Trump vyzval k „vyléčení“ USA. Vzápětí mluvil o demokratickém spiknutí

Nahrávám video

Bývalý americký prezident Donald Trump v závěru čtyřdenního sjezdu Republikánské strany přijal nominaci do listopadových prezidentských voleb. V úvodu svého projevu vyzval ke sjednocení strany i celé země a prohlásil, že chce být prezidentem všech Američanů. Během více než devadesátiminutové řeči však brzy přešel ke svému tradičně útočnému tónu, píší světové tiskové agentury.

Trump minulou sobotu na předvolebním shromáždění v Pensylvánii přežil pokus o atentát, když mu jeden z výstřelů poranil pravé ucho. V úvodu svého projevu na nominačním sjezdu, který byl jeho prvním veřejným vystoupením od té doby, čtrnáct minut líčil detaily a své osobní dojmy z události, která mohla ukončit jeho život a při které útočníka zastřelila ochranka.

„Dnes večer bych tu neměl být,“ řekl Trump před zcela zaplněným sjezdovým sálem, kde mu v tichosti naslouchaly tisíce lidí. „Všude tekla krev, ale v jistém smyslu jsem se cítil bezpečně, protože jsem měl na své straně Boha,“ prohlásil Trump, který měl stejně jako celý týden na pravém uchu velký bílý obvaz zakrývající zranění, které při střelbě utrpěl.

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident, který proslul spíše bombastickou a agresivní rétorikou, v úvodu svého projevu nabídl mírnější a hluboce osobní poselství, které čerpalo přímo z jeho setkání se smrtí, napsala agentura AP. Požádal také o minutu ticha za Coreyho Comperatoreho, velitele hasičů ve výslužbě, který při střelbě na jeho mítinku přišel o život.

„Rozpory a rozdělení naší společnosti je třeba léčit. Jen je vylečme rychle. Nás Američany spojuje jeden osud a jeden úděl. Společně povstaneme, nebo padneme,“ sdělil Trump. „Kandiduji na prezidenta celé Ameriky, ne poloviny Ameriky, protože zvítězit jen pro polovinu Ameriky není žádným vítězstvím,“ věří.

Trump bez důkazů mluvil o „demokratickém spiknutí“

Trump po zkušenosti s atentátem podle agentury AP vycítil novou politickou příležitost a nasadil smířlivější tón, který by mu mohl pomoci nabrat ještě větší dynamiku v předvolební kampani, jež se podle průzkumů vyvíjí v jeho prospěch. Jeho demokratický protikandidát a současný prezident Joe Biden mezitím čelí čím dál většímu tlaku ve vlastní straně, aby s ohledem na svůj věk jedenaosmdesáti let a zdravotní stav z volebního klání odstoupil.

Trump během projevu rychle přešel od umírněnější rétoriky k útokům proti imigrační, ekonomické a zahraniční politice Bidenovy administrativy, která podle něj „ničí zemi“. Bez důkazů tvrdil, že trestní obvinění proti jeho osobě jsou součástí demokratického spiknutí, předpovídal, že Biden zahájí „třetí světovou válku“, a situaci na americko-mexické hranici označil za „invazi“ migrantů.

V následné řeči, která s více než devadesáti minutami patří k nejdelším projevům prezidentského kandidáta na nominačním sjezdu v historii USA, Trump upustil od slibovaného poselství jednoty a vrátil se ke své obvyklé směsi velkolepých prohlášení i stížností, píše Reuters. Zopakoval také nepravdivé tvrzení, že demokraté „ukradli“ prezidentské volby v roce 2020, kdy Trumpa porazil Biden.

Trump ve své řeči tvrdil, stejně jako po celou dobu své politické kariéry, že pouze on je schopen zachránit zemi před jistou zkázou. „Dokázal bych zastavit války jediným telefonátem,“ prohlásil například.

