Více než 1,6 milionu lidí na celém světě se nakazilo nemocí COVID-19. Podlehlo jí přes sto tisíc pacientů, informovala Univerzita Johnse Hopkinse. Nejhůře jsou na tom v USA, především v New Yorku, kde začali využívat masové hroby. Rakousko po Velikonocích rozšíří zdravotní kontroly svých hranic. Nejvyšší denní nárůst nakažených koronavirem zaznamenalo Rusko. V Evropě je nejsilněji zasaženým státem Španělsko, kde poslanci rozhodli o prodloužení stavu nouze do 26. dubna. Pandemie tam však už dosáhla vrcholu, naopak Británie hlásí rekordní počet mrtvých.
- Počet potvrzených nákaz ve světě přesáhl 1,6 milionu. Nejvíc nemocných hlásí USA, a to přes 480 tisíc. Druhým nejsilněji zasaženým státem je Španělsko s přibližně 157 tisíci případy, následuje Itálie s více než 147 tisíci.
- Ministři financí EU se shodli na plánu pro oživení ekonomik. Mezinárodní organizace práce varovala, že epidemie by mohla na celém světě vést k zániku až 25 milionů pracovních míst.
- Španělský parlament ve čtvrtek odhlasoval prodloužení nouzového stavu o další dva týdny. Ten v zemi platí už od půlky března. Rakousko zavede kontroly na hranicích s Českem a Slovenskem. Britský premiér Boris Johnson se z JIP vrátil na normální lůžko.
Šíření koronaviru – do dubna
- 23:14
Tři fotbalisté Fiorentiny a čtyři hráči Sampdorie Janov se nakazili novým typem koronaviru. Oba italské kluby o tom informovaly po vyhodnocení výsledků testů, které provedly před návratem k tréninku po dvouměsíční pauze zaviněné pandemií nákazy covid-19.
- 23:10
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro ČT také potvrdil, že NATO se nyní připravuje na možnou druhou vlnu koronaviru. Popsal, že Aliance proto spustila i nový operační plán.
- 22:06
Řecko oznámilo, že ve snaze zachránit aspoň část zisků z letní turistické sezony začne postupně otevírat antické památky a muzea. Země by se pro cestující ze zahraničí měla otevřít od července.
Rakousko bude nově provádět kontroly na hraničních přechodech se všemi svými sousedy, s opatřením začne po Velikonocích. Podle agentury APA to vyplývá z nařízení ministra zdravotnictví Rudiho Anschobera zveřejněného v noci na pátek.
Při příjezdu přes kteroukoli hranici bude muset každý cizinec předložit lékařské potvrzení, že není infikován virem SARS-CoV-2. Rakušané a lidé s trvalým pobytem se místo toho mohou uchýlit do čtrnáctidenní domácí karantény. Stejné zdravotní kontroly platí i na letištích. Nadále bude možné zemí jen projíždět bez zastavení a také přeshraniční přeprava zboží zůstane povolena, uvedla APA.
Rozhodnutí souvísí s tím, že vláda po svátcích hodlá rozvolňovat restriktivní opatření. V úterý by se například měly otevřít obchody s prodejní plochou menší než 400 metrů čtverečních.
Už téměř týden je totiž v Rakousku ale počet uzdravených vyšší než počet nově nakažených. Nejzasaženější zůstává Tyrolsko, které hraničí s Itálií. Následují Dolní a Horní Rakousy u hranic s Českem a na čtvrtém místě je Vídeň. Podle studie institutu Sora, který nechal otestovat 1500 Rakušanů, je v zemi ovšem mnohem více nakažených, než kolik uvádějí oficiální údaje.
Maďarsko omezilo pohyb na neurčito
Maďarsko ve čtvrtek prodloužilo celostátní omezení pohybu na neurčito s tím, že vláda bude nezbytnost opatření vyhodnocovat každý týden. Premiér Viktor Orbán vyzval občany, aby omezení dodržovali také o velikonočních svátcích.
V pátek Orbán také uvedl, že přísná opatření pomohla zpomalit šíření nákazy, ale dodal, že skutečná zkouška zemi teprve čeká. Až krize v zemi dosáhne vrcholu, bude podle Orbána zapotřebí osm tisíc ventilátorů a lůžek na jednotkách intenzivní péče, přičemž za normálních okolností by jich podle něj byly k dispozici dva tisíce.
