Britští konzervativci budou vybírat nového lídra. Největší šance má exministr Johnson

Britská konzervativní strana bude po rezignaci premérky Theresy Mayové volit nového předsedu. Největší šance z celkem pěti hlavních kandidátů má podle průzkumů bývalý ministr zahraničí Boris Johnson. Volila by ho zhruba třetina stranických kolegů. Johnson je zastáncem tvrdého brexitu a v roce 2016 patřil mezi hlavní reprezentanty kampaně za britský odchod z EU.

Mezi možnými nástupci britské premiérky Theresy Mayové podle průzkumů výrazně vede Boris Johnson, mnohem menší šance mají další čtyři uchazeči: Dominic Raab, Michael Gove, Andrea Leadsomová a Jeremy Hunt.

Michael Gove

Michael Gove
Zdroj: Reuters/Hannah McKay

Od června 2017 je ministrem životního prostředí. Patřil k vůdcům kampaně za odchod Británie z EU a jako jeden z hlavních důvodů uváděl nekontrolovanou imigraci. Po předložení návrhu brexitové dohody podle britských médií odmítl nabídku, aby po Dominicu Raabovi převzal agendu odchodu z EU, což bylo vnímáno jako signál nesouhlasu s dohodou. Sám ale uvedl, že ve vládě bude pokračovat a že Mayové důvěřuje.

Narodil se 26. srpna 1967 v Edinburghu, ale vyrůstal v Aberdeenu. Na univerzitě v Oxfordu vystudoval angličtinu a poté působil jako novinář. V roce 2005 byl zvolen do parlamentu a o dva roky později se stal členem stínové vlády. V letech 2010 až 2014 byl ministrem školství a svými reformami se v kabinetu zviditelnil. Je ženatý a má dvě děti.

Jeremy Hunt

Jeremy Hunt
Zdroj: Simon Dawson/Reuters

Od července 2018 zastává funkci ministra zahraničí, v minulosti zastával posty ministra kultury a sportu (2010 až 2012) a zdravotnictví (2012 až 2018). Původně byl pro setrvání Británie v Unii, ale po referendu se přidal k brexitovému křídlu. Brexitová dohoda je podle něj dobrým východiskem pro to, aby Británie dostala při odchodu z EU všechno, co chce, ale předpovídal její nesnadné schvalování. Narodil se 1. listopadu 1966 v Londýně. Je ženatý, má tři děti.

Boris Johnson

Podle průzkumů by pro něj hlasovalo až 39 procent konzervativců. Kandidaturu oznámil minulý čtvrtek a vyzval konzervativce k návratu k jejich tradičním hodnotám, jako jsou nízké daně či silný důraz na zajištění bezpečnosti.

Favorit na post britského ministerského předsedy Boris Johnson nevylučuje brexit bez dohody
Zdroj: Andrew Yates/Reuters

Od července 2016 byl Johnson ministrem zahraničí ve vládě Theresy Mayové, z funkce odstoupil loni v červenci na protest proti tomu, jak Mayová vedla jednání o vystoupení Británie z EU. Nesouhlasil s takzvaným plánem z Chequers, ve kterém Mayová stanovila zachování více obchodních vazeb na EU a především volný pohyb zboží.

V letech 2008 až 2016 byl starostou Londýna a patřil k hlavním tvářím kampaně za vystoupení Británie z Evropské unie. Je zastáncem takzvaného „tvrdého“ brexitu, tedy úplné odluky od unijních struktur. Letos v březnu prohlásil, že na opravdovou změnu brexitové dohody není pozdě.

Narodil se 19. června 1964 v New Yorku. Je podruhé ženatý a má pět děti. Kariéru zahájil jako novinář. Ze zpravodaje londýnských Timesů a deníku The Daily Telegraph se vypracoval na šéfredaktora konzervativního magazínu The Spectator.

Andrea Leadsomová

obrázek
Zdroj: ČT24

Za britský kabinet vytvářela agendu dolní komory parlamentu, ve středu z funkce odešla na protest proti novému plánu Mayové na realizaci brexitu. Byla ministryní životního prostředí od července 2016 do června 2017, předtím pracovala jako náměstkyně ministra energetiky a klimatických změn. Poslankyní je od roku 2010.

Narodila se 13. května 1963, na univerzitě ve Warwicku vystudovala politické vědy a před vstupem do politiky pracovala v bankovnictví. Je vdaná a má tři děti.

Dominic Raab

obrázek
Zdroj: ČT24

Bývalý ministr pro brexit od července 2018 do listopadu 2018, průzkumy mu připisují šance na asi 13 procent hlasů. V minulosti byl státním tajemníkem pro lidská práva na ministerstvu spravedlnosti či šéfem administrativy tehdejšího stínového ministra vnitra Davida Davise. Je hlavním oponentem Johnsona v brexitovém křídle strany.

Na ministerskou pozici rezignoval proto, že nesouhlasil s předběžným textem dohody o brexitu, kterou vláda Mayové vyjednala v Bruselu. Raab také řekl BBC, že Brusel při vyjednávání Británii vydíral, a vyjádřil pochybnosti o schválení dohody britským parlamentem. Narodil se 25. února 1974 v hrabství Buckinghamshire. Je ženatý, má dvě děti.

  • Na proces dohlíží Výbor 1922, který sdružuje většinu konzervativních poslanců.
  • Nominace kandidátů:
  • Jednotlivé uchazeče o kandidaturu na vůdce strany musí nominovat alespoň dva další konzervativní poslanci. Mayovou touží nahradit větší počet konzervativních poslanců, takže adeptů na kandidáty by mohlo být hodně.
  • Hlasování poslanců:
  • Konzervativní poslanci absolvují několik kol hlasování, aby zúžili počet uchazečů o kandidaturu. Pokaždé budou vyzváni, aby v tajném hlasování dali hlas svému favoritovi, přičemž osoby s nejmenším počtem hlasů budou vyřazovány. Tento proces se bude opakovat tak dlouho, dokud nezůstanou jen dva kandidáti. V předchozích volbách se hlasovalo pravidelně vždy v úterý a ve čtvrtek.
  • Hlasování členské základny:
  • O vybraných dvou kandidátech bude posléze rozhodovat v korespondenčním hlasování širší členská základna strany. Vítěz hlasování bude vyhlášen novým vůdcem. Konzervativci měli k březnu 2018 124 tisíc členů.
  • Není přesně stanoveno, jak dlouho má celý proces hlasování trvat. Při poslední volbě nového vůdce v roce 2016 trvalo hlasování asi devět týdnů do chvíle, kdy soupeřka Mayové, Andrea Leadsomová, z volebního klání odstoupila. A při předcházejícím hlasování v roce 2005 trval celý proces asi měsíc.
  • Kdo je premiérem během hlasovacího procesu?
  • Očekává se, že Mayová zůstane ve funkci premiérky, dokud nebude vybrán její nástupce v čele strany. 
  • Dá se tento proces nějak urychlit?
  • Výbor 1922 by mohl navrhnout rychlejší způsob hlasování, aby byl nový vůdce strany zvolen co nejrychleji. Cílem je, aby dotyčný mohl vyjednávat s EU v období do odchodu Británie z EU – 31. října. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 29 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 31 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...