Bulharský prezident Radev obhájil funkci

Stávající bulharský prezident Rumen Radev podle očekávání přesvědčivě zvítězil v nedělním druhém kole voleb hlavy státu, vyplývá z konečných výsledků hlasování zveřejněných ústřední volební komisí. Radev podle ní získal 66,7 procenta odevzdaných hlasů, jeho rival Atanas Gerdžikov 31,8 procenta. Spojené státy den po volbách zkritizovaly Radevovy proruské pozice ohledně Krymu.

Dosavadní šéf státu byl jasným favoritem nedělního hlasování. Podpořila ho řada stran a voličům se líbilo jeho protikorupční poselství. Volební účast byla rekordně nízká, podle agentury AFP je 34,1 procenta nejméně od přechodu země k demokracii v roce 1989.

Univerzitní profesor Gerdžikov již uznal porážku. Svým stoupencům řekl, že bylo zřejmé, že Radev ve druhém kole zvítězí. „Celý státní aparát pracoval pro dosavadního prezidenta,“ prohlásil.

Bulhaři jsou nespokojení s uplácením ve vysoké politice. Tato atmosféra přivedla k vítězství v nedávných parlamentních volbách novou protikorupční stranu a ukončila deset let trvající vládu bývalého premiéra Bojka Borisova, který podporoval Radevova rivala.

„Skončil bezprecedentní politický měsíc se dvěma typy voleb, které jasně ukázaly touhu lidí po změně, touhu rozejít se s korupcí, krádežemi a s nezákonností a touhu odstranit mafii od moci,“ řekl novinářům po hlasování Radev. Vyzval k vytvoření vlády, k zahájení reformy soudnictví, boji s pandemií covidu-19 a k přijetí opatření na ochranu zranitelných osob před vysokými náklady na energie.

V prvním kole se o nejvyšší post v zemi ucházelo třiadvacet kandidátů. Pravomoci prezidenta jsou podle bulharské ústavy značně omezené. Hlava státu plní především reprezentativní funkci. Prezident ale může ovlivňovat postoj veřejnosti a vetovat zákony.

Téměř celé první funkční období Radeva provázel spor s premiérem Borisovem, který ve funkci skončil letos v květnu. Radev vinil vládu z korupce a podporoval demonstranty, kteří loni čtyři měsíce protestovali v centru Sofie.

Radev se rozcházel s vládou i v pohledu na řešení pandemie covidu-19. Blokoval některé nástroje vlády kvůli údajným dopadům na ekonomiku. Nejchudší země EU je jednou z nejpostiženějších a nejméně očkovanou zemí Unie.

Radev je bývalým velitelem letectva

Pátý demokraticky zvolený prezident Bulharska je bývalý velitel letectva a zkušený pilot. Poprvé byl zvolen v listopadu 2016. Funkce se ujal v lednu 2017, kdy vystřídal prozápadního Rosena Plevnelieva. Ve volbách v roce 2016 kandidoval jako nezávislý s podporou Bulharské socialistické strany.

Radeva při prvním zvolení některá média označovala za proruského politika, což několikrát odmítl. Tvrdil, že ke členství v NATO a EU neexistuje alternativa. Poukazoval také, že velel letectvu členského státu NATO a studoval v USA, kde získal doktorát z vojenských věd.

Radevova proruská pozice se podle jeho oponentů projevila v roce 2019, kdy vetoval ratifikaci dohody s americkou společností Lockheed Martin o nákupu stíhaček F-16 Block 70 za více než osmadvacet miliard korun. Rozhodnutí zdůvodnil vysokou cenou, nedostatečným vybavením a zvýšením rozpočtového deficitu. Sám prosazoval nákup švédských letounů Gripen.

Spojené státy den po skončení hlasování vyjádřily „hluboké znepokojení“ nad Radevovými předvolebními výroky o tom, že ukrajinský poloostrov Krym, anektovaný v roce 2014 Ruskem, je „ruský“. Podle amerického velvyslanectví v Sofii zastává Evropská unie i NATO –⁠ tedy dva bloky, jejichž je Bulharsko součástí –⁠ jednotnou pozici, že Krym je navzdory anexi „ukrajinský“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...