Britský kabinet tajně jednal o odložení brexitu. Alespoň o osm týdnů, napsal The Telegraph

Nahrávám video

Členové britské vlády tajně jednali o plánech na odložení odchodu Británie z Evropské unie o osm týdnů. S odvoláním na své zdroje o tom informoval server The Telegraph. Premiérka Theresa Mayová přitom dlouhodobě odmítá odložit termín brexitu, který je nyní stanoven na 29. března. Sporným bodem zůstává takzvaná irská pojistka. Její změny ale ve středu odmítl jak irský premiér Leo Varadkar, tak předseda Evropské rady Donald Tusk. O irské pojistce mezitím jednala premiérka Mayová v Belfastu, kde ji irští republikáni varovali před neřízeným brexitem.

Podle serveru The Telegraph někteří členové vlády jednali tajně o plánu na odložení brexitu, ačkoli tyto rozhovory sama premiérka Mayová označila za „kontraproduktivní“. Odchod Británie z EU komplikuje spor o režim na irské hranici.

Ministři se chtějí podle informací britského listu dohodnout s EU na dvouměsíčním odkladu brexitu – a to v případě, že se nakonec podaří Dolní sněmovnou protlačit brexitovou dohodu, kterou loni vyjednala s Bruselem premiérka Mayová.

Osm týdnů by totiž bylo podle nich zapotřebí pro přijetí potřebných doprovodných zákonů. Británie by měla v případě dohody na tomto plánu zůstat do 24. května členem EU za stejných podmínek jako doposud.

Na úterním zasedání vlády Mayová podle serveru The Telegraph nicméně pokárala členy kabinetu, kteří veřejně hovoří o možnosti odložení termínu brexitu. Premiérka ve svých veřejných proslovech trvá na tom, že Británie Unii opustí v poslední březnový pátek.

Nahrávám video

O Irsku s Irskem. V Bruselu jednal irský premiér

Mayová zamíří ve čtvrtek do Bruselu. Stejně jako irský premiér Leo Varadkar, který navštívil Brusel už ve středu, bude i ona s unijními představiteli jednat hlavně o takzvané irské  pojistce. Ta je součástí brexitové dohody a má zajistit, aby na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou nevznikla po brexitu přísně střežená hranice.

Předseda Evropské rady Donald Tusk ve středu po jednání s irským premiérem zopakoval, že pozice 27 zemí Evropské unie – jak ji popisuje britskou sněmovnou odmítnutý návrh dohody o vystoupení a související politická deklarace – je dlouhodobě jasná a nemění se.

„Sedmadvacítka žádnou novou nabídku neučiní,“ podotkl. Zdůraznil také, že od Mayové očekává realistický návrh, jak pět desítek dní před brexitem ukončit současnou patovou situaci.

Nahrávám video

Irský premiér Varadkar uvedl, že připravená dohoda je ta nejlepší možná, dává jistotu občanům, farmářům, rybářům, vývozcům i podnikatelům. „Je v ní přechodné období, které potřebujeme,“ sdělil.

Připomněl též, že EU je připravena upravit politickou deklaraci definující, jaké si obě strany přejí vzájemné vztahy v budoucnosti. Jednání o nových vztazích mohou začít ihned po ratifikaci dohody o vystoupení.

Přemýšlím mimochodem o tom, jak vypadá speciální místo vyhrazené v pekle pro ty, kdo prosazovali brexit bez byť jen náznaku plánu, jak to bezpečně zařídit.
Donald Tusk
předseda Evropské rady

Irská pojistka se ale nelíbí řadě britských poslanců, kteří kvůli ní v lednu odmítli vládní brexitovou dohodu podpořit. Mayová chce nyní dosáhnout v otázce pojistky právně závazných změn v dohodě. Přestože to EU odmítá.

„Slíbili jsme, já osobně jsem slíbil v irském parlamentu, že Irsko v tom nezůstane samo,“ řekl šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Takzvaná pojistka pro irskou hranici z britským parlamentem odmítnuté smlouvy o okolnostech brexitu podle něj nemůže být nahrazena nějakým zatím neznámým alternativním řešením.

Pojistka podle něj existuje nejen kvůli Irsku, ale také kvůli samotné Evropské unii. Juncker i Varadkar připomněli, že po brexitu bude hranice na irském ostrově také vnější hranicí Unie, a otázka tak není jen dvoustrannou věcí mezi Dublinem a Londýnem. Juncker den před příjezdem premiérky Mayové opět zopakoval trvalý postoj Unie, že otevření dohody a nové jednání o pojistce není možné.

Irský premiér novinářům řekl, že jasná většina v britské sněmovně pro ono „alternativní uspořádání“ existuje především proto, že není přesně jasné, co toto sousloví znamená. „Každý si pod tím představuje, co chce. Nemyslím, že by to prošlo, kdyby se dostali do detailů, co to může či nemůže znamenat,“ podotkl Varadkar. Koncept možné alternativy je obsažen v politické deklaraci o budoucích vztazích a v tomto kontextu je podle něj možné a správné o věci hovořit. „Ale nemůže to nahradit pojistku,“ zdůraznil.

Unionisté trvají na tom, že irská pojistka je nepřijatelná

Ve středu se proto Mayová setkala s předsedkyní severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) Arlene Fosterovou. Ta označila pojistku v podobě, jakou ji dosud EU a Británie vyjednaly, za toxickou. Také řekla, že jde o problém a pojistka „musí být nahrazena“.

Poslanci DUP v britském parlamentu podporují menšinovou vládu Mayové a stejně jako zastánci tvrdšího brexitu ve vládní Konzervativní straně požadují dohodu bez kontroverzní pojistky, nebo alespoň časové omezení platnosti tohoto ustanovení či právo jednostranně od něj odstoupit po jeho případné realizaci v praxi.

Naopak šéfka republikánské strany Sinn Féin Mary Lou McDonaldová po schůzce s Mayovou uvedla, že premiérku varovala před takzvaným neřízeným brexitem, po němž by podle ní muselo následovat referendum o sjednocení Irska. „Řekli jsme jí, že v tom případě (odchodu Británie z EU bez dohody) se musí jako demokratka vrátit k Velkopáteční dohodě a musí začít s přípravami na referendum o jednotném Irsku,“ řekla podle agentury Reuters McDonaldová.

Odkazovala tak na dokument z roku 1998, který zastavil 30 let trvající násilnosti v Severním Irsku. Hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem je po Velkopáteční dohodě v podstatě neviditelná.

Bulvární list The Sun ve středu uvedl, že britské ministerstvo pro brexit už deset měsíců tajně pracuje na plánu, jak udržet i po brexitu irskou hranici bez kontrol. Dosáhnout toho chce pomocí sledovací technologie, kterou nabídla japonská firma Fujitsu.

Systém je podle The Sun založený na kamerách, které rozpoznávají automobily podle jejich poznávacích značek, a pracuje i s technologií GPS. K prvnímu testování by měl být systém připraven podle The Sun v březnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...