Cenu Karla Velikého za přínos Evropě získal generální tajemník OSN Guterres

Generální tajemník OSN António Guterres obdržel v Cáchách prestižní evropskou Cenu Karla Velikého. Španělský král Felipe VI. v laudatiu ocenil mimo jiné dlouholeté angažmá portugalského politika pro ty nejslabší a jejich práva. Cena Karla Velikého je určena osobnostem, které se zvláště zasloužily o Evropu.

„António Guterres je člověk, v němž se spojuje hluboké etické a společenské přesvědčení s vědeckou inteligencí jeho akademické minulosti,“ prohlásil Felipe VI. na adresu sedmdesátiletého šéfa OSN. Guterrese, který byl v minulosti portugalským premiérem nebo Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky, ocenil dále jako velkého Evropana a světoobčana.

Zdůraznil také, že se Guterres, který byl několik let i předsedou Socialistické internacionály, celý svůj dospělý život angažoval za spravedlnost a solidaritu s potřebnými a že se vždy snažil hledat shodu mezi národy a státy Evropy. V neposlední řadě Felipe VI. připomněl význam, jaký oceněný přikládá multilateralismu, boji proti klimatickým změnám a pomoci běžencům.

Právě změny klimatu a migraci označil Guterres ve svém projevu spolu s digitalizací za největší výzvy dneška. „Sítě sociální ochrany a solidarita jsou nejefektivnějšími prostředky, jak čelit globálním výzvám, jako jsou změny klimatu, migrace a nové technologie,“ vyjádřil své přesvědčení. Zdůraznil také, že kvůli těmto výzvám i šířícímu se populismu ještě nikdy nebylo tak důležité jako dnes, aby byla Evropa jednotná.

Mezinárodní cena Karla Velikého se uděluje od roku 1950 za mimořádné zásluhy o evropské sjednocení a porozumění. Loni ji z rukou Angely Merkelové obdržel francouzský prezident Emmanuel Macron, kterého německá kancléřka ocenila mimo jiné za jasnou představu reforem Evropské unie i schopnost nadchnout pro ni lidi.

  • Cena Karla Velikého (Der Internationale Karlspreis zu Aachen) se uděluje od roku 1950 za mimořádné zásluhy o evropské sjednocení a porozumění. Je jednou z nejprestižnějších evropských cen.
  • Odkazuje na Karla I. Velikého (747 nebo 748 až 814), vládce franské říše a zakladatele pozdější Svaté říše římské, jenž v oblíbených Cáchách sídlil a který je ve městě pohřben. Do historie se zapsal jako první evropský sjednotitel, za což si vysloužil přízvisko otec Evropy. V říši se mu podařilo upevnit centrální moc, šířil křesťanskou víru – nejčastěji mečem, podporoval vzdělanost, jednotné písmo i latinu jako dorozumívací jazyk. Karel I. Veliký zavedl také jednu společnou měnu, která se ujala i za hranicemi ovládaného území.
  • Základy mezinárodní ceny položil v prosinci 1949 zakladatel čtenářského spolku „Corona Legentium Aquensis“ Kurt Pfeiffer, který navrhl udělovat nové ocenění mimo jiné za nejvýznamnější přínos k rozvoji porozumění v západní Evropě.
  • Mezi držitele Ceny Karla Velikého patří i Václav Havel, jemuž byla udělena v roce 1991. V minulosti ocenění získali například francouzský prezident Francois Mitterrand společně s německým kancléřem Helmutem Kohlem (1988), nizozemská královna Beatrix (1996), americký exprezident Bill Clinton (2000), německá kancléřka Angela Merkelová (2008), tehdejší předseda Evropského parlamentu Martin Schulz (2015) či francouzský prezident Emmanuel Macron (2018).
  • Prvním nositelem ceny se v roce 1950 stal zakladatel panevropské myšlenky Richard Coudenhove-Kalergi. Mezi oceněnými jsou i papežové, „mimořádnou“ Karlovu cenu obdržel v roce 2004 Jan Pavel II., současný papež František ji získal v roce 2016.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...