Globální klimatická krize představuje existenční hrozbu pro naši planetu, řekl v pátek americký prezident Joe Biden v projevu na klimatické konferenci OSN COP27 v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch. Delegáty konference šéf Bílého domu ujistil, že Spojené státy na tuto výzvu reagují s naléhavostí.
„Klimatická krize se týká lidské bezpečnosti, ekonomické bezpečnosti, environmentální bezpečnosti, národní bezpečnosti a samotného života planety,“ uvedl Biden a poté nastínil kroky, které Spojené státy, druhý největší producent skleníkových plynů na světě, podnikají.
Americký prezident se také omluvil za to, že USA před jeho nástupem do funkce dočasně odstoupily od pařížské klimatické dohody. Tou se vůdci zemí z celého světa zavázali udržet zvyšování teploty „výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně“ v porovnání s teplotou v předindustriálním období.
Podle Bidena Spojené státy splní emisní cíle do roku 2030. Při Bidenově projevu se postavilo několik demonstrantů s transparentem, píše agentura Reuters s odkazem na svědka. Prezidentovu řeč však nepřerušili.
Washington představil plán na snížení emisí
Cílem Bidenova projevu bylo podle Reuters přesvědčit světové státníky, kteří přijeli do Egypta, aby se nevzdávali cíle odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování, a to i v době, kdy svět čelí řadě krizí, včetně pokračující ruské války na Ukrajině a vysoké inflace.
„V této situaci je naléhavější než kdy jindy, abychom zdvojnásobili své závazky v oblasti klimatu. Ruská válka jen zvyšuje naléhavost potřeby zbavit svět závislosti na fosilních palivech,“ řekl americký prezident.
Bidenova administrativa krátce předtím představila domácí plán snížit emise metanu v ropném a plynárenském průmyslu USA.
Washington a EU se v pátek rovněž chystají vydat společné prohlášení, v němž se zavážou k dalším opatřením týkajícím se metanu v ropném průmyslu, píše Reuters.
Klimatolog: Odpovědnost leží na bohatých zemích
„Problém je, že jakékoli narušení globální spolupráce – například když budeme mluvit o Rusku a konfliktu, jaký rozpoutalo – zhoršuje výhled na jakýkoli posun v klimatické oblasti,“ řekl v Horizontu ČT24 Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Vědec také připomněl, že Čína nedávno oznámila omezení spolupráce na dekarbonizaci se Spojenými státy.
Podle Ače si závažnost situace více uvědomují chudší státy, i proto, že důsledky znečišťování prostředí se v těchto zemích projevují výrazněji. „Dochází ale k rozevírání nůžek – bohaté státy i jednotlivci emitují zcela disproporčně. Logicky tak vzniká tlak, aby odpovědnost ležela spíše na bohatších státech,“ uvedl klimatolog a dodal, že podle něj jde o oprávněný požadavek ze strany zemí třetího světa.
Egypt se důrazně vymezil proti válce, chválil Biden
Americký prezident na konferenci také chválil Egypt za to, jak se vymezil proti válce na Ukrajině.
„Tváří v tvář ruské válce na Ukrajině se Egypt důrazně ozval na půdě OSN, a to se také velmi cení,“ řekl Biden při setkání se svým egyptským protějškem Abdalem Fattáhem Sísím na okraj klimatické konference. Šéf Bílého domu zároveň uvedl, že Káhira je klíčovým prostředníkem v Pásmu Gazy.
Sísí Bidenovi řekl, že Egypt spustil národní strategii pro lidská práva a má zájem se v této věci dále vyvíjet. Káhira podle egyptského prezidenta také zahájila iniciativu pro národní dialog a ustavila prezidentský výbor, který se bude zabývat amnestiemi.
Evropští lídři vyzvali k propuštění disidenta
V péči lékařů je nyní vězněný egyptský disident Alá Abdal Fattáh, který drží přísnou protestní hladovku. Muž, který má kromě egyptského také britské občanství, patřil mezi tváře revolučního roku 2011. Odpykává si pětiletý trest za šíření falešných zpráv. Je mu 40 let a mnoho z minulých deseti roků strávil za mřížemi.
Podle agentury AP se stal ukázkou návratu Egypta k autokratické vládě. K jeho propuštění vyzval tento týden vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk, německý kancléř Olaf Scholz či britský premiér Rishi Sunak.
V egyptském přímořském letovisku Šarm aš-Šajch se od 6. listopadu koná 27. světová klimatická konference. Světoví státníci, ale také odborníci či zástupci nevládních organizací budou o hrozících rizicích plynoucích z globálního oteplování a nezbytných protiopatřeních jednat až do 18. listopadu.
Jednalo se i v Paříži
Nikoli v Egyptě, ale v Paříži v pátek také jednali ministři zahraničí Velké Británie a Francie James Cleverly a Catherine Colonnaová. Obě země chtějí mimo jiné spolupracovat na zajištění dodávek energie a urychlení přechodu na čistou energii se zaměřením na větrné elektrárny na moři.
Paříž a Londýn chtějí spolupracovat také v jaderné energetice a v Paříži podle prohlášení dosáhly pokroku v jednání o investici do výstavby jaderné elektrárny Sizewell C v hrabství Suffolk na východě Anglie.
Elektrárna má zajišťovat až sedm procent celkové spotřeby elektřiny v Británii, kritici však tvrdí, že bude drahá a její výstavba potrvá roky. Britská vláda se tento týden projekt z úsporných důvodů rozhodla přezkoumat.
