Bulharský prezident Radev obhájil funkci

Stávající bulharský prezident Rumen Radev podle očekávání přesvědčivě zvítězil v nedělním druhém kole voleb hlavy státu, vyplývá z konečných výsledků hlasování zveřejněných ústřední volební komisí. Radev podle ní získal 66,7 procenta odevzdaných hlasů, jeho rival Atanas Gerdžikov 31,8 procenta. Spojené státy den po volbách zkritizovaly Radevovy proruské pozice ohledně Krymu.

Dosavadní šéf státu byl jasným favoritem nedělního hlasování. Podpořila ho řada stran a voličům se líbilo jeho protikorupční poselství. Volební účast byla rekordně nízká, podle agentury AFP je 34,1 procenta nejméně od přechodu země k demokracii v roce 1989.

Univerzitní profesor Gerdžikov již uznal porážku. Svým stoupencům řekl, že bylo zřejmé, že Radev ve druhém kole zvítězí. „Celý státní aparát pracoval pro dosavadního prezidenta,“ prohlásil.

Bulhaři jsou nespokojení s uplácením ve vysoké politice. Tato atmosféra přivedla k vítězství v nedávných parlamentních volbách novou protikorupční stranu a ukončila deset let trvající vládu bývalého premiéra Bojka Borisova, který podporoval Radevova rivala.

„Skončil bezprecedentní politický měsíc se dvěma typy voleb, které jasně ukázaly touhu lidí po změně, touhu rozejít se s korupcí, krádežemi a s nezákonností a touhu odstranit mafii od moci,“ řekl novinářům po hlasování Radev. Vyzval k vytvoření vlády, k zahájení reformy soudnictví, boji s pandemií covidu-19 a k přijetí opatření na ochranu zranitelných osob před vysokými náklady na energie.

V prvním kole se o nejvyšší post v zemi ucházelo třiadvacet kandidátů. Pravomoci prezidenta jsou podle bulharské ústavy značně omezené. Hlava státu plní především reprezentativní funkci. Prezident ale může ovlivňovat postoj veřejnosti a vetovat zákony.

Téměř celé první funkční období Radeva provázel spor s premiérem Borisovem, který ve funkci skončil letos v květnu. Radev vinil vládu z korupce a podporoval demonstranty, kteří loni čtyři měsíce protestovali v centru Sofie.

Radev se rozcházel s vládou i v pohledu na řešení pandemie covidu-19. Blokoval některé nástroje vlády kvůli údajným dopadům na ekonomiku. Nejchudší země EU je jednou z nejpostiženějších a nejméně očkovanou zemí Unie.

Radev je bývalým velitelem letectva

Pátý demokraticky zvolený prezident Bulharska je bývalý velitel letectva a zkušený pilot. Poprvé byl zvolen v listopadu 2016. Funkce se ujal v lednu 2017, kdy vystřídal prozápadního Rosena Plevnelieva. Ve volbách v roce 2016 kandidoval jako nezávislý s podporou Bulharské socialistické strany.

Radeva při prvním zvolení některá média označovala za proruského politika, což několikrát odmítl. Tvrdil, že ke členství v NATO a EU neexistuje alternativa. Poukazoval také, že velel letectvu členského státu NATO a studoval v USA, kde získal doktorát z vojenských věd.

Radevova proruská pozice se podle jeho oponentů projevila v roce 2019, kdy vetoval ratifikaci dohody s americkou společností Lockheed Martin o nákupu stíhaček F-16 Block 70 za více než osmadvacet miliard korun. Rozhodnutí zdůvodnil vysokou cenou, nedostatečným vybavením a zvýšením rozpočtového deficitu. Sám prosazoval nákup švédských letounů Gripen.

Spojené státy den po skončení hlasování vyjádřily „hluboké znepokojení“ nad Radevovými předvolebními výroky o tom, že ukrajinský poloostrov Krym, anektovaný v roce 2014 Ruskem, je „ruský“. Podle amerického velvyslanectví v Sofii zastává Evropská unie i NATO –⁠ tedy dva bloky, jejichž je Bulharsko součástí –⁠ jednotnou pozici, že Krym je navzdory anexi „ukrajinský“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 7 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 8 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 12 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...