Polská vláda v pátek oznámila, že počet nakažených by mohl brzy dosáhnout vrcholu. „Vypadá to tak, že pokud budeme i nadále disciplinovaní, tak máme šanci, že počet infikovaných v nadcházejících dnech dosáhne maxima, a pak začne postupně zpomalovat,“ uvedl vládní mluvčí Piotr Müller.
Premiér Mateusz Morawiecki už dříve ohlásil prodloužení platnosti všech omezujících opatření.
Polští kněží zavedli před Velikonocemi novinku, zpovídají věřící v autě. „Zájem je velký, na zpověď svatou přijíždí tak kolem dvaceti lidí za dvě hodiny, a to je na dnešní podmínky opravdu hodně,“ řekl kněz Mateus Kielarski.
V Německu se nárůst počtu nakažených zvyšuje už čtvrtý den po sobě, informovala agentura Reuters. Předtím čtyři dny naopak klesal. Kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek prohlásila, že nejnovější vývoj dává důvod k opatrnému optimismu. Není podle ní nutné zpřísňovat opatření, s pandemií ale bude spolková republika žít ještě dlouho.
Západní Evropa
Britský premiér Boris Johnson, který je kvůli nemoci COVID-19 od minulého týdne v nemocnici, bude na plné zotavení a návrat do čela vlády ještě nějaký čas potřebovat. Myslí si to jeho otec Stanley Johnson, který v pátek poskytl rozhovor veřejnoprávní stanici BBC. „Musí odpočívat,“ řekl a dodal: „Nemyslím, že se dá říct, že je teď úplně za vodou.“
Ministerského předsedu ve čtvrtek přeložili z jednotky intenzivní péče zpět na běžné lůžko. Zotavuje se a už dokáže ujít kratší vzdálenost, uvedl mluvčí jeho kanceláře.
V Británii už poslední týden počet nových prokázaných případů víceméně stagnuje. Množství zemřelých však stále stoupá. Za čtvrtek dosáhl 980, což je zatím nejvíc.
Španělský parlament prodloužil nouzový stav do 26. dubna. Země je v Evropě nejpostiženější, křivka nových případů se však už zpolštila. Nejzasaženější v zemi dál zůstává madridský region, na druhém místě je Katalánsko.
Italský premiér Giuseppe Conte oznámil, že celostátní karanténa se prodlouží do 3. května. Podle něj šlo o těžké, ale nezbytné rozhodnutí. Otevřou některé obchody.
Premiéři Španělska a Itálie, Pedro Sánchez nezávisle na sobě varovali, že kvůli koronavirové krizi se může rozpadnout Evropská unie, pokud méně zasažené severní země nepomohou finančně těm jižním potýkajícím se v souvislosti s pandemií s většími problémy.
Ministři financí zemí Evropské unie se už dohodli na tom, že země eurozóny budou moci okamžitě a bez jakýchkoli podmínek využít půl bilionu eur (zhruba 14 bilionů korun) ze záchranného fondu ESM. Shody na vydání společných dluhopisů, o které stály zvláště Itálie a Španělsko, ale ministři nedosáhli.
Další kroky pro zvládnutí hospodářských dopadů pandemie by měli projednat prezidenti a premiéři evropské sedmadvacítky během videokonference 23. dubna.
Masové hroby v USA
Nejpostiženější v USA je New York, kde radnice najala pomocné dělníky, aby jí pomohli pohřbívat oběti v masových hrobech na ostrově Hart. Místo posledního odpočinku tam nacházejí ti, kteří umírají opuštění.
Dosud tu pohřbívali 25 nebožtíků týdně, v poslední době je to stejný počet za jediný den. Prezident Donald Trump ale zůstává optimistický: „Myslím, že se pohybujeme při spodní hranici ohledně zemřelých. Pokud si vezmeme původní předpovědi, kolem sta, stodvaceti, dvousetdvaceti tisíc, zdá se, a já doufám, že to bude méně než sto tisíc.“
Podle amerických úřadů se začíná projevovat účinnost zavedených restriktivních opatření. Například v New Yorku už druhý den po sobě poklesl počet nově hospitalizovaných pacientů a poprvé od začátku pandemie klesl celkový počet lidí na jednotkách intenzivní péče. Zplošťuje se i křivka nárůstu nakažených.
