„Chceme cestovat, vlastnit půdu a vyznávat svou víru.“ Rohingové se odmítají vrátit do Myanmaru

Nahrávám video
Myanmarští Rohingové odmítají organizovaný návrat do vlasti
Zdroj: ČT24

Myanmarští Rohingové z táborů v Bangladéši odmítají organizovaný návrat do vlasti – vadí jim doklady totožnosti, které jim na cestu vydává vláda. Stěžují si, že jejich identifikační karty negarantují plnoprávné občanství a některé ze základních svobod. Repatriace první skupiny z více než 700 tisíc Rohingů, kteří na bangladéšské území od loňského srpna přišli, měla začít ve čtvrtek 15. listopadu. Dohodly se na tom Myanmar a Bangladéš.

Urovnání jedné z největších humanitárních krizí současnosti se zadrhává. Snahu bangladéšských úřadů vracet Rohingy zpátky domů komplikují výhrady uprchlíků.

„Naši lidé nikam nepůjdou, pokud nebude splněna ta trocha požadavků, kterou mají. Chtějí hlavně zrušení vydávaných Národních verifikačních karet. Pokud to úřady udělají, půjdeme třeba hned, ale ne s těmi kartami, jsme přece plnoprávní občané Myanmaru,“ říká vedoucí tábora, ve kterém Rohingové v Bangladéši žijí.

Uprchlíci tvrdí, že jejich nové identifikační karty jim dávají status nových imigrantů, a mají obavy, že nebudou mít některá svá základní práva. „Bangladéšští úředníci nás včera přišli repatriovat zpátky do Myanmaru. Ale proč bychom někam měli chodit, když stále nejsme občany své země?“ říká rohingský uprchlík Mohammad Rašíd.

Rohingové požadují práva, která dříve v budhistickém státě jako příslušníci muslimské menšiny neměli – možnost volně cestovat, vlastnit půdu, vyznávat své náboženství a vše, co obnáší plnohodnotné občanství.

„Pokud nám dají plnohodnotné identifikační karty, půjdeme. Pokud ne, zůstaneme tady. Naším požadavkem taky je propuštění vězňů, vrácení naší půdy, garance volného pohybu i to, abychom mohli číst v arabském jazyce, měli otevřené své mešity a mohli vzdělávat své děti,“ říká rohingská uprchlice.

Strach rohingských uprchlíků z návratu domů tak komplikuje řešení uprchlické krize, kdy desetitisíce Rohingů, kteří utekli z Myanmaru před násilím tamní armády, zůstávají nadále v táborech v Bangladéši.

„Doufáme, že se všichni budou moct vrátit domů bezpečně, důstojně, na stálo a taky dobrovolně. Oni sami se rozhodují, jestli je pro ně v pořádku se vrátit,“ uvedl mluvčí Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Bangladéši Firaz al Chatíb.

V první vlně by se do Myanmaru mělo vrátit 2200 Rohingů. Pokud se to podaří, budou v brzké době následovat další dobrovolné návraty uprchlíků na myanmarské území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 42 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...