Česko si loni polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce. Umístilo se na 39. místě, zatímco předloni bylo 46. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI). Pohoršilo si naopak Slovensko, které se v roce 2024 umístilo na 59. a loni až 61. místě. Nejlépe hodnocené ze 182 zemí je letos opět Dánsko.
Česko dostalo 59 bodů ze sta, tedy o tři více než v roce 2024. Přesto skončilo pod průměrem Evropské unie, který činí 62 bodů – za to, že se tak stalo, spatřuje česká pobočka Transparency International zejména nedostatečné přijímání protikorupční legislativy za bývalé vlády (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN) Petra Fialy (ODS). Koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů vedená Andrejem Babišem (ANO) však podle ní zlepšení nepřinese, spíše naopak.
Podle české pobočky se bývalá vláda dostatečně nesnažila omezovat korupci. „Legislativu týkající se střetu zájmů nebyla schopna novelizovat. Zákon o regulaci lobbování schválila jen se sebezapřením, aby vyhověla EU a Česko nepřišlo o miliardové evropské finanční toky. Na systémové změny také nedošlo, tolik potřebnou reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže poslala de facto k ledu,“ uvedl výkonný ředitel organizace David Kotora.
Nový kabinet však podle něj nebude kvalitní protikorupční legislativu či efektivní systémová řešení přijímat vůbec, což se odráží i ve vládním programovém prohlášení. Transparency International neočekává, že by se zvýšila politická kultura v Česku. „Již teď můžeme sledovat koaliční návrhy zákonů a tlaky podkopávající nezávislost státní služby, veřejnoprávních médií a vymezující se negativně vůči nevládnímu sektoru,“ sdělil šéf české kanceláře TI.
Jak to vidí české ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo spravedlnosti na svém webu uvedlo, že loni uskutečnilo řadu protikorupčních aktivit. Za nejdůležitější považuje zákon o regulaci lobbování, který začal platit v polovině roku. Spolu s tím úřad spustil Registr lobbování, ve kterém bylo na konci roku 555 lobbistů, 608 lobbujících prostředníků a 2066 lobbovaných, uvedla mluvčí Lucie Rozsypalová. Ministerstvo poukázalo na to, že si Česká republika v žebříčku polepšila.
„V roce 2026 bude novou vládou schválena Vládní koncepce boje proti korupci na roky 2027 až 2030, která bude definovat její protikorupční priority, a to i na základě provedených veřejných konzultací a spolupráce s odbornou veřejností,“ napsala mluvčí.
Ostatní státy
Slovensko dostalo 48 bodů ze sta, a pohoršilo si tak meziročně o bod, což znamenalo sestup z 59. místa na 61. Také dva zbylé státy visegrádské čtyřky jsou na tom v indexu hůře než Česko. Polsko skončilo na 52. místě s 53 body a Maďarsko až na 84. místě se 40 body ze sta. Společně s Bulharskem je tak nejhorší z celé Evropské unie.
Na prvních třech příčkách se ve srovnání s minulou zprávou nic nezměnilo. Obsadily je Dánsko s 89 body, Finsko s 88 body a Singapur s 84 body. Do první desítky se dostaly také Nový Zéland, Norsko, Švédsko, Švýcarsko, Lucembursko, Nizozemsko a Německo, které si oproti předloňsku polepšilo o dva body na 77 ze sta.
Lépe než Česko na tom jsou v případě vnímané korupce například tři pobaltské státy – Estonsko, Lotyšsko a Litva, které rovněž vstoupily do Evropské unie v roce 2004.
Spojené státy obsadily v žebříčku 29. místo, oproti předloňskému roku si ale o bod pohoršily na 64 bodů ze sta. Čína je na 76. pozici se 43 body, Ukrajina je 104. s 36 body, Rusko je až 157. s pouhými 22 body.
Ani na opačné straně žebříčku se v meziročním srovnání situace nezměnila. Jako nejhorší je korupce vnímána v Jižním Súdánu a Somálsku, které mají shodně devět bodů ze sta. Venezuela má jen o bod více.
