EU a Ukrajina podepsaly bezpečnostní dohodu

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek odpoledne podepsali bezpečnostní dohodu, jež slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu ze strany EU. „Budeme podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba. Chceme být akceschopní a konkrétní,“ prohlásil po podpisu Michel.

Evropská unie a Ukrajina v Bruselu podepsaly bezpečnostní dohodu, která má zajistit další dodávky pomoci Kyjevu. Podobné bilaterální dohody dosud Ukrajina uzavřela s několika západními spojenci, ve čtvrtek k nim přibyly ještě Litva a Estonsko. „Tato dohoda vůbec poprvé zakotví závazek všech 27 členských států poskytnout Ukrajině rozsáhlou pomoc bez ohledu na jakékoli vnitřní institucionální změny,“ dodal ukrajinský prezident.

Dohoda podle diplomatů shrnuje dosavadní rozsah závazků Evropské unie směrem k podpoře Kyjeva. Dokument neuvádí finanční hodnotu ani množství budoucí vojenské pomoci EU, odkazuje ale například na nedávné rozhodnutí EU vložit letos pět miliard eur (124,5 miliardy korun) do speciálního fondu na vojenskou pomoc Ukrajině. „Další srovnatelné roční zvýšení lze očekávat do roku 2027,“ uvádí dokument podle serveru Euractiv.

Podle diplomatických zdrojů ČTK přichází podpis dohody v klíčový okamžik po volbách do Evropského parlamentu a před začátkem nového funkčního období Evropské komise. Jde o příležitost Ukrajincům vzkázat, že se unijní politika nezmění, aby neměli strach, že je Unie nebude dál podporovat, uvedl tento zdroj. Dodal, že jde také o důležitý symbol.

Bezpečnostní záruky se mají týkat několika oblastí včetně poskytování další vojenské pomoci, zejména munice a protivzdušné obrany. Dohoda ale řeší například i výcvik ukrajinských vojáků či spolupráci v obranném průmyslu.

Další jednání

Nedávná ruská ofenziva v oblasti Charkova podle Zelenského ukázala, že dosavadní mezinárodní tlak na Moskvu není dostatečný. „V květnu se (ruský vůdce Vladimir) Putin pokusil rozšířit válku zahájením ofenzivy na východě naší země, ale díky statečnosti našich lidí a rozhodnutím vás, našich partnerů, jsme tuto ruskou ofenzivu zastavili,“ uvedl. Požádal zejména o to, aby veškerá slíbená podpora byla na Ukrajinu doručena co nejdříve.

„Plnění všech závazků je důležité nejen kvůli ochraně životů, ale i kvůli tomu, abychom zničili ruskou představu o tom, že mohou něčeho dosáhnout prostřednictvím války,“ doplnil Zelenskyj.

Summit EU večer také vyzval Unii k posílení vojenské podpory Ukrajině. Podle představitelů unijních zemí jsou k ochraně ukrajinského obyvatelstva i kritické energetické infrastruktury naléhavě potřeba zejména systémy protivzdušné obrany, munice a rakety. Prezidenti a premiéři států EU zopakovali „neochvějný závazek Evropské unie poskytovat Ukrajině a jejím obyvatelům trvalou politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu tak dlouho, jak to bude potřeba, a tak intenzivně, jak to bude potřeba“. „Rusko nesmí zvítězit,“ stojí v textu.

Zelenskyj přicestoval do Bruselu ve čtvrtek odpoledne. „Ukrajina v posledních dnech oficiálně zahájila jednání o členství v EU. Dnes jsem v Bruselu, abych se zúčastnil zasedání Evropské rady a poděkoval evropským lídrům za jejich jednotu a za potvrzení nezvratnosti našeho směřování na cestě do Evropy,“ napsal Zelenskyj.

Podle zdrojů ČTK má mít Zelenskyj několik bilaterálních jednání. V rámci jednoho z nich se sešel s českým premiérem Petrem Fialou (ODS). „Zhodnotili jsme oboustranné vztahy, ale i bezpečnostní a ekonomickou spolupráci. Ukrajinský prezident mě informoval o aktuální situaci na frontě a stavu ukrajinské armády,“ napsal Fiala. „Bavili jsme se o švýcarské mírové konferenci i nadcházejícím summitu NATO, stejně tak o vztazích Evropské unie a Ukrajiny,“ dodal český premiér. Zelenskyj by se měl dále sejít třeba se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim.

Muniční iniciativa

Fiala před odletem na dvoudenní summit Evropské unie oznámil, že Česko v rámci muniční iniciativy Ukrajině přispělo 865 milionů korun. Peníze vyčleněné českou vládou na muniční iniciativu budou vynaloženy na nákup munice od české společnosti STV Group, poznamenal. Do iniciativy se dosud zapojilo 18 zemí, z toho 15 přislíbilo peníze, doplnila ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Nahrávám video

Fiala v úterý oznámil, že první zásilka dělostřelecké munice před časem dorazila na Ukrajinu. Jednalo se až o 50 tisíc kusů munice, Česko na tom spolupracovalo s Německem.

„Desetitisíce kusů munice budou dodávány pravidelně v každém měsíci,“ řekl premiér. Cílem je do konce roku poslat na Ukrajinu až 500 tisíc kusů munice, doplnila Černochová.

Podle ministryně si Česká republika dala za cíl sehnat munici i v zemích, které zastávají takzvanou politiku více azimutů, která se vyznačuje spoluprací se Západem i Ruskem a Čínou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...