Britský kabinet tajně jednal o odložení brexitu. Alespoň o osm týdnů, napsal The Telegraph

Nahrávám video
Události: Unie chce vědět, co Britové chtějí
Zdroj: ČT24

Členové britské vlády tajně jednali o plánech na odložení odchodu Británie z Evropské unie o osm týdnů. S odvoláním na své zdroje o tom informoval server The Telegraph. Premiérka Theresa Mayová přitom dlouhodobě odmítá odložit termín brexitu, který je nyní stanoven na 29. března. Sporným bodem zůstává takzvaná irská pojistka. Její změny ale ve středu odmítl jak irský premiér Leo Varadkar, tak předseda Evropské rady Donald Tusk. O irské pojistce mezitím jednala premiérka Mayová v Belfastu, kde ji irští republikáni varovali před neřízeným brexitem.

Podle serveru The Telegraph někteří členové vlády jednali tajně o plánu na odložení brexitu, ačkoli tyto rozhovory sama premiérka Mayová označila za „kontraproduktivní“. Odchod Británie z EU komplikuje spor o režim na irské hranici.

Ministři se chtějí podle informací britského listu dohodnout s EU na dvouměsíčním odkladu brexitu – a to v případě, že se nakonec podaří Dolní sněmovnou protlačit brexitovou dohodu, kterou loni vyjednala s Bruselem premiérka Mayová.

Osm týdnů by totiž bylo podle nich zapotřebí pro přijetí potřebných doprovodných zákonů. Británie by měla v případě dohody na tomto plánu zůstat do 24. května členem EU za stejných podmínek jako doposud.

Na úterním zasedání vlády Mayová podle serveru The Telegraph nicméně pokárala členy kabinetu, kteří veřejně hovoří o možnosti odložení termínu brexitu. Premiérka ve svých veřejných proslovech trvá na tom, že Británie Unii opustí v poslední březnový pátek.

Nahrávám video
Britská pojistka jako téma středečních jednání v Bruselu i Belfastu
Zdroj: ČT24

O Irsku s Irskem. V Bruselu jednal irský premiér

Mayová zamíří ve čtvrtek do Bruselu. Stejně jako irský premiér Leo Varadkar, který navštívil Brusel už ve středu, bude i ona s unijními představiteli jednat hlavně o takzvané irské  pojistce. Ta je součástí brexitové dohody a má zajistit, aby na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou nevznikla po brexitu přísně střežená hranice.

Předseda Evropské rady Donald Tusk ve středu po jednání s irským premiérem zopakoval, že pozice 27 zemí Evropské unie – jak ji popisuje britskou sněmovnou odmítnutý návrh dohody o vystoupení a související politická deklarace – je dlouhodobě jasná a nemění se.

„Sedmadvacítka žádnou novou nabídku neučiní,“ podotkl. Zdůraznil také, že od Mayové očekává realistický návrh, jak pět desítek dní před brexitem ukončit současnou patovou situaci.

Nahrávám video
Tusk a Varadkar se shodli na tom, že změny v dojednané dohodě o brexitu nebudou
Zdroj: ČT24

Irský premiér Varadkar uvedl, že připravená dohoda je ta nejlepší možná, dává jistotu občanům, farmářům, rybářům, vývozcům i podnikatelům. „Je v ní přechodné období, které potřebujeme,“ sdělil.

Připomněl též, že EU je připravena upravit politickou deklaraci definující, jaké si obě strany přejí vzájemné vztahy v budoucnosti. Jednání o nových vztazích mohou začít ihned po ratifikaci dohody o vystoupení.

Přemýšlím mimochodem o tom, jak vypadá speciální místo vyhrazené v pekle pro ty, kdo prosazovali brexit bez byť jen náznaku plánu, jak to bezpečně zařídit.
Donald Tusk
předseda Evropské rady

Irská pojistka se ale nelíbí řadě britských poslanců, kteří kvůli ní v lednu odmítli vládní brexitovou dohodu podpořit. Mayová chce nyní dosáhnout v otázce pojistky právně závazných změn v dohodě. Přestože to EU odmítá.

„Slíbili jsme, já osobně jsem slíbil v irském parlamentu, že Irsko v tom nezůstane samo,“ řekl šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Takzvaná pojistka pro irskou hranici z britským parlamentem odmítnuté smlouvy o okolnostech brexitu podle něj nemůže být nahrazena nějakým zatím neznámým alternativním řešením.

Pojistka podle něj existuje nejen kvůli Irsku, ale také kvůli samotné Evropské unii. Juncker i Varadkar připomněli, že po brexitu bude hranice na irském ostrově také vnější hranicí Unie, a otázka tak není jen dvoustrannou věcí mezi Dublinem a Londýnem. Juncker den před příjezdem premiérky Mayové opět zopakoval trvalý postoj Unie, že otevření dohody a nové jednání o pojistce není možné.

Irský premiér novinářům řekl, že jasná většina v britské sněmovně pro ono „alternativní uspořádání“ existuje především proto, že není přesně jasné, co toto sousloví znamená. „Každý si pod tím představuje, co chce. Nemyslím, že by to prošlo, kdyby se dostali do detailů, co to může či nemůže znamenat,“ podotkl Varadkar. Koncept možné alternativy je obsažen v politické deklaraci o budoucích vztazích a v tomto kontextu je podle něj možné a správné o věci hovořit. „Ale nemůže to nahradit pojistku,“ zdůraznil.

Unionisté trvají na tom, že irská pojistka je nepřijatelná

Ve středu se proto Mayová setkala s předsedkyní severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) Arlene Fosterovou. Ta označila pojistku v podobě, jakou ji dosud EU a Británie vyjednaly, za toxickou. Také řekla, že jde o problém a pojistka „musí být nahrazena“.

Poslanci DUP v britském parlamentu podporují menšinovou vládu Mayové a stejně jako zastánci tvrdšího brexitu ve vládní Konzervativní straně požadují dohodu bez kontroverzní pojistky, nebo alespoň časové omezení platnosti tohoto ustanovení či právo jednostranně od něj odstoupit po jeho případné realizaci v praxi.

Naopak šéfka republikánské strany Sinn Féin Mary Lou McDonaldová po schůzce s Mayovou uvedla, že premiérku varovala před takzvaným neřízeným brexitem, po němž by podle ní muselo následovat referendum o sjednocení Irska. „Řekli jsme jí, že v tom případě (odchodu Británie z EU bez dohody) se musí jako demokratka vrátit k Velkopáteční dohodě a musí začít s přípravami na referendum o jednotném Irsku,“ řekla podle agentury Reuters McDonaldová.

Odkazovala tak na dokument z roku 1998, který zastavil 30 let trvající násilnosti v Severním Irsku. Hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem je po Velkopáteční dohodě v podstatě neviditelná.

Bulvární list The Sun ve středu uvedl, že britské ministerstvo pro brexit už deset měsíců tajně pracuje na plánu, jak udržet i po brexitu irskou hranici bez kontrol. Dosáhnout toho chce pomocí sledovací technologie, kterou nabídla japonská firma Fujitsu.

Systém je podle The Sun založený na kamerách, které rozpoznávají automobily podle jejich poznávacích značek, a pracuje i s technologií GPS. K prvnímu testování by měl být systém připraven podle The Sun v březnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské drony znovu zasáhly Usť-Lugu. Rusové zabíjeli v Kramatorsku

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Nejméně tři lidé zemřeli a dalších sedm utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku, uvedly tamní úřady. Deset zraněných pak hlásí v Mykolajivské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 24 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 58 mminutami

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 9 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 14 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...