Čínské ministerstvo obchodu odmítlo páteční tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že asijská velmoc porušila dvoustrannou dohodu o zrušení cel dosaženou při obchodních jednáních v Ženevě. Místo toho obvinilo USA z porušování jejích podmínek. Ministerstvo také slíbilo, že přijme opatření na ochranu svých zájmů.
Čínské ministerstvo oznámilo, že Peking dohodu uzavřenou minulý měsíc v Ženevě plnil a dodržoval, zatímco Spojené státy zavedly řadu diskriminačních a restriktivních opatření. Ta zahrnují pokyny ke kontrole vývozu čipů pro umělou inteligenci, zastavení prodeje softwaru pro navrhování čipů do Číny a zrušení víz pro čínské studenty.
„Vláda USA jednostranně a opakovaně vyvolala nové hospodářské a obchodní třenice, čímž prohloubila nejistotu a nestabilitu v bilaterálních hospodářských a obchodních vztazích,“ zdůraznilo ministerstvo. Neupřesnilo ale, jaká opatření by v reakci na to mohlo přijmout.
Ekonom Stephen Olson působící ve výzkumném institutu ISEAS uvedl, že Peking v rozhovorech zaujímá velmi tvrdý postoj a nevidí důvod, proč by měl ustupovat. „V Pekingu si dobře uvědomují, že jakákoli dohoda s USA přinese pouze určitý krátkodobý mír, nikoli konec příběhu,“ dodal.
Dohoda platí od poloviny května
Peking a Washington se v polovině května v Ženevě dohodly na pozastavení obrovských cel na devadesát dní. Čína také slíbila, že zruší obchodní protiopatření, která omezovala její vývoz důležitých kovů potřebných pro americkou výrobu polovodičů, elektroniky a obranných zařízení.
Trump nicméně koncem minulého týdne oznámil zdvojnásobení dovozních cel na ocel a hliník na padesát procent, přičemž Čína je největším světovým producentem a vývozcem oceli. Do Spojených států jí ale vyváží od roku 2018, kdy USA zavedly pětadvacetiprocentní clo na ocel, jen málo. Mezi dodavateli hliníku patří Číně podle Reuters třetí příčka.
Čína je největším obchodním partnerem USA, jde zároveň o dvě největší ekonomiky světa. Podle ekonomů má obchodní válka mezi oběma zeměmi potenciál uvrhnout globální hospodářství do recese.
Americký ministr financí Scott Bessent minulý týden připustil, že jednání s Čínou váznou a že dosažení konečné dohody si pravděpodobně vyžádá, aby se do jednání přímo zapojili americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. Trump uvedl, že má v úmyslu mluvit s čínským prezidentem a doufá ve vyřešení situace. Bessent také vyjádřil naději, že se Čína vrátí k jednacímu stolu, pokud Trump jasně vyjádří své požadavky.
Trumpův ekonomický poradce Kevin Hassett v neděli naznačil, že americký prezident by mohl se svým čínským protějškem hovořit o obchodních otázkách již tento týden. Odborníci však podle serveru CNBC považují takovýto rozhovor v nejbližší době za nepravděpodobný vzhledem k rozdílným postojům vlád obou zemí.
„Vypadá to, že americká strana o setkání či telefonický rozhovor prezidentů velmi stojí. To vychází vstříc touze pana Trumpa, aby byl vnímán jako mistr v uzavírání dohod. Naproti tomu tradiční přístup Číny je opačný: prezidentská schůzka či telefonát by se měly konat, až níže postavení činitelé dospějí k zásadním dohodám a k dořešení zůstane jen několik bodů, pokud vůbec nějaké,“ doplnil profesor Bert Hofman z Východoasijského institutu, který je součástí Národní singapurské univerzity.
