Boltonova kniha míří do obchodů. Ministerstvo spravedlnosti se ji ještě pokouší zakázat

Nahrávám video

Administrativa Donalda Trumpa stupňuje tažení proti knize prezidentova někdejšího poradce Johna Boltona. Ministerstvo spravedlnosti nejnověji požádalo federálního soudce o vydání předběžného rozhodnutí, které by Boltonovi zakázalo knihu zveřejnit, a požaduje, aby se omezení vztahovalo rovněž na nakladatele a knihkupce. Ovšem vzhledem k tomu, že kniha už je vytištěná a část nákladu již obdržely jednotlivé obchody, je šance na úspěch mizivá, napsal list The New York Times (NYT).

„Zveřejnění rukopisu poškodí národní bezpečnost Spojených států,“ zopakovalo ministerstvo spravedlnosti v žádosti o zastavení publikace knihy argument, který Bílý dům používá již několik měsíců. Kvůli němu se vydání knihy zpozdilo, jelikož Bolton musel z rukopisu vyřadit pasáže, jež podle vlády obsahovaly tajné informace.

Ministerstvo žádostí zesílilo své snahy den poté, co na Boltona podalo žalobu za to, že údajně řádně nedokončil kontrolní proces týkající se knihy, k němuž se zavázal, když přijímal svou bezpečnostní prověrku. V dřívější žalobě úřad žádal, aby soud Boltonovi zabavil veškeré příjmy, jež mu z knihy plynou. Nyní ale ministerstvo chce, aby soud nařídil dočasné zmrazení celého publikačního procesu, dokud kauza nedospěje k řádnému verdiktu.

NYT: Ministerská žádost zřejmě neuspěje z praktických i právních důvodů

Podle odborníků oslovených The New York Times však ministerská žádost zřejmě neuspěje jak z praktických, tak z právních důvodů. Kniha již v mnoha exemplářích dorazila do knihkupectví a úryvky z ní se objevily v médiích. Nejvyšší soud přitom v mnoha předchozích kauzách rozhodl, že snahy vlády zabránit uveřejnění literárních děl jen zřídka neodporují prvnímu dodatku americké ústavy, který garantuje svobodu slova a vyjadřování.

„Dnešní (středeční) žádost vlády je zbytečnou, politicky motivovanou přehlídkou marnosti,“ napsal nakladatelský dům Simon & Schuster, který Boltonovu knihu vydává. V USA a po celém světě jsou podle něj již v distribučním oběhu stovky tisíc výtisků a případný soudní zákaz by již ničeho nedosáhl.

Podle The New York Times ale skutečně hrozí, že soudy Boltona potrestají po vydání knihy tím, že mu zabaví honorář, který se podle amerických médií pohybuje kolem dvou milionů dolarů (asi 47,3 milionu korun). Bolton totiž neobdržel oficiální potvrzení o tom, že úspěšně završil kontrolní proces rukopisu s činiteli Bílého domu, kteří dohlížejí na to, aby kniha neobsahovala utajované informace.

Bolton tvrdí, že dostal zelenou pro vydání díla ústně po několikaměsíčních úpravách nevyhovujících pasáží. Jeho právník se přitom domnívá, že Bílý dům zneužívá argumentů o národní bezpečnosti kvůli tomu, aby zabránil zveřejnění nepříjemných informací o Donaldu Trumpovi.

Trump žádal Si Ťin-pchinga o pomoc se znovuzvolením, uvádí kniha

Podle dosud zveřejněných úryvků Bolton v knize například tvrdí, že Trump žádal čínského prezidenta Si Ťin-pchinga o pomoc se svým znovuzvolením v nadcházejících volbách. Kvůli podobnému jednání s ukrajinským protějškem přitom Trump čelil na přelomu roku ústavní žalobě, osvobodil ho však republikány ovládaný Senát.

Podle exporadce při jednání s čínským státníkem nešlo ze strany šéfa Bílého domu o izolovaný incident, ale o součást „vzorce zásadně nepřijatelného chování, které podkopává samotnou legitimitu prezidentského úřadu“.

Podle úryvku z knihy, který otiskl list The Wall Street Journal, v rozhovoru s čínským protějškem Trump také údajně naznačil, že by mu mělo být umožněno zůstat ve funkci po více než dvě funkční období, jak dovoluje americká ústava.

Finsko nepatří Rusku?

Bolton v knize rovněž tvrdí, že se Trump ptal na to, zda Finsko nepatří Rusku. Téma se objevilo při diskuzích ohledně toho, kde by se mělo uskutečnit první setkání mezi Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Americká strana navrhovala finskou metropoli Helsinky, zatímco Rusové doporučovali Vídeň. „Není Finsko takovým ruským satelitem?“ otázal se podle Boltona Trump. 

Trump si také podle exporadce pravidelně pletl bývalého prezidenta Afghánistánu Hamída Karzáího se současnou hlavou státu Ašrafem Ghaním. To Bolton považoval za nešikovné vzhledem k intenzivním jednáním o mírové dohodě s hnutím Tálibán, jež měla vést ke stažení amerických vojsk ze země.

Prezident údajně rovněž nevěnoval příliš pozornosti brífinkům představitelů amerických tajných služeb. „Trump měl většinou jen dva zpravodajské brífinky týdně a na většině z nich mluvil víc než mluvčí (tajných služeb), často o záležitostech, které vůbec nesouvisely s probíraným tématem,“ píše Bolton.

Obrana saúdského prince jako údajná snaha o odvedení pozornosti od Ivančiny aféry

Trump se podle exporadce například rovněž snažil odvést pozornost od jedné z afér své dcery a poradkyně v Bílém domě Ivanky Trumpové tím, že veřejně bránil korunního prince Saúdské Arábie Muhammada bin Salmána v kauze vraždy novináře Džamála Chášakdžího.

V listopadu 2018 se v amerických médiích objevily zprávy, že Trumpová používala svůj osobní e-mail při vyřizování vládních záležitostí. Kvůli stejnému počínání přitom Trump a další republikáni vedli dlouhou kampaň proti někdejší demokratické kandidátce na prezidenta Hillary Clintonové.

Trump proto uspořádal tiskovou konferenci, na níž řekl, že Salmán „možná věděl, možná nevěděl“ o vraždě Chášakdžího, což vyvolalo velkou pozornost tisku. „Tohle média odkloní,“ řekl údajně Trump před konferencí. „Pokud přečtu toto vyjádření osobně, tak to vytlačí tu věc s Ivankou,“ dodal podle Boltona.

Šéf Bílého domu také podle knihy v roce 2018 nevěděl, že Británie disponuje jadernými zbraněmi; jeho neznalost vyšla najevo při rozhovoru s tehdejší premiérkou Theresou Mayovou. Prezident prý navíc projevil další základní geopolitické neznalosti a byl proto terčem posměšků od řady svých poradců a vysokých vládních činitelů.

Trump exporadcova obvinění odmítá a označuje je za lži a falešné historky. „Říkal o mně jen samé dobré věci (…), dokud jsem ho nevyhodil. Roztrpčený nudný hlupák, který chtěl jít jen do války,“ napsal prezident na Twitteru. „Bolton je neschopný!“ pokračoval v dalším příspěvku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...