Británie dodá Ukrajině tanky Challenger. Leopardy chce poslat pět zemí, tvrdí Kuleba

Britský premiér Rishi Sunak v sobotním telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským potvrdil záměr dodat Ukrajině moderní tanky Challenger 2. S odvoláním na mluvčího Sunaka to uvedla agentura Reuters. Chystá se i dodávka tanků Leopard. Kromě Polska a Finska, které už záměr ohlásily, to podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby plánují další tři nejmenované země.

„Shodli se na tom, že je potřeba využít tohoto okamžiku a urychlit globální vojenskou a diplomatickou podporu Ukrajině,“ sdělil Sunakův mluvčí. Londýn podle něho chce vedle tanků Kyjevu dodat i další dělostřelecké systémy.

Až dosud Západ i přes ukrajinské naléhání poskytoval jen tanky ještě sovětské konstrukce či jejich modernizované verze. Minulý týden Francie, Německo a Spojené státy oznámily, že dodají Kyjevu svá bojová vozidla pěchoty a průzkumná obrněná vozidla.

O tom, že se Británie rozhodla poslat Ukrajině tanky, které běžně využívá její armáda, informoval už v týdnu list Financial Times. Hovořilo se o tom, že by jich mohlo být kolem deseti.

„Poděkoval jsem za rozhodnutí, která nás nejen posílí na bitevním poli, ale také vyšlou správný signál dalším partnerům,“ napsal po sobotním rozhovoru na Twitteru Zelenskyj.

Británie tak zřejmě bude mezi prvními zeměmi, které Ukrajině poskytnou na Západě vyrobené tanky.

Ruské ministerstvo zahraničí v reakci ohlásilo nové sankce proti Británii a jejím představitelům. Na „černou listinu“ zařadilo britského ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, náčelníka generálního štábu Patricka Sanderse, jakož i další britské představitele a důstojníky. Úplný seznam Rusko odmítlo zveřejnit, uvedl na svém webu list Kommersant. Úřady v Londýně podle Moskvy i tak pochopí, o kom je řeč. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová stanici BBC řekla, že dodávky zbraní jsou legitimním cílem ruských útoků.

Dodávky neveřejně přislíbily i další země, řekl Kuleba

Polsko v tomto týdnu oznámilo, že v rámci mezinárodní koalice předá Ukrajině rotu německých tanků Leopard 2. Také finský prezident Sauli Niinistö ve čtvrtek agentuře STT řekl, že jeho země je ochotná předat tanky Leopard 2 Ukrajině za splnění jistých podmínek. Finský prezident dodal, že Finsko může poskytnout jen omezené množství těchto vozidel, protože potřebuje chránit vlastní hranici s Ruskem.

Kromě těchto států podle vyjádření ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby neveřejně vyslovila záměr poskytnout Ukrajině tanky Leopard 2, pokud k tomu přivolí Německo, ještě trojice zemí. „Vím ještě o třech zemích, které jsou připraveny to udělat, ale ještě o tom nemluví, protože chtějí to nahlas prohlásit jedině až poté, co budou mít stoprocentní jistotu, že Němci řeknou, že jsou pro,“ řekl.

Dodal, že spolu s Poskem a Finskem jde již o pět zemí ochotných předat Ukrajině tanky, které ale čekají na rozhodnutí Německa.

Ukrajina se podle ministra nalézá „půl kroku“ od získání těchto moderních západních tanků, které potřebuje k odražení ruské agrese. Kuleba doufá, že Ukrajina od západních partnerů obdrží dost tanků, aby to stačilo na vytvoření tankové brigády. To by podle agentury Unian teoreticky vyžadovalo přinejmenším 93 tanků ve třech praporech po 31 kusech.

Otázka německého souhlasu

Polský prezident Andrzej Duda při středečním oznámení rozhodnutí o předání roty tanků Leopard 2 upozornil, že předpokladem dodávky je splnění řady formálních požadavků – především souhlas Německa s reexportem.

List Ukrajinska pravda dodal, že německá vláda sice v pátek uvedla, že Berlín zatím neobdržel žádnou oficiální žádost o souhlas s předáním tanků Leopard Ukrajině, ale podle zdrojů agentury Bloomberg by rozhodnutí o dodávkách západních tanků Ukrajině spolková vláda mohla oznámit příští týden.

Spojené státy na 20. ledna svolaly na základnu v německém Ramsteinu další setkání představitelů zemí, které Ukrajině vojensky pomáhají. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pondělí uvedl, že při jednání v Ramsteinu půjde o další dodávky zbraní na Ukrajinu.

Tanky Leopard 2 má ve výzbroji kromě německé, polské a finské armády také Dánsko, Norsko, Španělsko, Kanada, Švédsko. Nizozemsko, které dříve provozovalo stovky tanků, si v současnosti tanky Leopard 2 pronajímá od Německa. Řecko a Turecko se podle komentátorů nejspíše svých leopardů nevzdají vzhledem k napětí ve vzájemných vztazích.

Tanky Leopard 2 má obdržet také Česko a Slovensko jako náhradu za stroje T-72 a další výzbroj poskytnutou Ukrajině; loni obě země dostaly po jednom darovaném kusu. Na 44 objednaných tanků Leopard 2 v nejnovější verzi čeká Maďarsko, které si pro výcvik zatím pronajalo 12 tanků starší verze. Budapešť je ale proti dodávkám zbraní Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...