Naději vkládají Američané také do nalezení účinného léku proti koronaviru. Prezident Trump ve čtvrtek řekl, že v USA jich je testováno 19 a dalších 26 se na testování připravuje.
Velký důraz kladou americké úřady i na množství testovaných. Viceprezident Mike Pence ve čtvrtek řekl, že jich je více než sto tisíc denně.
Ruská tlustá čára
V Rusku počty nově prokázaných případů nákazy stále rostou. Nejvíc nakažených má Moskva.
Tamní ministr sportu Oleg Matycin prohlásil, že Mezinárodní sportovní a dopingové organizace by měly v současné krizi otočit stránku a zapomenout na vyloučení Ruska z olympijských her. Všechny dotčené strany sporu by se podle něj měly nyní spojit, minulost nechat za sebou a soustředit se na budoucnost.
Rusko dostalo čtyřletý zákaz účasti na vrcholných sportovních akcích, kterým ho Světová antidopingová agentura WADA potrestala za zmanipulování dat z moskevské laboratoře. Proti trestu se Rusko odvolalo. Slyšení u arbitráže CAS, které se mělo uskutečnit na konci dubna, bylo kvůli pandemii odloženo.
Asijské přešlapování
Koronavirem nejhůře postižené jihokorejské město Tegu v pátek poprvé od pozdního února nehlásí žádný nový případ nákazy. Nových případů je v Koreji obecně rekordně málo, informovala agentura Reuters.
Tegu bylo prvním velkým ohniskem nákazy mimo Čínu. Epidemie tam propukla v kostele, v němž se schází členové hnutí Sinčchondži. Brzy bylo v Jižní Koreji mnohem více potvrzených případů koronavirové nákazy než kdekoli jinde mimo Čínu. Země se ale poté vrhla na rozsáhlé testování a opatření omezující kontakty mezi lidmi, čímž se nárůsty potvrzených případů podařilo zkrotit.
Jihokorejští činitelé však oznámili, že se koronavirus opět prokázal u 91 pacientů, kteří se podle předchozích testů zotavili. Spíše než k opakované infekci ale podle Korejského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (KCDC) mohlo dojít k „reaktivaci“ viru. Odborníci se domnívají, že pacienti mohou stále v těle mít zbytky viru, aniž by je ohrožoval na zdraví a aniž by byli infekční. Na vině mohou být také chybné testy.
Rychlý nárůst nových případů trápí Japonsko. Mezi některými guvernéry prefektur a centrální vládou panují neshody ohledně zavádění ochranných opatření. Například v Tokiu je chtěli zavést dříve a razantněji, premiér Šinzó Abe však oponoval s odkazem na hrozbu velkých škod pro hospodářství.
Íránský prezident Hasan Rouhání ohlásil na sobotu začátek postupné obnovy ekonomické aktivity. Duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí ale ve čtvrtek občany připravil na to, že zákaz shromažďování zůstane v platnosti také o postním měsíci ramadánu, který začne později v dubnu. Lidé by se tedy nemohli chodit modlit do mešit.
Pandemie nabírá na síle v Turecku. Kromě rostoucího počtu nových případů přibývá i pacientů ve vážném stavu na jednotkách intenzivní péče. Země provádí poměrně vysoký počet testů. Za poslední den jich bylo přes 30 tisíc a celkem už desetkrát tolik.
Turecko oznámilo, že kvůli koronaviru zavádí od půlnoci dvoudenní zákaz vycházení ve 31 provinciích, včetně Istanbulu, Ankary a dalších velkých měst. Dosud zavedlo omezení volného pohybu pro starší lidi nad 65 let a minulý týden i pro děti a mládež do 20 let. Kromě toho vláda v březnu uzavřela školy, restaurace nebo kadeřnictví. Turci mají nyní povinnost nosit roušky na veřejných místech, kde se pohybuje větší množství lidí. V některých obcích a městech platí karanténa.
Obavy vzbuzuje první prokázaný případ v Jemenu. Tamní zdravotnictví je ve velkých problémech kvůli válce, která za účasti koalice vedené Saúdskou Arábií v zemi zuří už přes pět let.
