Blinken je v Kyjevě, Zelenskyj ho chce přesvědčit k povolení útočit v ruském týlu

Nahrávám video

Americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho britský protějšek David Lammy při společné návštěvě Kyjeva potvrdili závazek pokračovat v podpoře Ukrajiny. Británie poskytne Ruskem napadené zemi dalších 600 milionů liber (17,8 miliardy korun). USA oznámily nový balík pomoci ve výši přes 700 milionů dolarů (15,9 miliard korun). Směřovat bude zejména do energetiky a humanitární oblasti. Podle agentury Reuters se bude ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj snažit Blinkena přesvědčit k povolení využívat americké střely k útokům v týlu ruského území.

Blinken a Lammy přijeli na kyjevské hlavní nádraží vlakem z jihopolského města Przemyśl, které leží nedaleko hranic s Ukrajinou. Podle Reuters mají vrcholní diplomaté nabitý program a debatují i o další možné podpoře Kyjeva. List Ukrajinska pravda uvedl, že tématem je také dlouhodobé zajištění „vojenského, hospodářského a demokratického“ chodu Ukrajiny.

O otázce zrušení omezení pro zbraně dlouhého dosahu poskytnuté Ukrajině Spojené státy a Velká Británie rozhodnou v pátek, oznámili ministři zahraničí obou zemí.

Podle zdrojů listu Wall Street Journal se USA a evropští spojenci snaží tlačit na Ukrajinu, aby jim sdělila podrobnosti plánu do dalšího roku války. Takzvaný plán vítězství, který chce Zelenskyj ještě tento měsíc představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným „psychologickým“ dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou. Zelenskyj to podle agentury Reuters uvedl ve středu na summitu Krymské platformy v Kyjevě.

Podle Zelenského je důležité, aby Ukrajina plán představila svým spojencům před druhým mezinárodním mírovým summitem, který chce uspořádat ještě letos.

Blinken podle agentury AP uvedl, že návštěva se koná „v náročné době“. Větší a lépe vybavená ruská armáda útočí na města v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny a země čelí pravidelným útokům ruských raket dlouhého doletu, klouzavých bomb a bezpilotních letounů, které si vyžádaly mnoho civilních obětí.

Válka trvající dva a půl roku se podle šéfa britské diplomacie Lammyho po nečekaném vpádu Ukrajiny do ruské Kurské oblasti minulý měsíc ocitla v „kritické“ fázi. Britský šéfdiplomat vyjádřil rovněž „nejhlubší soustrast“ v souvislosti s ruskými „barbarskými“ útoky na civilisty.

Lammy dále uvedl, že Británie poskytne Ukrajině do konce tohoto roku dalších 600 milionů liber, z nichž část bude mít formu humanitární pomoci a část záruk za půjčku Ukrajině od Světové banky. Poznamenal, že jeho země vyčleňuje na pomoc Ukrajině tři miliardy liber (89 miliard korun) ročně.

Blinken pak řekl, že nově ohlášená pomoc Spojených států přesáhne 700 milionů dolarů (15,9 miliard korun). Z toho 325 milionů bude směřovat do ukrajinské energetiky, která je dlouhodobě terčem drtivých ruských útoků. Na 290 milionů dolarů půjde na humanitární pomoc a zbývajících 102 milionů na odminování.

Ukrajina žádá povolení použít střely dlouhého doletu v Rusku

Británie a Spojené státy patří mezi nejdůležitější dodavatele vojenské pomoci Ukrajině v konfliktu, který Rusko eskalovalo svou plnohodnotnou invazí v únoru 2022. Představitelé obou zemí jednají v Kyjevě za situace, kdy Ukrajina žádá spojence, aby jí umožnili s pomocí západních zbraní cílit i hluboko na ruské území. Blinken v úterý tuto možnost nevyloučil a americký prezident Joe Biden následně uvedl, že Bílý dům zrušení stávajícího omezení zvažuje.

To ve středu vyvolalo ostrou reakci Moskvy. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov podle státní agentury TASS řekl, že Rusko zničí jakoukoli dodávku amerických střel ATACMS mířící na Ukrajinu. Potenciální rozhodnutí Washingtonu povolit využití střel s doletem až 300 kilometrů na ruském území podle Rjabkova „zvyšuje nebezpečí a rizika“.

Očekává se, že Zelenskyj bude Blinkena přesvědčovat k povolení útoků. Oba západní ministři naproti tomu chtějí podle médií v Kyjevě slyšet, jakou další strategii hodlá Ukrajina v obraně proti nepolevující ruské agresi využít a jaké kroky jejich zemí by v obraně mohly pomoci.

Nelze očekávat, že by to válku radikálně změnilo, řekl k možnému použití dodaných západních střel dlouhého doletu na cíle na území Ruska bezpečnostní analytik Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Ludvík. Mohou být ohrožena velitelská centra, logistická centra a případně letiště, zmínil možné příklady cílů. Dodal však, že Rusové už stáhli velkou část svých letadel z letišť, která jsou v dosahu zbraní dodaných ze Západu. „Ten dopad bude tedy omezený a ruská strana se bude učit, jak se těmto útokům bránit.“

Nahrávám video

Do Kyjeva ve středu ráno dorazil také český předseda Senátu Miloš Vystrčil. V ukrajinské metropoli se má účastnit čtvrtého summitu mezinárodní Krymské platformy. Při té příležitosti ČT24 řekl, že „pokud má Ukrajina zbraně od svých spojenců, nemá logiku, aby je nemohla používat i pro ruské území a bránit se tím způsobem, že zasahuje cíle na ruském území, které útočí proti Ukrajině.“

Nahrávám video

Ukrajina v noci na středu podobně jako v předchozích měsících čelila ruským náletům, a to jen krátce před příjezdem obou ministrů zahraničí. Podle informací ukrajinského letectva mířilo na ukrajinské území kromě dronů také devět řízených střel. Podrobnosti o zasažených oblastech či případných škodách ukrajinská strana zatím nezveřejnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...