Blinken poprvé jednal s Lavrovem. USA upustily od sankcí proti společnosti Nord Stream 2

Nahrávám video

Ministři zahraničí Ruska a Spojených států Antony Blinken a Sergej Lavrov poprvé přímo jednali v islandském Reykjavíku na okraj zasedání Arktické rady. Zdůraznili, že mají velmi rozdílné názory na světové dění, ale stále mohou najít cesty spolupráce, napsala Reuters. Blinken Rusům vytkl věznění dvou amerických občanů, vojenskou přítomnost na okupovaných územích Ukrajiny a zacházení s Alexejem Navalným. Lavrov zase kritizoval nové pozice americké armády v Norsku. Vyšlo také najevo, že USA upustily od sankcí proti společnosti Nord Stream 2 AG budující nový plynovod z Ruska do Německa. O případném setkání prezidentů Joea Bidena a Vladimira Putina se nerozhodlo.

Agentura RIA Novosti po jednání napsala, že ruský ministr schůzku se svým americkým protějškem označil za konstruktivní. První osobní setkání vrcholných diplomatů trvalo hodinu a tři čtvrtě, přitom původně se očekávalo, že bude jen hodinové.

Ve věci Arktidy Blinken naléhal, že musí být oblastí bez konfliktů, kde se země chovají zodpovědně a ekologicky. Lavrov označil Arktidu za oblast ruského vlivu a varoval Západ před jeho tamními ambicemi. Zopakoval svou podporu obnově dialogu náčelníků generálních štábů osmi členských zemí Arktické rady.

Kritizoval, že Norsko, které je členským státem NATO, minulý měsíc povolilo Spojeným státům vybudovat zařízení na třech jeho leteckých a jedné námořní základně. „Náš soused Norsko, které nikdy nevyznávalo trvalou přítomnost cizí armády na svém území, se rozhodlo pro změnu,“ podotkl Lavrov.

Ohledně dalších témat zaznělo, že Washington usiluje o propuštění Paula Whelana a Trevora Reeda, dvou amerických občanů vězněných v Rusku. Blinken také vyjádřil znepokojení nad ruskou vojenskou přítomností na Ukrajině a v jejím blízkém okolí.

Zmínil i zdravotní stav ruského opozičního politika Alexeje Navalného. Ten je vězněn v procesu, který opozice i mnohé západní země považují za zmanipulovaný. Stěžuje si na nekvalitní zdravotní péči. Ruské úřady ho zatkli hned po návratu z Německa, kde se léčil z otravy novičokem. Tu má podle řady indicií včetně přiznání jednoho z agentů na svědomí tajná služba FSB. Ruské vedení podíl na otravě odmítá.

Sankce za plynovod

Během schůzky Blinkena s Lavrovem vyšlo oficiálně najevo, že Spojené státy uvalily sankce proti osmi lodím a institucím zapojeným do stavby plynovodu Nord Stream 2, který povede po dně Baltského moře a bude jím proudit plyn z Ruska do Německa.

Americká administrativa však upustila od sankcí proti společnosti Nord Stream 2 AG, která za projektem stojí, a jejímu výkonnému řediteli Matthiasi Warnigovi, jenž je považován za spojence Kremlu. „To je rozhodně pozitivní signál,“ reagoval kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.

Dlouhé napětí

Blinken po schůzce s Lavrovem varoval, že pokud se Rusko bude chovat vůči Spojeným státům nebo jejich spojencům agresivně, Washington na to odpoví. Myslí si, že svět by byl bezpečnější, pokud by Spojené státy a Rusko spolupracovaly. Existuje podle něho mnoho oblastí, ve kterých se americké a ruské zájmy protínají.

Podle Lavrova existují „zásadní rozdíly v tom, jak hodnotíme mezinárodní situaci“, Moskva je podle něho ale připravená o všech otázkách diskutovat.

Mezi Spojenými státy a Ruskem panuje v posledních měsících velké napětí. Biden v březnu přisvědčil na otázku, zda pokládá Putina za „zabijáka“, a prohlásil, že Rusko „zaplatí“ za údajné vměšování do amerických voleb. Moskva kvůli tomu povolala svého velvyslance v USA ke konzultacím, doposud se do Spojených států nevrátil, píše agentura Reuters.

V polovině dubna pak USA uvalily na Rusko sankce a vyhostily deset jeho diplomatů za vměšování do listopadových voleb v USA či kybernetické útoky na americké vládní instituce a soukromé firmy. Rusko recipročně vyhostilo deset amerických diplomatů. V pátek Moskva zařadila Spojené státy spolu s Českem na seznam zemí, které nejsou přátelské.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 34 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...