Britští poslanci schválili vyšetřování premiéra Johnsona kvůli večírkům

Britští zákonodárci ve čtvrtek schválili návrh opozice, aby premiér Boris Johnson čelil vyšetřování v parlamentním výboru kvůli vládním večírkům pořádaným v době covidové uzávěry. Vláda dopoledne nečekaně stáhla vlastní pozměňovací návrh, kterým chtěla vyšetřování zablokovat, čímž výrazně zvýšila šanci, že opoziční návrh projde. Vyšetřování úřadujícího premiéra kvůli možnému úmyslnému klamání poslanců je naprosto ojedinělé a podle agentury AP by mohlo silně otřást Johnsonovou pozicí.

Poslanci návrh schválili všeobecným vyjádřením souhlasu, formálně o něm nehlasovali. Pokud se prokáže, že předseda vlády poslancům úmyslně lhal, mohlo by to vést k jeho rezignaci.

Předseda labouristů Keir Starmer uvedl, že cílem je podpořit „jednoduchou zásadu, že v naší politice záleží na čestnosti, poctivosti a pravdomluvnosti“. „Je to britská zásada, kterou se řídí členové všech politických stran v této sněmovně,“ řekl Starmer.

Podle agentury DPA je rozhodnutí parlamentu pro Johnsona bolestnou porážkou. Premiér, který je momentálně na návštěvě Indie, ráno vyjádřil naději, že konzervativci hlasování učiní přítrž.

„Johnson lhal, aby ho nikdo nepřistihl, a pak lhal znova“

Vláda chtěla původně prosadit, aby konzervativní poslanci, kteří mají v Dolní sněmovně jasnou převahu, vyšetřování Johnsona zablokovali. Ve čtvrtek dopoledne ale překvapivě změnila názor a doporučila vlastním poslancům, aby hlasovali podle svého svědomí, což podle britských médií výrazně zvýšilo šanci, že opoziční návrh projde. Velkou nelibost nad tím, jak premiér řešil skandál s nezákonnými vládními večírky, totiž vyjádřili i mnozí konzervativci.

„Pravda je velice jednoduchá – (Johnson) lhal, aby ho nikdo nepřistihl, a když ho někdo přistihl, lhal zase,“ řekl poslanec za Skotskou národní stranu Ian Blackford.

„Premiér už měl být dávno pryč. Ministerský předseda by měl vědět, že jeho angažmá skončilo,“ řekl v debatě konzervativní poslanec Steve Baker. „Je skutečně deprimující, když se po nás chce, abychom obhajovali neobhajitelné,“ řekl jeho stranický kolega William Wragg.

Výbor by měl vnést jasno do toho, zda premiér úmyslně klamal zákonodárce, když jim tvrdil, že večírky ve vládní čtvrti a v Downing Street nebyly v rozporu s tehdy platnými nařízeními přijatými kvůli pandemii nemoci covid-19. Z nepravdy ho usvědčila zpráva úřednice Sue Grayové i policie, která mu minulý týden za porušení pravidel uzávěry udělila pokutu.

Vyšetřování musí nejprve ukončit policie

Johnson se v souvislosti s aférou zvanou Partygate omluvil, ale řekl, že kvůli ní nehodlá rezignovat. Vyšetřování parlamentního výboru může začít až poté, co své vlastní vyšetřování ukončí policie. To může podle listu The Guardian trvat ještě několik měsíců. Hlavní otázkou bude, zda Johnson poslance klamal úmyslně, nebo neúmyslně. Pokud by výbor došel k tomu, že úmyslně, jednalo by se o pohrdání parlamentem, za které hrozí sankce. 

Johnson loni parlamentu výslovně řekl, že neví o tom, že by se členové vlády jakkoli provinili proti tehdy platným protipandemickým nařízením. Ukázalo se však, že uspořádali několik setkání, večírků a oslav a že se nejméně jedné z nich Johnson osobně zúčastnil. Stalo se to v době, kdy bylo kvůli koronaviru zakázáno, aby se scházeli více než dva lidé. Poté premiér konání večírků přiznal, tvrdil ale, že si nebyl vědom porušení předpisů.

Z nového průzkumu veřejného mínění, který agentura YouGov provedla pro rozhlasovou stanici Times Radio, vyplývá, že téměř osmdesát procent Britů si kvůli aféře kolem vládních večírků v době koronavirové uzávěry myslí, že premiér Boris Johnson je lhář.

Průzkum, ve kterém tento týden odpovídalo přes dva tisíce respondentů, ukázal, že Johnsonovi věří jen zanedbatelná část občanů. Za lháře ho považuje dokonce i 61 procent lidí, kteří v roce 2019 volili konzervativce. Jen osm procent respondentů uvedlo, že Johnson podle nich nelhal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 5 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
před 13 mminutami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 8 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 10 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 12 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 13 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.