Chorvatsko plně otevře hranice pro občany deseti zemí Evropské unie, mezi nimi i Česka. Ve čtvrtek to uvedl tamní premiér Andrej Plenkovič. Pro urychlení vstupní procedury vláda doporučuje návštěvníkům předem vyplnit elektronickou registraci. Velká Británie kvůli přísným omezením v souvislosti s koronavirovou nákazou dočasně uzavřela svou ambasádu v Severní Koreji. Spojené státy hlásí v souvislosti s covidem-19 už víc než sto tisíc obětí.
„Britské velvyslanectví v Pchjongjangu bylo dočasně uzavřeno 27. května 2020 a všechen diplomatický personál pro tuto chvíli opustil KLDR,“ napsal na Twitteru britský velvyslanec v KLDR Colin Crooks.
Rozhodnutí bylo přijato, protože „omezení vstupu do země znemožnilo rotaci našeho personálu a udržení chodu velvyslanectví“, potvrdilo v prohlášení také britské ministerstvo zahraničí.
Šíření koronaviru - květen
- 23:26
Guvernér Louisiany John Bel Edwards prodloužil koronavirová opatření o další čtyři týdny. Ta původně přitom měla skončit tento pátek.
- 23:23
Dalším dvěma organizátorům Trumpova předvolebního mítinku v Tulse vyšel pozitivní test na koronavirus. Celkově jich je už osm. Informoval o tom britský deník The Guardian.
- 19:02
Ve Francii zaznamenali v minulých 24 hodinách 31 úmrtí s covidem-19. Denní počet zemřelých se tak už jedenáctý den za sebou drží pod stovkou.
Británie s KLDR udržuje diplomatické styky a pokusí se obnovit přítomnost v Pchjongjangu co nejdříve, stojí dále v prohlášení. Agentura NK News, která ze Soulu monitoruje dění v Severní Koreji, informovala, že britští diplomaté překročili pozemní hranici do Číny, neboť lety zůstávají pozastaveny.
KLDR sice oficiálně nepotvrdila žádný případ nákazy covidem-19, zakázala ale téměř veškeré cestování přes hranice a přinutila cizince trávit týdny v karanténě. Už v březnu tak některé země, včetně Německa a Francie, stáhly své zástupce ze Severní Koreje a uzavřely své tamní diplomatické mise. Čeští diplomaté v komunistické zemi zůstali.
Termín pro plné otevření hranic chorvatská vláda nezmínila
Vstup do země turistům umožnilo Chorvatsko neoficiálně již začátkem května na základě prokázání „hospodářských zájmů“ neboli rezervace pobytů. Konkrétní datum oficiálního otevření hranic pro lidi z vybrané desítky zemí ale zatím vládní činitelé nezmínili.
Pro občany Slovinska, Maďarska, Rakouska, Česka, Slovenska, Polska, Německa a tří pobaltských států udělí Chorvatsko výjimku z opatření, kterým vstup do země kvůli epidemii koronaviru dosud zakazovalo. Plenković uvedl, že ve jmenovaných zemích je stejně dobrá epidemická situace jako v Chorvatsku.
„Občané těchto zemí budou moci volně vstupovat (…) Při vstupu poskytnou své údaje, aby se dal případně vysledovat jejich pohyb po Chorvatské republice,“ doplnil premiéra ministr vnitra Davor Božinović. „Doporučuji cizincům ještě před příjezdem vyplnit formulář na webové stránce entercroatia.mup.hr, která byla zprovozněna již dnes. Zdržení na hranici nebude pak nutné, protože policie bude mít údaje už předem,“ řekl Božinović.
Seznam bude podle premiéra průběžně doplňován o další státy v závislosti na tamním vývoji.
Kypr zaplatí nakaženým turistům ubytování, jídlo a léky
Kypr zaplatí náklady spojené s dovolenou komukoliv, u koho se po příjezdu prokáže nákaza koronavirem. Podle středečního prohlášení tamní vlády bude stát hradit pacientům s covidem-19 a jejich rodinám ubytování, jídlo a léky. Transfer na letiště a repatriační let si ale dotyční budou muset zaplatit sami.
Kyperské úřady také uvedly, že pro turisty nakažené koronavirem bude vyhrazeno 100 nemocničních lůžek a pro jejich rodiny několik takzvaných „karanténních hotelů“, informoval web BBC.
Opatření má přilákat turisty na ostrov, kde se nákaza dosud prokázala u relativně nízkého počtu lidí.
