lékárny již nemají dovoleno omezovat nákup léků na horečku, kašel a bolesti v krku. Místní vlády nesmějí nařizovat plošné testování na covid. Rozsah a frekvence testování by měly být postupně omezovány. Regiony se mají naopak soustředit na zvýšení proočkovanosti občanů starších 60 let.

Agentura Reuters připomíná, že Čína ke covidu-19 ještě nedávno přistupovala jako k nemocem, jako jsou mor nebo cholera, nicméně čínští činitelé minulý týden uznali, že nákaza už není tak nebezpečná.

Co největší bezpečí, co nejmenší ekonomické dopady

Část čínských úřadů zmírnila protiepidemická opatření už v pondělí, konkrétně v Pekingu a šestnácti dalších velkých městech umožnily lidem používat MHD i bez čerstvého testu. Takový požadavek ale nadále zůstával například v kancelářských budovách a restrikce zůstaly v platnosti i ve čtvrtích, kde se objevily případy covidu. 

O posledním listopadovém víkendu se v Číně konaly nebývalé protesty proti restrikcím souvisejícím s covidem-19. Rozbuškou byl smrtící požár v hlavním městě Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang Urumči. Kvůli pandemickým opatřením se totiž údajně lidé nemohli dostat z hořící budovy ven a záchranáři zase nemohli k nim, což čínské úřady popírají.

Místní úředníci musejí „přijmout přísná, cílená opatření k maximální ochraně bezpečnosti a zdraví občanů, ale zároveň minimalizovat dopady epidemie na ekonomický a společenský rozvoj“, uvádí se v prohlášení Národní zdravotní komise. Dosavadní politika nulového covidu zpomalila růst čínské ekonomiky a vážně narušila globální dodavatelské řetězce.

Čína, kde žije 1,4 miliardy lidí, zaznamenala za posledních 24 hodin 20 764 nových případů nákazy koronavirem, převážně asymptomatických. Minulý týden denní přírůstek přesáhl 40 tisíc, což byla rekordní hodnota.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...