České europoslance rozděluje unijní měna. Do budoucna zmiňují budování bezpečné Evropy

Nahrávám video
Týden v politice: Čeští europoslanci hodnotili posledních pět let ve Štrasburku
Zdroj: ČT24

Sedm českých europoslanců hodnotilo pro pořad ČT24 Týden v politice své působení ve Štrasburku v posledních pěti letech. Za klíčovou věc končící éry označili někteří politici rozhodnutí o podpoře jádra, mnozí také s negativním pohledem zmiňují Green Deal. Řada europoslanců v rozhovorech uvedla zajištění bezpečnosti Evropy jako jeden z hlavních úkolů nového europarlamentu. Osloveni byli poslanci stran zastoupených v europarlamentu, kteří jsou zároveň členy některé z evropských frakcí, přičemž se vychází z volebních koalic.

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) za klíčové rozhodnutí europarlamentu v posledních pěti letech považuje podporu jaderné energie. „Na začátku mandátu byla ve stavu klinické smrti a podařilo se zařadit jádro do takzvaných podporovaných projektů, aby na jaderné výstavby dávaly banky nižší úroky. Jádro bylo nedávno zařazeno do strategických technologií, bez kterých Evropa nezvládne konkurenceschopnost a reakci na klimatickou změnu,“ připomíná Knotek.

Za úspěch svého výboru pro regionální politiku považuje udržení výjimky pro Českou republiku, aby si mohla peníze přelívat mezi fondy a zacílit prostředky. „Ochránili jsme čtyři miliardy korun, které nám Brusel chtěl vzít, na krajinu, na venkov. Získali jsme navíc jednu miliardu pro opatření v energetické účinnosti. V době covidu jsme dokázali v tomto výboru velmi rychle rozvolnit veškerá pravidla, aby peníze mohly být nality do ekonomiky,“ upozornil Knotek.

V rychlé anketě pak uvedl, že evropská měna by se v Česku zavádět neměla. Je přesvědčen, že by v EU mělo být zachováno právo veta. Za klíčová témata, které bude muset řešit nový europarlament, pak považuje Knotek konkurenceschopnost a ochranu hranic před nelegální migrací.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) považuje mezi tři své hlavní „zářezy na pažbě“ okleštění původního návrhu normy Euro 7 ze strany Komise. „Osobní automobily budou nadále dostupné se spalovacím motorem v následujících letech, je to důležité pro náš automobilový průmysl,“ poznamenal Vondra. Za další úspěch považuje rehabilitaci jaderné energie, což bylo před pěti lety takřka „zakázané slovo“. „Třetí věc, že se nám podařilo získat prostředky na pomoc Ukrajině, i když jsme na půl cesty,“ říká jako člen podvýboru pro bezpečnost a obranu.

Za nejzásadnější rozhodnutí končícího europarlamentu považuje Green Deal. „Šturmovalo se tam příliš moc a pro země, které jsou historicky průmyslově nastavené a více závislé na fosilních zdrojích energie, typově Česko, Německo, Polsko, tak pro ně je to náročnější a dražší a je tu co napravovat v příštím parlamentu,“ myslí si Vondra, který doufá, že budoucí europarlament bude více realistický než ideologický.

V rychlé anketě sdělil, že na přijetí eura podle něj Česko není připravené a mělo by evropskou měnu přijmout, až to pro něj bude výhodné. Právo veta v EU by Vondra zachoval. Za klíčové téma nového europarlamentu považuje zajištění bezpečnosti Evropy, a to jak proti vnějším hrozbám, jako je Rusko, tak i proti těm vnitřním, jako je „nezvládnutá imigrace“.

Europoslankyně Radka Maxová (za SOCDEM) byla členkou výboru FEMM, který shromažďuje tisky ze sociální oblasti. „Měli jsme možnost je připomínkovat, ovlivňovat a zasahovat do nich. Moji srdeční záležitostí jsou lidé se sociálním postižením, práva žen, LGBT, a tam také velmi zasahuje sociální politika, i když jsem nebyla přímo členkou výboru pro sociální věci,“ podotkla.

Za největší úspěch považuje svůj podíl na zřízení a zavedení evropského průkazu pro osoby se zdravotním postižením a evropské parkovací karty. Zmiňuje také úsilí o zmenšení rozdílů v platech mezi muži a ženami.

V anketě uvedla, že Česko by mělo přijmout euro a princip veta by měl být v Unii zachován. Za hlavní úkol nových europoslanců považuje zajištění bezpečnosti a samostatnosti Evropy v mnoha oblastech, jako je energetika či dezinformace.

