Čaputová je po roce v úřadu nejdůvěryhodnějším politikem Slovenska

Po roce od nástupu do úřadu vévodí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podle průzkumů veřejného mínění žebříčku důvěryhodnosti politiků. Výrazná většina obyvatel země je spokojena s tím, jak Čaputová vykonává vrcholnou politickou funkci. Uvedl to v pondělí prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov. Dodal, že podle jeho názoru Čaputová vystupuje státnicky a nadstranicky.

Nyní šestačtyřicetiletá Čaputová loni v rozhodujícím kole přímých prezidentských voleb porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče. Stala se první ženou v nejvyšší politické funkci na Slovensku od vzniku státu v roce 1993. Nevedla útočnou kampaň a konfrontacím se při veřejných vystoupeních vyhýbala i po složení prezidentského slibu.

„Zhostila se úřadu velmi dobře, záleží jí na občanech,“ míní Mesežnikov. Dodal, že stejně jako její předchůdce v úřadu Andrej Kiska je proevropsky a proatlanticky orientovaná. Z pozice prezidentky také zdůraznila význam lidských práv a ve slovenské sněmovně si vyslechla zprávu ombudsmanky o její práci za loňský rok.

Nahrávám video

Zvolení Čaputové hlavou státu bylo podle Mesežnikova projevem politických změn, které nastaly po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky v roce 2018. V zájmu řešení politické krize tehdy z funkce odešel premiér Robert Fico, jehož strana Smer-SD po porážce v letošních parlamentních volbách skončila v opozici a nyní čelí rozkolu.

Právnička Čaputová před zvolením hlavou státu ve vysoké politice nepůsobila. Známou se stala dlouholetým bojem proti skládce ve městě Pezinok nedaleko Bratislavy, kde i v současnosti bydlí. Na význam ochrany životního prostředí upozorňuje také jako prezidentka. Dříve Čaputová zastávala funkci místopředsedkyně neparlamentní strany Progresívne Slovensko, která v únorových parlamentních volbách v koalici s jinou malou stranou těsně nepřekročila volební práh.

Prezidentský slib složila Čaputová loni v polovině června, kdy Kiskovi uplynulo pětileté funkční období. Kiska pak založil vlastní stranu Za ľudí, která po posledních volbách do sněmovny jako nejslabší z parlamentních stran vstoupila do čtyřčlenné vládní koalice nového premiéra Igora Matoviče.

Rozvedená matka dvou dcer Čaputová se letos v květnu dostala do pozornosti bulvárních médií kvůli tomu, že se jejím novým partnerem stal ekolog a její dřívější poradce Juraj Rizman, s nímž se prezidentka zná již léta.

Dříve byl jejím přítelem fotograf a hudebník Peter Konečný, loni na jaře ale Čaputová přiznala, že jejich vztah prochází krizí.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...