Čekáme, že bude hůř. Padne-li Hongkong, padne symbol svobody, říká vůdce protestů

Nahrávám video

Nikdo nedokáže říct, jak dlouho bude napjatá situace v Hongkongu ještě panovat, naší vůlí je ale dosáhnout demokracie. Budeme proto pokračovat v boji, uvedl v pořadu Události, komentáře jeden z vůdců protivládních protestů v Hongkongu Wong Yik Mo. Podle něj se policie k ostré střelbě začne uchylovat častěji. Reagoval tak na případ, kdy bezpečnostní složky při úterní demonstraci střelily do hrudníku osmnáctiletého studenta. Ten nyní čelí obvinění z napadení policisty a výtržnictví. Rozhovor vedl Michal Kubal.

Jak moc mění situaci při demonstracích použití ostré munice?

Je to poprvé, kdy byla použita ostrá munice v Hongkongu, a očekáváme, že situace bude o dost horší. Když poprvé použili slzný plyn, pak už se nezastavili a používali ho dál. Takže teď očekáváme, že asi policie bude těchto prostředků používat i do budoucna. Říkají, že jen chrání své životy, tak doufejme, že se z toho poučí.

Viditelně Peking zesiluje svůj tlak. Odstrašuje to lidi v Hongkongu, anebo to naopak přivádí další demonstranty, kteří podporují vaše protesty?

Snaží se lidi odstrašit, ale ve skutečnosti jenom vyprovokovali větší emoce u lidí v Hongkongu. Viděli jsme během tří až čtyř měsíců, že lidí v ulicích přibývá, takže oni nás do těch ulic vyvolávají.

Jak dlouho podle vás může vydržet tato výbušná situace, tohle napětí v současném patu, který se ale stále někam posouvá?

Odpověď je, že nevím, a nikdo to neví. Na samotném počátku jsme neočekávali, že do ulic vyjdou dva miliony lidí, ale byl to milion už po jednom týdnu. Mysleli si, že když se lidé unaví, zůstanou doma, ale lidé chodí dále. Každý den vycházejí do ulic. Jde tedy o odvahu lidí a jejich vůli dosáhnout demokracie. Nevíme, budeme jen pokračovat v boji.

Tlačíte čínské vedení do kouta. Svět vidí, jak se jim situaci nedaří dostat pod kontrolu. Nehrozí podle vás, že nakonec opravdu sáhnou po síle, po tvrdé brutální síle?

Na samotném počátku to Carrie Lamová a Peking mohly zastavit, když vyšel milion lidí do ulic. Mohli říct, že stáhnou ten návrh zákona (umožňující vydávat lidi podezřelé z trestných činů do pevninské Číny) a bylo by to. Vždy, když tedy Carrie Lamová nebo Peking jedná, tak jednají velmi pomalu a příliš pozdě. Oni sami se vehnali do situace, která vládne nyní v Hongkongu. Mysleli si, že mohou dosáhnout toho, abychom šli domů. Ale nedělají to, co je k tomu zapotřebí.

Teď je to 30 let od pekingského zásahu na náměstí Nebeského klidu, nebojíte se, že dojde k podobnému masakru i v Hongkongu?

Samozřejmě se toho obáváme, ale v Pekingu měli armádu, teď mají i policii, ozbrojenou policii a myslíme si, že už působí různé síly. Máme důkazy, že někteří příslušníci armády jsou přítomni v Hongkongu, že jsou to také policisté z pevniny. Takže opravdu se obáváme, máme strach. Když jednou bylo vystřeleno ostrou municí, tak se všichni bojí a bojíme se ještě víc, že naši přátelé, naši bratři a sestry budou v nebezpečí a my je chceme zachránit.

Jak si vysvětlujete to, že se protesty ani náznakem nedostaly do pevninské Číny?

My samozřejmě na pevninu nejdeme. Před třemi nebo čtyřmi lety byly případy knihovníků, kteří byli uneseni do Číny mimo naši hranici, a jsou politici, kterým je zakázáno tam vstupovat. Myslíme, že situace kolem návrhu zákona je velmi nebezpečná. Nyní všichni protestujeme a chováme se jako disidenti. Čína bude dávat pozor, aby se protesty nepřenesly, a my tam nepůjdeme.

Oficiální čínská média často zdůrazňují scény z násilných střetů, házení zápalných láhví a podobně. Jak moc to násilí při demonstracích ubližuje vašemu obrazu? Je vůbec možné se něčemu podobnému vyhnout v té fázi protestu, ve které už Hongkong teď je?

Čínský tisk, to je prakticky propaganda, každý to ví. Ale ne třeba v cizině. Když vycestujeme do ciziny, zjišťujeme, že ne všichni to vědí. Nyní jsou maskovaní policisté mezi protestujícími a ti například házejí cihly nebo zápalné láhve a potom se to svaluje v reportážích na demonstranty, ale ve skutečnosti takovéto incidenty provokuje policie, která spolupracuje s příslušníky mafie.

Už to trvá měsíc, dva měsíce, tři měsíce a my můžeme dělat jenom jedno, kontaktovat se mezi sebou. My využíváme minimální síly, když to srovnáte s policií, ta střílí ostrou municí. Tak kdo mluví o násilí?

Jste tady na pozvání Knihovny Václava Havla. Během protestů velmi často zaznívají české nebo československé paralely. V čem je ta obdoba mezi situací v komunistickém Československu a v současném Hongkongu?

Jedni i druzí jsme se postavili proti komunistické straně a zažili jsme velký útlak a surové zákroky. Nebyla svoboda projevu. Když se disidence nebo disent pokládá za zločin a můžete se dostat do vězení, pak se to může opakovat i jinde. Tehdejší lid v Československu a my v Hongkongu jsme se postavili totalitnímu režimu, který se snažil udržet si totální kontrolu i nad naším myšlením. Chtěli vládnout terorem, a to my nechceme.

Tehdejší Československo usilovalo o demokracii a my máme také takovou naději. Naději, za kterou bojujeme. Lidé chtějí ochránit svou domovinu a budoucí generace a o to nám jde. Může se stát, že nějací lidé zemřou, Čína je nyní velmocí srovnatelnou s Ruskem, ale my chceme celému světu říct, že jestliže padne Hongkong, padne symbol svobody a budou poškozeny univerzální hodnoty demokracie a svobody, a proto musíme ochránit všechny na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 29 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 31 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...