Jih Itálie se obává zavlečení nákazy ze severu
Regiony na jihu Itálie se obávají zrušení zákazu cestování po celé zemi, které úřady naplánovaly na příští týden. Představitelé jihoitalských regionů si dělají starosti, že lidé z koronavirovou infekcí silně zasaženého severu k nim nákazu zavlečou, upozornila agentura APA.
Například ostrov Sardinie tak chce zavést takzvaný zdravotní pas. Turisté, kteří připlují trajektem nebo přiletí letadlem, by tímto dokladem měli prokázat, že nejpozději před týdnem byli testováni na koronavirus. Když pak dorazí na Sardinii, měli by podstoupit ještě zdravotní kontrolu.
Tento plán kritizuje starosta Milána Giuseppe Sala. Milán je metropolí Lombardie, kde je v rámci celé Itálie evidováno nejvíce případů nákazy.
Rakousko hranice s Itálií otevírat nechce, Řím to kritizuje
Rakousko se zatím dál staví zdrženlivě k možnosti, že by mohlo v brzké době pro turisty otevřít hranice s Itálií a ministr zdravotnictví Rudolf Anschober uvedl, že zemi dál považuje za ohnisko koronavirové nákazy.
V Itálii postoj Rakouska vzbuzuje velkou nevoli zejména u pravicových stran, i ministr zahraničí Luigi Di Maio ale prosazuje, aby se všechny vnitřní hranice v rámci EU naráz otevřely v polovině června.
„Itálie je stále těžce zasaženou oblastí, ačkoli v některých regionech už je situace lepší a hodně se tam snaží. Jsem velkým zastáncem svobody cestování, ale s Itálií je třeba být obezřetný,“ řekl Anschober. Poukázal přitom na to, že v jihoevropské zemi je v přepočtu na obyvatele stále několikanásobně více nakažených než v Rakousku, Slovinsku či Chorvatsku.
„Pokud je Itálie ohnisko, co bychom měli říkat o Rakousku? Vždyť počet nakažených v některých spolkových zemích je vyšší než v mnoha italských regionech,“ napsala ve čtvrtek na Facebooku poslankyně opoziční strany Vzhůru, Itálie Debora Bergaminiová.
Francie chystá rozsáhlé uvolnění restrikcí
Ve Francii začne 2. června další rozsáhlá fáze uvolňování ochranných opatření. Postupně by se měly otevřít všechny školy, v omezeném režimu budou rovněž moci fungovat bary a restaurace. Vláda rovněž zruší zákaz vnitrostátních cest delších než sto kilometrů.
Některá omezení však ještě přetrvají, na veřejnosti se například stále nebude moci sejít více než deset lidí, řekl ve čtvrtek francouzský premiér Edouard Philippe. Ani nejhůře zasažená oblast kolem Paříže již od čtvrtka není považována za takzvanou červenou zónu, v níž epidemiologická situace nedovoluje uvolnit restrikce, uvedl premiér.
Upozornil však, že virus stále představuje v zemi nebezpečí a že vláda bude bedlivě sledovat další vývoj. „Svoboda se stane pravidlem, zákazy výjimkou,“ poznamenal Philippe. Od 2. června by se měly otevřít všechny školy, v nichž se však ze začátku budou žáci zřejmě střídat. Kavárny a restaurace se budou moci od úterý otevřít v celé zemi za předpokladu, že v nich budou stoly nejméně metr od sebe.
V takzvaných oranžových zónách, kde je epidemiologická situace vážnější, jako například v Paříži, budou moci tyto podniky hostit zákazníky jen na zahrádkách. Návštěvníky od 2. června přivítají také muzea a památky. Již od tohoto víkendu se mají v celé Francii otevřít parky a zahrady. Pláže budou následovat v hlavní vlně od úterý.
Ministr zdravotnictví Olivier Veran prohlásil, že reprodukční číslo, udávající, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden infikovaný, je na většině území menší než jedna. To je známkou toho, že je virus v zemi na ústupu. Od úterý by také měla být spuštěna trasovací aplikace StopCovid, jež má pomoci lidem určit, zda nepřišli v posledních dnech do kontaktu s infikovanou osobou. Philippe vyzval všechny Francouze, aby ji používali.
Británie začne od pondělka uvolňovat restrikce
Velká Británie může od pondělka začít s uvolňováním restrikcí přijatých kvůli koronaviru. Na tiskové konferenci to oznámil premiér Boris Johnson. Uvolňování podle něj bude postupné a týkat se bude některých obchodů, škol a také možnosti setkávání lidí ve venkovních prostorách.
