Británii a EU zbývají dva měsíce. Vůle se dohodnout je politickým rozhodnutím, tvrdí Vít

Nahrávám video

Do konce pobrexitového přechodného období zbývají necelé dva měsíce, na stole ale stále není konkrétní obchodní dohoda britské vlády s Evropskou unií. Londýn je po restartu jednání tento týden i přesto optimistický, že se mu ji podaří uzavřít do konce roku. Podle unijního vyjednavače Michela Barniera přetrvávají zásadní neshody třeba v otázce správy nebo rybolovu. Podle Michala Víta z Metropolitní univerzity v Praze jednání o dohodě stagnuje, protože vůle se dohodnout je pro obě strany geopolitickým rozhodnutím. Uvedl to v pořadu Horizont ČT24.

„Ta vůle je politickým rozhodnutím, hraje v něm mnohem větší roli geostrategické směřování Británie nebo EU. Z tohoto pohledu je ta obchodní rovina do značné míry upozaděna. Klíčové problémy, na kterých se nemůžeme dohodnout, se ukazují pouze prostřednictvím geopolitických sporů,“ popisuje Vít. 

Britský premiér Boris Johnson opakuje, že chce obchodní dohodu s Bruselem. I přesto ale neshody trvají. Sedmadvacítka si naopak stěžuje, že s ní Londýn nekomunikuje. Ani měsíc poté, co Evropská komise poslala britské vládě dopis o porušení brexitové dohody, nedostala odpověď.

Unie si v něm stěžovala na návrh zákona o vnitřním trhu, který přináší řadu otazníků ohledně režimu na severoirské hranici. „Intenzivně na tom pracujeme a budeme i nadále pokračovat v hledání řešení, ale v této fázi stále zůstává příliš mnoho překážek v důležitých tématech,“ řekl Barnier.

Vedle pravidel hospodářské soutěže nebo rybolovu se obě strany po měsících vyjednávání nemohou shodnout ani na statusu Gibraltaru. Pokud k dohodě nedojde, zatíží vzájemný obchod Unie s Británií vysoká cla a kvóty.

Obě strany dospějí ke společnému memorandu, tvrdí odborník

Podle Víta je nejobtížněji řešitelným sporem mezi EU a Británií otázka ochrany osobních údajů a způsobu nakládání s digitální ekonomikou. „Záleží na tom, jak bude regulován způsob obchodu na internetu. Dostáváme se tu do kleští mezi liberalizací obchodního prostředí a právní praxe,“ řekl Vít.

Zároveň uvedl, že EU i Británie pravděpodobně dospějí ke společnému memorandu. Jeho podoba však bude záležet na vůli dohodnout se na úrovni obchodních vazeb mezi oběma stranami. „Poté nastane období, které dá najevo, že dochází k takzvanému no dealu. Společenská reprezentace je na toto období připravena, že nastane,“ dodal s odkazem na možnost definitivního rozchodu bez dohody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 34 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...