Bundestag po bouřlivé debatě zažehnal rozpočtovou krizi

Poslanci Spolkového sněmu schválili dodatek rozpočtu pro letošní rok, čímž zajistili chybějící desítky miliard eur. Dalším potřebným krokem k vyřešení krize bude odsouhlasení finančního plánu pro nadcházející rok, které se ale očekává až v lednu. Na podobě plánu hospodaření pro rok 2024 se už vláda kancléře Olafa Scholze tento týden dohodla, hlasování by tak díky parlamentní většině mělo být formalitou.

Pro rozpočtový dodatek hlasovalo 392 poslanců, 274 jich bylo proti. Hlasování předcházela bouřlivá debata, ve které opoziční konzervativní unie CDU/CSU kritizovala vládu za nerozhodnost ohledně potřebných reforem. Rozpravy se kvůli nemoci nezúčastnil ministr financí Christian Lindner.

„Změny aby člověk hledal lupou. To, co chcete schválit, není nic jiného než záchranný balíček pro vládní koalici,“ řekl místopředseda poslanecké frakce unie Matthias Middelberg. Vyslovil také pochyby nad ústavním postupem při přípravě a schvalování dodatku.

Nezákonný převod financí do klimatického fondu

Německo se ve finanční krizi ocitlo v polovině listopadu, když ústavní soud označil převod šedesáti miliard eur (1,47 bilionu korun) do klimatického fondu jako nezákonný. Peníze totiž byly původně schváleny pro jiný účel, než na jaký je Scholzova vláda nakonec použila, což soud považoval za protiústavní. Po verdiktu tak ve státní pokladně chyběly desítky miliard eur.

Pro letošní rok vláda přistoupila k nápravě formou dodatku, který nyní poslanci schválili. Dodatek počítá s letošními výdaji ve výši 461,21 miliardy eur (11,3 bilionu korun). Původní rozpočet vycházel z výdajů ve výši 476,3 miliardy eur (11,6 bilionu korun) a schodku 45,6 miliardy eur (1,1 bilionu korun), což mělo poprvé od roku 2019 umožnit udržet podmínky dluhové brzdy. To se nakonec ale kvůli dodatku nepodařilo, protože i přes výdajové škrty si vláda musela půjčit více peněz, aby zajistila závazky, které chtěla původně hradit z mimorozpočtových fondů. Konkrétně si místo 45,6 miliardy eur musí vypůjčit 70,6 miliardy eur (1,7 bilionu korun).

Problém s fondy přinutil vládu schvalovat výdaje z těchto mimorozpočtových nástrojů vždy pro daný rok. Doposud vláda k fondům přistupovala tak, že jejich využití odsouhlasila i na několik let dopředu, což se ukázalo jako kontroverzní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...