Biden se poprvé ve funkci setkal se Si Ťin-pchingem, oba odsoudili harašení jadernými zbraněmi

Americký prezident Joe Biden a čínský vůdce Si Ťin-pching se shodli na tom, že jaderná válka by nikdy neměla nastat a že ji ani nelze vyhrát. Zdůraznili také svůj odpor vůči použití nebo hrozbě použití jaderných zbraní na Ukrajině. Biden podle Bílého domu také čínskému prezidentovi řekl, že USA budou nadále s Pekingem energicky soupeřit, soupeření ale nesmí sklouznout ke konfliktu. Politici se sešli v předvečer summitu velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Šlo o jejich první osobní schůzku od nástupu amerického prezidenta do funkce.

Podle tiskových agentur si Biden a Si na úvod setkání podali ruce a vzájemně se ujistili o vůli urovnat vzájemné vztahy. Čínský vůdce řekl, že s Bidenem sice byl ve spojení prostřednictvím videokonferencí, ale nic podle něj nemůže nahradit osobní setkání. Těší se prý na spolupráci s Bidenem, aby se americko-čínské vztahy opět vrátily na správnou cestu.

„Myslím, že si rozumíme,“ prohlásil Biden na tiskové konferenci po schůzce. „Jsem zcela přesvědčen, že nesmí nastat nová studená válka,“ dodal šéf Bílého domu. Potvrdil, že neusiluje o konflikt s Čínou. Podle něj jde spíš o zodpovědné soupeření. Každá země přitom podle něj musí dodržovat mezinárodní pravidla.

Biden také potvrdil dřívější informaci Bílého domu, že Čínu navštíví americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Hovořili jsme o mechanismech toho, že se budou scházet klíčoví lidé našich vlád a řešit případné problémy,“ dodal.

Biden vytkl Si Ťin-pchingovi agresivní kroky vůči Tchaj-wanu

Během zhruba tříhodinového setkání Biden čínskému prezidentovi vytkl „nátlakové a stále agresivnější kroky“ vůči Tchaj-wanu a znepokojení vyjádřil také nad dodržováním lidských práv v západočínské provincii Sin-ťiang, v Tibetu a Hongkongu.

Na tiskové konferenci později Biden prohlásil, že se podle něj Čína nepokouší bezprostředně vpadnout na Tchaj-wan. Ujistil, že se nemění americká politika jedné Číny a dal najevo, že si nepřeje novou studenou válku s Čínou. „Politika jedné Číny se nezměnila. Jsme proti jednostranné změně statusu quo na jakékoli straně a jsme odhodláni udržovat mír a stabilitu v Tchajwanské úžině,“ řekl Biden.

Siho nedávné kroky přitom naznačují, že se připravuje na válku. V tichosti obměnil vojenské velení – dosadil loajální generály s bojovou zkušeností a specializací na Tchaj-wan. Představitelé americké administrativy varují, že invaze se blíží. Jako mezník uvádějí rok 2027, ale nevylučují ani rychlejší vývoj.

Si podle čínských státních médií Bideovi zdůraznil, že řešení tchajwanské otázky je záležitostí Číňanů a vnitřní čínskou záležitostí a vyjádřil naději, že se USA budou držet politiky jedné Číny. Podtrhl také, že otázka Tchaj-wanu je v samém jádru čínských zájmů a nepřekročitelnou „první červenou linií“ v čínsko-amerických bilaterálních vztazích.

Biden a Si během setkání na Bali
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

Jaderné zbraně jsou tabu, shodli se prezidenti

Biden a Si se shodli na tom, že „jaderná válka by nikdy neměla být bojována“ a že v ní nelze zvítězit. Zdůraznili také svůj „odpor vůči nasazení nebo hrozbě nasazením jaderných zbraní na Ukrajině“. Poukázali tak na ruské hrozby v době, kdy se zadrhla ruská invaze na Ukrajinu, započatá před téměř devíti měsíci.

Podle Bílého domu Biden během rozhovoru rovněž vyjádřil obavy z provokativního chování Severní Koreje. Biden vyjádřil přesvědčení, že Čína neusiluje o stupňování napětí ze strany KLDR.

Oba prezidenti se rovněž dohodli na tom, že zmocní klíčové vysoce postavené funkcionáře k jednání o potenciální spolupráci v oblastech jako klimatická změna a udržení globální finanční, zdravotní a potravinové bezpečnosti.

Nahrávám video

Schůzka se konala v době, kdy se obě supervelmoci snaží vypořádat se vzájemnými neshodami a zároveň soupeří o vliv ve světě poznamenaném hospodářským a bezpečnostním napětím.

Žádná konkrétní dohoda se tak ze schůzky nečekala. „Rozpory ve vztazích mezí Čínou a Spojenými státy jsou tak rozsáhlé – sahají od obchodní války až k vyhrocené situaci kolem Tchaj-wanu – že by bylo skutečně naivní, nerealistické očekávat, že by toto setkání mohlo přinést nějaký průlom. Smyslem jednání je zabránit tomu, aby vyhrocené vztahy mohly vést k nějakému konfliktu,“ podotkla zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Nahrávám video

Rusko na summitu zastupuje Lavrov, absolvoval prohlídku v nemocnici

Dvoudenní schůzka zemí G20 začíná oficiálně v úterý a politici budou jednat především o dopadech ruského vpádu na Ukrajinu, tedy o energetické krizi či problémech s dodávkami potravin a hnojiv, ale také o důsledcích pandemie covidu-19 pro globální ekonomiku.

Indonésie na summit G20 pozvala ruského vůdce Vladimira Putina a odmítla toto pozvání stáhnout, přestože k tomu po začátku ruské invaze na Ukrajinu vyzývala řada západních zemí. Moskva na poslední chvíli oznámila, že místo Putina bude zemi na summitu zastupovat Lavrov, který byl po svém příjezdu na Bali převezen do nemocnice. 

Agentura AP uvedla, že Lavrov byl hospitalizován kvůli problémům se srdcem. Guvernér indonéského ostrova Bali I Wayan Koster oznámil, že šéf ruské diplomacie byl po příletu na Bali převezen do nemocnice Sanglah na kontrolu. Návštěva byla velmi krátká a Lavrov nemocnici opustil v dobrém zdraví, dodal guvernér.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová na Telegramu později zveřejnila video Lavrova z hotelu, na kterém ministr tvrdí, že informace o jeho hospitalizaci je „jen hra, která není v politice nová“. Zacharovová celou věc ohledně hospitalizace označila za falešné zprávy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...