Británie ohlásila za minulých 24 hodin dalších 377 mrtvých s nemocí covid-19. V zemi odsud zemřelo podle vládního webu 37 837 lidí a nakazilo se 269 127 lidí. Johnson řekl, že denní statistiky mrtvých se snižují a že sedmidenní průměr činí 256 nových případů. V době, kdy epidemie uprostřed dubna vrcholila, to bylo přes 900 případů.
Johnson probral pět bodů, na jejichž základě se vláda mohla rozhodnout pro uvolňování restrikcí. Patří k nim klesající trend úmrtnosti, schopnost zdravotnického systému čelit epidemii, snižování počtu nově infikovaných, testovací kapacity a posouzení rizika vzniku nové vlny epidemie.
V Anglii spustili systém hledání kontaktů nakažených
V Anglii a Skotsku ve čtvrtek začal fungovat nový systém vyhledávání a testování lidí, kteří přišli do kontaktu s osobami nakaženými koronavirem, podle britských médií se ale od začátku potýká s velkými technologickými problémy.
Server Independent napsal, že část z 25 tisíc nově najatých zaměstnanců pro anglickou část programu měla problémy se vůbec dostat do počítačového systému. Podle ministerstva zdravotnictví šlo jen o nepodstatný zádrhel.
Independent informoval o mnoha vyhledavačích kontaktů, kteří se zatím nedokázali do systému ani přihlásit. Podle všeho byl přetížený a nápor nezvládal. Někteří pracovníci dosud ani nedostali přístupová hesla.
Ve 24 evropských zemích podle WHO od března zemřelo navíc 159 tisíc lidí
Ve 24 evropských zemích zemřelo od počátku března o 159 tisíc lidí více, než bylo pro toto období očekáváno. Uvedl to šéf evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) Hans Kluge, který tyto mrtvé označil za následek pandemie nemoci covid-19. O jaké konkrétní státy se jedná, však neupřesnil.
Kluge také řekl, že 94 procent mrtvých s covidem-19 bylo starších šedesáti let. Mužů v počtu lidí, kteří zemřeli na komplikace související s infekcí, bylo 59 procent.
U 97 procent obětí covidu-19 pak byla podle dostupných informací zjištěna nejméně jedna další choroba, v drtivém počtu případů to bylo srdeční onemocnění, dodal Kluge.
Mezinárodní turistiku čeká letos největší propad od 50. let
Podle generálního tajemníka Světové organizace cestovního ruchu při OSN (UNWTO) Zuraba Pololikašviliho čeká mezinárodní cestovní ruch v letošním roce kvůli koronaviru největší propad od 50. let minulého století.
Počet zahraničních turistů se může snížit o sedmdesát procent a ohroženo je 110 milionů pracovních míst. UNWTO má celkem tři scénáře možného vývoje, které vycházejí z toho, kdy jednotlivé země otevřou hranice.
Podle těchto scénářů by se počet turistů měl snížit o 58 až 78 procent. Podle Pololikašviliho je nejpravděpodobnější scénář počítající s poklesem o sedmdesát procent, který předpokládá, že země znovu otevřou své hranice v srpnu. Na druhé straně v Jižní Americe počet nemocných stále prudce roste a ani v případě USA se zatím nedá předpovědět ukončení zákazu vstupu.
Ifo: Německá ekonomika letos klesne o 6,6 procenta
Německá ekonomika letos klesne kvůli dopadům pandemie patrně o 6,6 procenta, zatímco v roce 2021 vzroste o 10,2 procenta, odhaduje vlivný hospodářský institut Ifo. Firmy v průměru očekávají, že jejich provoz se po přísných karanténních opatřeních ve druhém čtvrtletí vrátí do normálu za devět měsíců. Podle tohoto scénáře největší evropská ekonomika ve druhém kvartálu klesne o 12,4 procenta.
Podle nejhoršího scénáře, který předpokládá návrat k normálu za 16 měsíců, pak vykáže německé hospodářství letos pokles 9,3 procenta a příští rok růst 9,5 procenta.
Ekonomická nálada v eurozóně vykazuje první signály oživení
Ekonomická nálada v eurozóně i v celé Evropské unii však vykazuje se začátkem uvolňování koronavirových omezení první signály oživení. V obou regionech se nálada mírně zvýšila, i když méně, než čekali analytici.
Pomohl k tomu hlavně optimismus v průmyslu a mezi spotřebiteli. Nálada v sektoru služeb a stavebnictví se nadále zhoršuje. Vyplývá to ze zprávy, kterou nově zveřejnila Evropská komise (EK).