Nahrávám video

Vance kritizoval pomoc Ukrajině

Před Trumpem už promluvil jeho kandidát na viceprezidenta J. D. Vance. Voličům se chtěl představit jako zosobnění amerického snu. Senátor J. D. Vance proto na republikánském sjezdu mluvil o chudém dětství s drogově závislou matkou. „Bojovala s nedostatkem peněz i závislostí. Nikdy se nevzdala. Moje máma je tady. Deset let čistá a abstinující. Miluji tě, mami,“ řekl Vance.

J. D. Vance zvolil rétoriku odporu vůči Číně, stejně jako další americké pomoci Ukrajině. „Od Iráku k Afghánistánu, od finanční krize k velké recesi, od otevřených hranic ke stagnujícím mzdám – lidé, kteří vládnou této zemi, znovu a znovu selhávali,“ uvedl.

Doložil tím, že republikáni už nejsou stranou volného obchodu. A nehlásí se k válce proti terorismu za éry republikánského prezidenta George Bushe. „Je to Trumpova strana. Tím, že si vybral J. D. Vance, vlastně říká, že je budoucností strany,“ myslí si vedoucí komentářů časopisu Newsweek Batya Urgan-Sargonová.

Vyzdvihl svoji babičku, která ho vychovávala. Sdílel příběh o tom, co objevil po její smrti. „Když jsme procházeli její věci, našli jsme devatenáct nabitých ručních zbraní. Byly pod postelí, ve skříni, v zásuvce na příbory. Tato křehká stará žena se chtěla ujistit, že ať bude kdekoliv, bude mít po ruce zbraň, pokud by musela bránit svoji rodinu. Za to my bojujeme,“ prohlásil. Vystoupila i Vanceova manželka, která je indického původu.

Česká skupina: Po zvolení Trumpa se může Evropa víc osamostatnit

Sjezdu se účastní i zástupci organizací sdružující republikány v zahraničí. Českou skupinu na konventu reprezentuje mimo jiné místopředseda organizace Republican Overseas v České republice Marek Koten. Z deseti tisíc Američanů, které podle něj žijí v Česku, se prý zhruba třetina hlásí k republikánům.

„Co se týče aktivnější základny, tak hovoříme o nižších stovkách Američanů v České republice,“ sdělil v rozhovoru pro ČT. Šance na vítězství Trumpa v listopadových volbách jsou podle něj vysoké. Otázky na podporu Ukrajiny prý organizace vznášela i u zástupců Trumpovy kampaně.

„Niť, která se vine celým programem, je jasná. Je to silná zahraniční politika, na kterou budou muset naši nepřátelé, ať už v Rusku, Číně, nebo Severní Koreji, reagovat. Myslím, že zvolení Donalda Trumpa bude možnost pro Evropu se více osamostatnit. Být silnější po boku Spojených států,“ uvedl. Na konventu prý rezonuje, že Evropa musí vyrovnat americkou pomoc Ukrajině.

Nahrávám video

„Myšlenka je taková, že Amerika bude postupně svoji pomoc snižovat a Evropa, jelikož je to evropský konflikt, vstoupí do popředí a pomůže ten konflikt vyřešit,“ dodal.

Většina republikánů podporuje pozici Trumpa, který podle některých delegátů ukončí válku na Ukrajině. „Donald Trump a J. D. Vance chtějí ustoupit ze současné úrovně podpory Ukrajiny a chtějí navázat bližší vztah s Ruskem. To není nutně pozice všech republikánů. Já plně podporuji Ukrajinu,“ sdělil ČT neúspěšný kandidát na prezidenta Asa Hutchinson.

Americký prezident Joe Biden mezitím ztrácí podporu demokratických špiček pro podzimní bitvu o své znovuzvolení. Podle médií se tak v zákulisí vyjádřil exprezident Barack Obama nebo dlouholetá šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Prezident navíc musel přerušit kampaň kvůli onemocnění covidem-19. List The New York Times ve čtvrtek s odkazem na zdroje z prezidentova okolí uvedl, že Biden začíná akceptovat možnost, že by nemusel vyhrát volby v USA a že možná bude muset z klání odstoupit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...