Finance bude poprvé v historii Británie řídit žena

Nový britský premiér Keir Starmer postupně jmenuje členy svého labouristického kabinetu. Finance povede bývalá několikanásobná stínová ministryně Rachel Reevesová. Stala se vůbec první ženou, která tuto funkci zastává od momentu jejího vzniku, tedy od roku 1221, uvádí stanice Sky News. Novou vicepremiérkou a ministryní pro sociální záležitosti je Angela Raynerová a postu šéfa diplomacie se ujme bývalý stínový ministr David Lammy s více než dvaceti lety zkušeností z vysoké politiky, píše BBC.

„Nedělám si iluze ohledně velikosti výzev, před kterými stojíme,“ uvedla podle BBC po svém jmenování Reevesová a dodala, že nemůže slíbit, že práce vlády bude jednoduchá. „Máme před sebou dlouhou cestu (...), jsme nový tým, máme nový začátek, tak se pojďme dát do práce,“ řekla nová ministryně.

Všem mladým dívkám a ženám rovněž popřála, aby jim dnešek ukázal, že by neměly klást omezení svým ambicím.

Reevesová, která studovala na Oxfordu a poté pracovala mimo jiné v Bank of England, je členkou Dolní sněmovny od roku 2010, k labouristům se ale přidala už jako teenager. Ve stínových kabinetech působila jako ministryně financí či práce.

Novým šéfem obrany se stal John Healey, bývalý stínový ministr obrany i zdravotnictví. Britská armáda má po čtrnácti letech vlády konzervativců o desítky procent méně členů a vedení čeká na její modernizaci, upozorňují média.

Healey letos na jaře řekl deníku The Guardian, že „pokud půjdou labouristé do vlády, musí mít na paměti, aby zůstali političtí“. Způsob fungování vlády podle něj může „otupit“ vůli pro změnu. „Až příliš často lidé (na úřadu vlády) jednoduše přečtou agendu svého oddělení, radši než aby přemýšleli jako vládní ministři s citem pro věc, které se snažíme dosáhnout,“ uvedl Healey.

Vnitro podle Reuters dostala na starosti Yvette Cooperová, členka labouristů od roku 1997, která má desítky let zkušeností z vysoké politiky. V roce 2015 se ucházela také o post předsedkyně Labouristické strany, se sedmnácti procenty však skončila třetí v hlasování, které tehdy ovládl Jeremy Corbyn s téměř šedesáti procenty.

Výzvy pokoříme, říká nový šéf diplomacie

Nový šéf diplomacie Lammy začínal jako člen Londýnského shromáždění v roce 2000 a o několik měsíců později se dostal do Dolní sněmovny, kde měl funkce mimo jiné ve výboru zabývajícím se legislativou EU nebo ve výboru spravujícím umělecké sbírky parlamentu, ve vládě Tonyho Blaira pracoval také na ministerstvu kultury.

„Je to největší čest mého života, být jmenovaný (ministrem zahraničí). Svět čelí ohromným výzvám, my je ale s ohromnou silou a přednostmi Británie pokoříme,“ napsal Lammy na síti X po svém jmenování.

David Lammy
Zdroj: Reuters/Phil Noble

Ministrem zdravotnictví se stal Wes Streeting. Po svém jmenování poznamenal, že „(státní zdravotní systém) NHS mu zachránil život“ a že on je „odhodlaný věnovat svůj život záchraně NHS“. Na jeho jmenování reagovala rovněž asociace BMA, která sdružuje stávkující lékaře. Podle svého prohlášení je připravena s vládou jednat, píše BBC. Kritika rekordně dlouhých čekacích dob na zákroky v rámci NHS byla jedním z důležitých prvků labouristické kampaně.

Resort spravedlnosti povede Shabana Mahmoodová, školství bude řešit Bridget Phillipsonová, ministrem pro energetiku je někdejší lídr labouristů Ed Miliband a v čele resortu práce a sociálních věcí stanula Liz Kendallová. Dopravu dostala na starosti Louise Haighová, vědu Peter Kyle, kulturu Lisa Nandyová, zemědělství, životní prostředí a potraviny Steve Reed a obchod Jonathan Reynolds.

Starmer rovněž jmenoval šéfy resortů, které se zabývají záležitostmi tří britských zemí: Severního Irska, Skotska a Walesu. V tomto pořadí se jimi stali Hilary Benn, Ian Murray a Jo Stevensová.

Nebývalý úspěch

Labouristé si po mimořádně špatném výkonu z roku 2019 polepšili ve čtvrtečních volbách na téměř rekordní počet mandátů. V Dolní sněmovně obsadí nejméně 412 z celkových 650 křesel. Starmer v prvním premiérském projevu zdůraznil mimo jiné „obnovu“ země a s ní i návrat důvěry v politiky.

Starmerova středolevá strana ve svém programu slíbila voličům obnovit ekonomický růst, ze kterého budou mít prospěch i chudší vrstvy obyvatel. Slibuje také reformu systému pracovní migrace, který umožňuje snadno získávat pracovní víza cizincům splňujícím požadavky zaměstnavatelů.

Labouristé hodlají omezit počet přistěhovalců přicházejících za pracovními pobídkami například ze zdravotnictví či stavebnictví a více investovat do rekvalifikací Britů, aby sami zaplnili volná místa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 11 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...