Brusel chce Polsku a Pobaltí umožnit snadnější deportace

Polsko a pobaltské země by mohly volněji nakládat s migranty, kteří překročí běloruskou hranici, například zadržet je déle, než je obvyklé, či je snadněji deportovat. Umožnit to chce Evropská komise, která se snaží vyjít vstříc požadavkům těchto zemí. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko opět pohrozil, že pokud by Polsko zavřelo hranice, může Minsk zastavit tranzit plynu z Ruska do EU.

Země sousedící s Běloruskem na svých hranicích kvůli migrantům začaly budovat ploty a obrátily se na EU s žádostí o pomoc. Zatímco společné financování bariér Unie odmítla, nyní Komise vyšla vstříc požadavkům na uvolnění azylových procedur.

Podle dočasných pravidel schválených kolegiem komisařů by měly úřady v detenčních centrech u hranic až čtyři týdny na prověření migrantů a registraci jejich žádostí o azyl, zatímco v současnosti je to nejvýše deset dní. Celková doba, po kterou budou moci země držet žadatele během vyřizování žádosti v hraničních centrech, bude až 16 týdnů. V dříve navržených celounijních pravidlech přitom Komise počítala s dvanácti týdny.

Nouzový stav na východní hranici Polska
Zdroj: tvn24.pl

Mimořádná úprava, která počítá rovněž s usnadněním deportací migrantů, by měla platit půl roku. Unijní činitelé na ni podle zdrojů webu Politico neměli zdaleka jednotný názor a někteří se obávali, aby nebyla v rozporu s mezinárodními azylovými právy. Kromě toho komisaři poukazovali na možnost, že jiné členské země mohou požadovat stejné výjimky. Itálie, Řecko či Španělsko čelí výrazně většímu náporu migrantů než východoevropské státy.

„Absolutně ne,“ reagoval na tyto výtky místopředseda Komise Margaritis Schinas. Opatření je podle něj zcela v souladu s mezinárodním právem a týká se jen současného „hybridního útoku“ z Lukašenkovy strany.

Komise zároveň znovu nabídla Polsku asistenci unijní pohraniční agentury Frontex, jejíž pracovníci by mohli pomoci s registrací migrantů. Varšava však dlouhodobě odmítá vpustit k hranicím jakékoli unijní úředníky a opakuje, že migranty přes hranice nepustí.

Přesvědčeni ke spolupráci

Situace na hranicích se v poslední době mírně uklidnila poté, co Unie přesvědčila některé blízkovýchodní země ke spolupráci. Irák tak již zařídil repatriaci téměř dvou tisícovek svých obyvatel, další země zase neumožňují lidem cestovat do Běloruska. Tamní vůdce Alexandr Lukašenko nařídil přemístit velkou část migrantů od hranic a v úterý podle ruské agentury RIA Novosti slíbil, že se pokusí krizi vyřešit do konce roku.

Právě Lukašenkův režim viní Unie z toho, že migrantů zneužívá k tlaku na Polsko a pobaltské země v odplatě za unijní sankce. Brusel proti Lukašenkovu režimu zakročil kvůli porušování lidských práv, potlačování opozice a zfalšování prezidentských voleb v létě 2020.

Polská vláda kvůli četným pokusům skupin migrantů dostat se ilegálně na polské území vyhlásila v pásmu podél hranice s Běloruskem výjimečný stav a poslala vojáky na pomoc pohraničníkům. Chystá se navíc postavit na problematické hranici vysokou zeď a dala najevo, že je připravena zavřít všechny hraniční přechody, pokud Minsk krizi na hranici nezastaví.

Lukašenko opět hrozí zavřením kohoutků, Putin ho ale varoval

Běloruský autoritář ve středu znovu pohrozil, že pokud Varšava společnou hranici uzavře, přeruší tranzit ruských energetických zdrojů na Západ.

„Když mě budou dusit Poláci, nebo nějací jiní tam, budu brát ohled na nějaké kontrakty? Zapomeňte. O čem to mluvíte?“ cituje běloruská vládní agentura BelTA středeční Lukašenkovo vyjádření. „Poláci se rozhodli uzavřít hranici s Běloruskem – dobře, zavřete. Do Evropské unie moc často nejezdíme. Naše zájmy jsou dnes nejvíc v Rusku, v Číně a na Východě,“ tvrdí.

Evropské zboží se podle autoritářského vůdce do Ruska nyní nemůže dostat jinak než přes Bělorusko. „Proto před tím, než budou dělat svá prohlášení, bylo by třeba, aby vzali své slepičí mozky do hrsti, jak se říká, a popřemýšleli nad tím, čím hrozí. Komu uzavřením uškodí? Sami sobě. A potom, když vy zavřete, pak se zamyslete nad tím, jak budete nakupovat energetické zdroje v Rusku,“ nechal se slyšet Lukašenko, který už podobně pohrozil v listopadu.

Ruský prezident Vladimir Putin, jehož podpora pomáhá Lukašenkovi udržet se u moci, ale příliš pochopení pro něco takového najevo nedal. Byť připustil, že vládce Minsku něco takového nařídit může, „nepomohlo by to rozvoji našich vztahů s Běloruskem jako s tranzitní zemí“, upozornil šéf Kremlu a avizoval, že se svým běloruským protějškem v případě potřeby situaci probere.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 11 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 23 hhodinami
Načítání...