Brusel chystá reformu Schengenu. Nelíbilo se mu samostatné jednání států během pandemie

Nahrávám video

Evropská komise představila návrh reformy schengenského prostoru, který počítá s větší  spoluprací členských zemí uvnitř Schengenu. Brusel opakovaně kritizoval, jak během pandemie jednotlivé státy samy omezovaly pohyb na svých hranicích. Nová opatření mají zlepšit i kontrolu nad vnějšími hranicemi.

Komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová připomněla, že EU byla při covidu ohrožena globální hrozbou. „Chaos pak způsobilo to, pokud nějaký stát jednal samostatně. Proto myslím, že potřebujeme více spolupráce,“ řekla. 

Chaosem myslela především náhodné uzavírání a kontroly na vnitřních hranicích. Státy by v budoucnu měly podle ní více spolupracovat a koordinovat.

Evropská komise říká, že pandemická situace se může kdykoliv opakovat, a proto je potřeba se ze současné končící krize poučit, shrnul zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.

  • Schengenský prostor zahrnuje 26 evropských zemí se 420 miliony obyvatel. Každý den překročí hranice mezi zeměmi Schengenu 3,5 milionů lidí. A 1,7 milionů lidí žije v jedné zemi Schengenu a pracuje v jiné.
  • Zdroj: EK

Brusel proto přišel s reformou schengenského prostoru. Nejen toho vnitřního, ale týkat se má také vnějších hranic. Komise navrhuje, aby státy zavedly co nejdříve například digitalizované žádosti o víza.

Země by si také měly jednodušeji vyměňovat údaje o otiscích prstů nebo cestovních dokladech těch, kteří do Unie přicestují. Nebo rovněž o pohybu jednotlivých vozidel uvnitř schengenského prostoru.

„Pokud se jeden stát zpozdí, bude to mít vliv na všechny ostatní schengenské státy. A proto přijmout tato pravidla je teď nejdůležitější,“ uvedla Johanssonová.

Jak chránit vnější hranice

Vedle změn uvnitř schengenského prostoru je cílem nové strategie také zajistit účinnou správu vnějších hranic. EU tak chce například pokračovat v posilování Evropské pohraniční a pobřežní stráže (Frontex) a do roku  2023 zajistit vzájemnou součinnost informačních systémů pro správu hranic a migrace. Zmiňuje i připravovaný návrh na digitalizaci žádostí o víza a cestovní doklady.

Komise rovněž vyzvala zákonodárce, aby urychleně přijali návrh nového paktu o migraci a azylu o prověřování osob překračujících hranice bez povolení.

Návrh Evropské komise na reformu migračního systému byl představen loni na podzim. Počítá s výrazným urychlením azylových procedur a návratů neúspěšných žadatelů. Všechny členské země se podle něj mají solidárně podílet na zvládání migrace. Dostat by měly na výběr, jestli u sebe přijmou žadatele o azyl nebo se postarají o deportace odmítnutých migrantů, uvedla agentura ČTK. 

Zatímco zvláště státy západní a severní Evropy plán z větší části podporují, z Polska, Maďarska či Česka tehdy zazněly hlasy požadující jeho úpravy. Tyto tři zmíněné dlouhodobě odmítají přijímat uprchlíky a do předchozího systému povinných kvót se nezapojily, čímž podle soudu EU porušily své povinnosti, doplnila agentura.

Přijetí reformy migračního systému patří mezi priority současného vedení Evropské komise během jejího funkčního období v letech 2019 až 2024). 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...