Bosna a Hercegovina je na prahu přístupových rozhovorů do EU. Zemí ale zmítá nacionalismus

Nahrávám video
Horizont ČT24: Bosna a Hercegovina na cestě do EU
Zdroj: ČT24

Bosna a Hercegovina je jednou z kandidátských zemí, se kterými by Evropská Unie mohla zahájit přístupové rozhovory. Stát, ve kterém žijí lidé tří různých etnik, kteří si stále živě pamatují hrůzy války z devadesátých let, ale trápí vnitřní problémy. Jedním z nich je sílící srbský nacionalismus v autonomní Republice srbské, i její příklon k Rusku.

Na začátku roku se v Bosně a Hercegovině i přes oficiální zákaz konaly oslavy 9. ledna 1992, připomínající vyhlášení nezávislosti bosenských Srbů na Bosně a Hercegovině, což byl jeden z momentů, který předcházel válce. Přehlídka bezpečnostních složek Republiky srbské, autonomní součásti tohoto státu, se nekonala poprvé. 

I když si válka mezi lety 1992 a 1995 vyžádala na sto tisíc obětí, ostny nacionalismu neotupila. Nebezpečné sentimenty v zemi šíří například prezident bosenskosrbské části Milorad Dodik. „Toto je jednotný národ Srbů, který zde nikdy nebyl národem bosenskosrbským. Jsou a byli to Srbové a mají právo na svůj demokratický veřejný projev,“ řekl při oslavách 9. ledna Dodik. 

Vedle Republiky srbské tvoří společný stát chorvatsko-muslimská Federace Bosny a Hercegoviny. Na jejich klidné soužití má na základě mírových smluv dohlížet mezinárodní společenství, a to prostřednictvím svého vysokého představitele. Právě postavení Christina Schmidta Milorad Dodik vehementně zpochybňuje a atakuje i jeho priority. 

Podle Schmidta musí být Bosna a Hercegovina začleněna do aliance spolehlivé mírové solidarity, to ale může zajistit jedině Evropská unie a Spojené státy americké, míní.

Administrativní členění současné Bosny a Hercegoviny
Zdroj: Wikimedia/User:PANONIAN / Public domain

Místo k EU zemi přibližuje k Maďarsku a Rusku

Přesto, že je země formálně na prahu přístupových rozhovorů s Bruselem, podle výroků bosenskosrbského prezidenta se dlouhodobě orientuje spíše opačným směrem. „Udělám vše, aby Republika srbská byla i nadále stabilní a vedla svou vlastní politiku, spolupracovala s našimi důležitými partnery, jako je Srbsko, Rusko, Maďarsko.“ 

Milorad Dodik reprezentuje asi třetinu obyvatel Bosny a Hercegoviny a jeho administrativa kontroluje zhruba polovinu rozlohy země. Se svou náklonností k jiným než unijním partnerům se netají. Nepřipouští veřejnou diskusi, zastrašuje, manipuluje, takže své postoje pak nemusí svým voličům příliš vnucovat.

Otázkou tedy zůstává, jakou roli by Bosna a Hercegovina jakožto členská země hrála, ať už pod spoluvedením Milorada Dodika, či bez něj. Zatím se nabízí hlavně paralely s Maďarskem. „Oba čelíme podobným výzvám a oba jsme vystaveni nelítostným útokům ze strany mezinárodního liberálního proudu. Ale proč na nás útočí? Protože Maďaři a Srbové si stojí za svým,“ řekl v květnu srbsky maďarský ministr zahraničí Peter Szijjartó.

Milorada Dodika a maďarského premiéra Viktora Orbána navíc spojuje to, že radikálně změnili politické tábory. Obrán býval liberálem, Dodik se tvrdě vymezoval proti srbským nacionalistům. Oba ale převlékli dresy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...