Bílý dům se odmítá účastnit „neopodstatněného a neústavního“ vyšetřování Trumpa

Bílý dům v úterý odmítl výborům americké Sněmovny reprezentantů spolupráci při jejich vyšetřování prezidenta Donalda Trumpa kvůli ukrajinské aféře, protože jej považuje za neopodstatněné a neústavní. Informovala o tom televize Fox News s odvoláním na dopis adresovaný šéfce Sněmovny reprezentantů demokratce Nancy Pelosiové a lídrům výborů, které interní šetření vedou. Sám Trump už dříve označil vyšetřování za politicky motivovaná a podezření za vykonstruovaná.

„Vaše bezprecedentní akce nedávají prezidentovi jinou možnost… Prezident Trump a jeho vláda se nemohou účastnit vašeho zaujatého a neústavního vyšetřování,“ stojí v dopise, který sepsal právní poradce Bílého domu Pat Cipollone. Ten upozorňuje, že vyšetřování Sněmovna reprezentantů formálně neschválila.

Podobně se už dříve vyjádřil i Trumpův osobní právník Rudy Giuliani, jehož citoval deník The Washington Post. Giuliani také odmítl spolupracovat, dokud vyšetřování nebude formálně schváleno.

Odmítnutí z Bílého domu přišlo ve stejný den, kdy se měl se zástupci výborů Sněmovny reprezentantů kvůli vyšetřování sejít velvyslanec USA při Evropské unii Gordon Sondland, ale americké ministerstvo zahraničí mu v tom zabránilo. Sondland byl předvolán zřejmě i kvůli jeho zprávám z mobilního telefonu, které si psal s dalšími americkými diplomaty. 

Kauza vypukla kvůli stížnosti takzvaného whistleblowera, který v srpnu upozornil na červencový telefonát Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Pracovník amerických zpravodajských služeb ve své stížnosti uvedl, že americký prezident vyvíjel na Zelenského nátlak, aby ukrajinská justice začala vyšetřovat Trumpova politického rivala Joea Bidena kvůli dřívějšímu působení jeho syna v ukrajinské firmě.

Krátce před telefonátem Trump zablokoval peníze na vojenskou pomoc Ukrajině, čímž chtěl podle některých na Zelenského vyvíjet nátlak. Podle podezření Trump zneužil svůj úřad a žádal tak zasahování cizí země do prezidentských voleb v USA v roce 2020. Biden je považován za favorita pro získání demokratické kandidatury pro příští prezidentské volby.

Interní vyšetřování začaly tři výbory Sněmovny reprezentantů poté, co 24. září Pelosiová oznámila, že zahájí proces přípravy ústavní žaloby na Trumpa.

Předsedové zahraničního výboru, výboru pro kontrolu zpravodajských služeb a výboru pro dohled a reformu požádali v předchozích týdnech o dokumenty související s kauzou kolem telefonátu mimo jiné Bílý dům, ministra zahraničí Mikea Pompea či ministra obrany Marka Espera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 5 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 8 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...