Klimatickými návrhy se v posledních letech zabýval ve výboru pro životní prostředí europoslanec Stanislav Polčák (STAN). „Ochrana klimatu a nastoupení cíle udržitelné ekonomiky, udržitelného způsobu života byly jedním z cílů Evropského parlamentu a Evropské komise a řada věcí se nám podařila. Já jsem se zabýval ochranou lesů, bylo pro mě důležité, aby spotřebitelé věděli, odkud nakupují různé dřevěné výrobky, že mají například původ ve vytěžených brazilských, afrických lesích,“ uvedl Polčák.

V posledních pěti letech považuje za klíčové geopolitické výzvy, kterým Evropa čelila, když vypukl naplno konflikt na Ukrajině. „Evropský parlament v tomto neselhal, naopak popoháněl evropské státy, aby byly daleko razantnější, rychlejší. I v době covidu parlament pomohl, když se snažil otevřít hranice, když to bylo už možné, a harmonizovat pravidla pro distribuci vakcín,“ konstatoval Polčák.

V anketě se vyjádřil pro zavedení eura v Česku i pro zachování práva veta v EU. Pro nový europarlament bude podle Polčáka klíčové téma udržitelných klimatických cílů, aby nepřišly vniveč dohody, které se za posledních pět let podařilo dohodnout.

Europoslanec za SPD Ivan David, který dosud působil ve výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, považuje za nejdůležitější to, že bylo třeba čelit „důsledkům Green Dealu, který působí velmi neblaze na zemědělství“. Připomněl v této souvislosti protesty farmářů napříč Unií. Evropa podle něj chudne, zhoršuje se hospodářství i sociální situace. „To jsou všechno věci, které je potřeba napravit,“ míní David.

Green Deal je nejzásadnější věcí, která se na půdě europarlamentu udála za posledních pět let, říká europoslanec s odkazem na slova předsedkyně Komise Ursuly von der Leynové. „Promítá se to prakticky do všech hospodářských otázek, do zemědělství a následně do sociálních problémů,“ konstatoval David s tím, že podstatné jsou také otázky migrace a potlačování svobody slova.

Euro v Česku si David nepřeje, naopak je pro zachování práva veta v Unii, sdělil v rychlé anketě. Za zásadní téma pro nový europarlament považuje snahu o obnovu růstu a hospodářské potence.

Zástupce Pirátů v europarlamentu Marcel Kolaja z výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů je jedním z pěti kvestorů. Za úspěch považuje, že se mu spolu s kolegy podařilo udržet europarlament v chodu i během pandemie covidu, kdy musel ze dne na den odstartovat on-line režim. „Podařilo se mi ušetřit tři miliony eur, že jsem změnil strukturu IT vybavení, kterou dostanou v příštím období europoslanci a jejich kanceláře,“ uvedl dále Kolaja, který také pracoval na legislativě, jež nastavila jasné podmínky pro digitální giganty, aby nezneužívaly dominantního postavení na trhu.

Mezi klíčové, co se europarlamentu podařilo dosáhnout během posledních pěti let, považuje europoslanec třeba uznávání takzvaných covid pasů, aby nemusely být zavřené hranice, ale také záležitosti spojené s bezpečností a podporou Ukrajiny a právě i zmíněná pravidla pro digitální giganty.

V anketě uvedl, že by byl pro přijetí evropské měny v Česku, právo veta by zanechal v rámci EU jen ve specifických oblastech, jako je přijetí nového člena. Za klíčové téma pro příštích pět let má posílení konkurenceschopnosti EU.

Europoslankyně Kateřina Konečná z KSČM, která působí ve výboru pro vnitřní trh, považuje za úspěch, že se podařilo prosadit jednotné nabíječky. „Věřím, že to ušetří nejen životní prostředí, ale i nervy ve chvíli, kdy máte v kabelce špatný kabel,“ upozornila Konečná, která hodnotí kladně i to, že byla zpravodajkou u legislativy ke spotřebitelským úvěrům. „Podařilo se mi tam prosadit tři věc. Jedna se týkala nekalých reklam, druhá práva být zapomenut – když se vyléčíte z onkologických onemocnění, tak vás pojišťovny a banky pořád trochu berou jako nemocného, což bude zakázáno. Třetí je, že se banky a další instituce musí dohodnout s lidmi, než je pošlou do exekuce,“ uvedla politička.

Za klíčové věci, co současný europarlament odsouhlasil, považuje migrační pakt, jenž označila za nevýhodný pro Česko, a také Green Deal. „Všechno to dopadá na lidi, pro mě je to úplně nepřijatelné,“ říká Konečná s tím, že pozitivní jsou revize, takže noví europoslanci budou mít šanci věci změnit.

Euro v Česku odmítá a právo veta v Unii by zachovala, sdělila v anketě. Za nejdůležitější téma příštích pěti let považuje Konečná revizi nebo zrušení Green Dealu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...