EY: Koronavirus ovlivní přes třetinu evropských zahraničních investic
Více než třetina evropských projektů přímých zahraničních investic oznámených v loňském roce bude buď zpožděna nebo přímo zrušena z důvodu koronavirové pandemie. Vyplývá to z průzkumu konzultační společnosti EY.
Konkrétně z celkem 6412 projektů jich 65 procent již funguje nebo pokračuje, i když s nižší kapacitou a menším počtem zaměstnanců, uvádí EY. Dalších 25 procent je zpožděno a deset procent zrušeno.
EasyJet propustí kolem 30 procent zaměstnanců
Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet ve čtvrtek oznámila, že propustí až 30 procent pracovníků. Podle agentury Bloomberg o práci může přijít kolem 4500 lidí. Aerolinky začnou v nadcházejících dnech jednat se zaměstnanci. Druhé největší nízkorozpočtové aerolinky Evropy se poté, co pandemie ochromila leteckou dopravu, připravují na obnovení provozu a snižují přitom náklady.
Počty zaměstnanců snižují i další letecké společnosti. Například konkurenční British Airways a Ryanair dohromady propustí 15 tisíc lidí. Skandinávské aerolinky SAS se neobejdou bez státní pomoci a o práci v nich přijde 5 tisíc lidí.
Nízkonákladové letecké společnosti Norwegian Air Shuttle patrně ve třetím čtvrtletí dojde hotovost a Lufthansa se tento týden dohodla s německou vládou na státní pomoci devět miliard eur (243,25 miliardy korun).
Spojené státy mají přes sto tisíc obětí
Počet zemřelých s covidem-19 ve Spojených státech přesáhl sto tisíc. Vyplývá to z aktuálních propočtů Univerzity Johnse Hopkinse i agentury Reuters. Nakažených evidují USA zhruba 1,7 milionu. Zpomalení nárůstu mrtvých ale vedlo úřady v mnoha amerických státech k uvolnění restrikcí.
Během tří měsíců tak zemřelo v důsledku koronavirové infekce více Američanů než dohromady v důsledku válek v Koreji, ve Vietnamu a v Iráku. Infekční onemocnění zabilo také více Američanů než epidemie AIDS v letech 1981 až 1989.
Z aktuálního průzkumu agentury AP a společnosti NORC vyplývá, že v případě úspěšného vývoje vakcíny proti nemoci covid-19 se chce nechat naočkovat polovina Američanů. AP poznamenala, že výsledné číslo je překvapivě nízké vzhledem k tomu, jaké úsilí svět k přípravě očkovací látky proti koronaviru vyvíjí.
Turecko po dvou měsících částečně obnovilo provoz rychlovlaků
V Turecku ve čtvrtek po dvouměsíční přestávce vynucené pandemií vyjely na trať meziměstské rychlovlaky. Provoz je však stále omezený. Dálkové spojení bylo obnoveno mezi Ankarou a Istanbulem, dále pak mezi Ankarou a Eskişehirem, Ankarou a Konyou a mezi Konyou a Istanbulem.
Lidé do dopravního prostředku smějí, jen pokud se prokážou speciálním kódem na telefonu, který potvrzuje, že nemají kvůli koronaviru nařízenou karanténu. Rychlovlaky přitom mohou být obsazené jen z poloviny, cena jízdenky se ale nezměnila, uvádějí turecká média.
Dále se ve vlacích nesmí prodávat jídlo ani pití. Cestující, u nichž se při jízdě projeví některé příznaky covidu-19, budou přesazeni do speciálního „izolačního oddělení“ a na nejbližší stanici předáni zdravotním úřadům, upozornil ministr dopravy Adil Karaismailoglu.
V Malawi a Zimbabwe prchají stovky lidí z karantény
Úřady v Malawi a Zimbabwe pátrají po stovkách lidí, kteří utekli z karanténních center. Někteří z nich měli pozitivní test na koronavirus. Například v Malawi uteklo z karanténního centra na stadionu v druhém největším městě země Blantyre více než čtyři sta lidí, kteří se předtím vrátili z Jihoafrické republiky nebo odjinud ze zahraničí.
Policie a zdravotníci jen přihlíželi tomu, jak tito lidé přeskočili plot nebo prostě prošli branou. Policisté a zdravotní personál to později vysvětlili tím, že neměli ochranné prostředky, a tak osazenstvo centra nemohli zadržet.
Někteří z uprchlých lidí řekli novinářům, že policii podplatili. Minimálně 46 z narušitelů karantény má koronavirus. Podle serveru BBC si lidé, kteří na stadionu trávili karanténu, stěžovali na nedostatek toalet, jídla a pití.
