Biden po vlně kritiky zvýšil limit pro nově příchozí uprchlíky

Americký prezident Joe Biden oznámil, že se vrátil k plánu navýšit kvóty pro celkový počet uprchlíků, kterým Spojené státy povolí vstup do země v tomto roce, na 62 500. Biden čelil ostré kritice z řad demokratických zákonodárců po dubnovém oznámení Bílého domu, že dočasně ponechá historicky nízký limit patnáct tisíc uprchlíků za fiskální rok, který stanovil jeho republikánský předchůdce Donald Trump. Limit se týká uprchlíků, kteří jsou prověřováni předem, ne migrantů, kteří žádají o azyl až po překročení hranice.

„Je důležité podniknout toto opatření dnes, abychom odstranili jakékoli přetrvávající pochybnosti v myslích uprchlíků z celého světa, kteří tolik trpěli a kteří úzkostlivě čekají na začátek svého nového života,“ uvedl Biden. Trumpovou vládou stanovený limit patnáct tisíc uprchlíků za fiskální rok přitom označil za historicky nízký s tím, že „neodráží hodnoty Ameriky jako národa, který podporuje uprchlíky“.

Biden se krátce po svém lednovém nástupu do funkce zavázal, že posílí program na přijímání uprchlíků. Svým nedávným rozhodnutím ponechat nižší limit ale překvapil své spojence a vyvolal kritiku mezi demokratickými zákonodárci a aktivisty za práva uprchlíků.

Řada činitelů se přitom shodla, že dubnové rozhodnutí souviselo s obavami ze špatného mediálního obrazu poté, co u americké hranice s Mexikem stoupl počet nově příchozích migrantů.

Trump za svého působení v Bílém domě stabilně omezoval uprchlický program, což podle členů Bidenovy administrativy rychlé zvýšení kvót ztížilo.

Program pro uprchlíky je ale oddělený od azylového systému pro migranty. Uprchlíci do USA přicházejí z celého světa a mnozí z nich prchají před válkou. Na rozdíl od migrantů, kteří přicházejí k hranici, a teprve poté žádají o azyl, jsou uprchlíci podrobeni důkladné prověrce ještě před vstupem do USA. 

Biden: Celou kvótu se zřejmě naplnit nepodaří

Podle Bidenem stanoveného klíče budou moci USA nově přijmout 22 tisíc uprchlíků z Afriky, šest tisíc z východní Asie, čtyři tisíce z Evropy a střední Asie, pět tisíc z Latinské Ameriky a oblasti Karibiku, třináct tisíc z jižní Asie a 12 500 míst bude rezervních a bude je možné využít podle potřeby.

Biden zároveň vyjádřil pochybnosti nad tím, zda budou Spojené státy schopny přijmout 62 500 uprchlíků do 30. září, kdy končí stávající fiskální rok, či zda se podaří naplnit kvótu 125 tisíc uprchlíků v příštím roce.

„Smutným faktem je, že se nám nepodaří letos přijmout 62 500. Pracujeme na tom, abychom rychle napravili škody z posledních čtyř let. Bude to nějaký čas trvat, ale už se na tom pracuje,“ uvedl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zdroj z Bílého domu Reuters sdělil, že se Biden rozhodl limit navýšit bez ohledu na možná omezení, jelikož chtěl vyslat jasný vzkaz, že přijímání uprchlíků je důležitou součástí americké pozice ve světě. Zároveň podle zdroje uznal, že původní rozhodnutí limit dočasně ponechat „nevyslalo správný vzkaz“.

Podle organizací na pomoc uprchlíkům byly v důsledku Bidenova dlouhého rozhodování zrušeny stovky letů pro uprchlíky, kteří mnohdy po letech čekání dostali povolení přijet do USA.   

Kromě toho USA také čelí velkému náporu zmíněných žadatelů o azyl, kteří se pokoušejí ilegálně překročit jižní hranici. „Zvládání situace na jižní hranici je aktuálně, zdá se, největší problém, se kterým si nová administrativa neví rady. Demokraté nechtějí opakovat kroky Donalda Trumpa, kterého za postup proti migrantům dlouhodobě velmi silně kritizovali. Teď ale zaznívají stížnosti z pohraničí, že Bílý dům s tamními úřady a politiky vůbec nekomunikuje,“ popsal situaci zpravodaj ČT v USA David Miřejovský.

Biden vyzval bohaté Američany ke „spravedlivému“ placení

Biden rovněž při své pondělní návštěvě státu Virginia vyzval bohaté Američany a podniky, aby zaplatili společnosti svůj „spravedlivý podíl“ skrze plánované zvyšování některých daní. Mají tím pomoci financovat prezidentovy plány na prodloužení bezplatného vzdělávání a dalších příspěvků pro pracovníky.

Šéf Bílého domu zastává názor, že jeho záměr rozšířit veřejné školství uvede do rovnováhy americkou ekonomiku a pomůže Američanům s nejnižšími příjmy, napsala agentura Reuters.

Biden společně se svou manželkou Jill, která je učitelka, navštívili základní školu poblíž města Yorktown a také veřejnou vyšší odbornou školu ve městě Norfolk. „Musíme si vybrat, komu ekonomika slouží. A já proto plánuji daňové úlevy pro zaměstnance a přimět všechny zaplatit jejich spravedlivý podíl,“ řekl prezident.

Plán počítá s podporou vzdělávání

Šéf Bílého domu také nedávno představil ambiciózní investiční plány, z nichž jeden se týká rozvoje infrastruktury a druhý rozvoje vzdělávání, sociálních programů a daňových úlev pro rodiny s nižším či středně velkým příjmem. Součástí sociálního balíku je například rozšíření státem placeného vzdělávání z nynějších třinácti na sedmnáct let. Američané by podle prezidentova návrhu měli nově nárok na dva roky předškolního vzdělávání a hrazené dva roky studia po dokončení střední školy.

Nové nároky na rozpočet, které by tato opatření přinesla, chce Biden pokrýt zvýšením daní pro bohaté Američany na úroveň, na níž byly v roce 2001, tedy z nynějších 37 procent na 39,6 procenta. Opakovaně se přitom zavazuje, že zvýšení odvodů se nedotkne nikoho, kdo vydělává méně než čtyři sta tisíc dolarů za rok (8,6 milionu korun).

Biden však čelí odporu republikánů. Ti jeho plán považují za přílišné vměšování federální vlády do záležitostí států i do životů jednotlivých občanů. Prezident se zavázal, že se bude snažit najít s názorovými oponenty shodu a kompromis. Podle některých amerických médií jsou však demokraté připraveni případně jednat sami a prosadit významné změny díky své nynější kontrole obou kongresových komor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 56 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...