Chápeme zklamání Paříže, ale hájíme své zájmy, komentuje australský premiér roztržku s Francií

Australský premiér Scott Morrison chápe zklamání Francie ze zrušení dohody o ponorkách ze strany Canberry. Austrálie však podle něj musí chránit své zájmy. Canberra odstoupí od smlouvy na výrobu konvenčních ponorek, kterou uzavřela s francouzskou firmou Naval Group. Místo toho dá přednost nové dohodě s Velkou Británií a Spojenými státy.

„Samozřejmě pro francouzskou vládu je to velké zklamání, takže jejich nespokojenost chápu. Ale zároveň Austrálie jako každý suverénní stát musí vždy přijímat rozhodnutí, která jsou v našem výhradním národním obranném zájmu,“ řekl Morrison.

Dodal, že nelituje rozhodnutí upřednostnit národní zájem Austrálie a že návrh vznesl před několika měsíci přímo on sám.

Austrálie bude stavět jaderné ponorky s Británií a USA

Austrálie ve čtvrtek oznámila, že odstoupí od smlouvy na výrobu konvenčních ponorek v hodnotě 40 miliard dolarů (866 miliard korun), kterou uzavřela s francouzskou firmou Naval Group v roce 2016. Po pěti letech už je hodnota kontraktu v dnešních cenách vyšší.

Místo toho Canberra hodlá postavit nejméně osm ponorek na jaderný pohon, což má umožnit nový bezpečnostní pakt mezi Austrálií, Velkou Británií a Spojenými státy oznámený ve středu.

Francie označila zrušení dohody za „nůž do zad“ ze strany blízkých spojenců a povolala své velvyslance v USA a v Austrálii ke konzultacím do Paříže.

Australský ministr obrany Peter Dutton televizi Sky News řekl, že Canberra byla vůči Francii ohledně svých obav upřímná, otevřená a čestná. „Náznaky, že australská vláda na tyto obavy neupozornila, upřímně řečeno odporují tomu, co je veřejně zaznamenáno a co se rozhodně veřejně říkalo dlouhou dobu.“

Odmítl však prozradit náklady nové dohody s USA. Pouze uvedl, že se nejedná o „levný projekt“.

Paříž: Biden požádal o rozhovor s Macronem

Spor je největší ranou pro vztahy mezi Austrálií a Francií od roku 1995. Tehdy Canberra protestovala proti rozhodnutí Francie obnovit jaderné zkoušky v jižním Tichomoří a povolala ke konzultacím svého velvyslance, připomíná agentura Reuters.

Spor o ponorky však představuje také bezprecedentní diplomatickou krizi mezi USA a Francií, která by podle analytiků mohla trvale poškodit spojenectví Washingtonu s Francií a Evropou. Zpochybňuje také jednotnou frontu, kterou se vláda amerického prezidenta Joea Bidena snaží vytvořit proti rostoucí moci Číny.

Mluvčí francouzské vlády Gabriel Attal už oznámil, že prezident Emmanuel Macron bude v příštích dnech telefonicky hovořit s Bidenem. O rozhovor podle něj požádal americký prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 31 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 34 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...