Bezpečnostní expert Bílého domu považuje Trumpův hovor se Zelenským za nepatřičný

Americká Sněmovna reprezentantů pokračuje ve veřejných slyšeních k ukrajinské kauze prezidenta Donalda Trumpa. Bezpečnostní představitel Bílého domu a expert na Ukrajinu Alexander Vindman ve svém svědectví označil obsah červencového telefonátu Trumpa s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským za nepatřičný. Poradkyně viceprezidenta Mikea Pence Jennifer Williamsová zase uvedla, že jí hovor připadal „neobvyklý“, protože se týkal „domácí politické záležitosti“.

Trumpův telefonát do Kyjeva stojí v centru vyšetřování, které může vést až k podání ústavní žaloby na prezidenta, tedy impeachmentu.

Výpovědi diplomatů, úředníků a představitelů administrativy mají vnést jasno do toho, zda prezident Trump překročil své pravomoci, když Ukrajinu vyzýval k vyšetřování syna svého politického rivala Joea Bidena. Podle demokratů chtěl Trump nátlakem na Kyjev získat kompromitující informace o Bidenových a pokusil se tedy zneužít Ukrajinu v americkém volebním boji. 

„Je nepatřičné, aby prezident Spojených států žádal cizí vládu, aby vyšetřovala amerického občana a politického oponenta,“ řekl Alexander Vindman ve své úvodní řeči. Své znepokojení ohledně obsahu telefonátu, u kterého byl osobně přítomen, pak prý kvůli „smyslu pro povinnost“ sdílel se svými nadřízenými.

Při odpovědích na otázky pak Vindman řekl, že „neměl žádné pochyby“ o tom, že Trump Zelenského v hovoru žádal o vyšetřování angažmá Huntera Bidena ve společnosti Burisma. Podle něj z telefonátu jednoznačně vyplývalo, že Ukrajina nemá v této záležitosti na výběr. Trumpova právníka Rudyho Giulianiho, který se angažoval v jednáních s Kyjevem, pak Vindman označil za „rušivý element“.

Jennifer Williamsová během svého svědectví před sněmovním výborem
Zdroj: Jonathan Ernst/Reuters

Hovor Trumpa se Zelenským poslouchala rovněž Williamsová, která posléze napsala zprávu pro Pence, že se uskutečnil. O obsahu telefonátu se ale s Pencem ani s žádným z kolegů nebavila.

Přepis telefonátu byl bezpečně uložen, kdo jej zveřejnil, se neví

Jako hanebné pak Vindman označil to, že přepis telefonátu byl uložen na přísně zabezpečený server. Uvedl, že právníci v Bílém domě zvažovali, jak nejlépe s materiálem kvůli jeho citlivosti naložit, a že přístup k němu měla jen malá skupina lidí, aby se předešlo únikům na veřejnost.

Vedle telefonátu kongresmany zajímala také porada v Bílém domě z 10. července. Vindman k ní uvedl, že slyšel, jak americký velvyslanec při EU Gordon Sondland zmínil jisté vyšetřování jako podmínku pro přijetí Zelenského v Oválné pracovně Trumpem. Vindman k tomu následně Sondlandovi řekl, že taková podmínka je nevhodná a vůbec nesouvisí s bezpečnostní politikou USA.

Kongresman Devin Nunes, který je nejvýše postaveným republikánem ve výboru, se pokusil Vindmana přinutit říct, kdo mohl informace o telefonátu Trumpa se Zelenským vynést na veřejnost. Nakonec zasáhl demokratický předseda výboru Adam Schiff, aby dosud neznámou identitu takzvaného whistleblowera ochránil.

Trump považuje dění za skandální

Donald Trump na okraj zasedání kabinetu novinářům řekl, že část slyšení sledoval a že dění považuje za skandální. Je prý ale na Američanech, aby si sami na věc udělali názor. Reagoval také Bílý dům, který ještě před přísahou svědků rozeslal podle AP na Trumpovu obranu novinářům pět e-mailů. Trumpova mluvčí Stephanie Grishamová na Twitteru napsala, že zatímco demokraté volají po impeachmentu, Bílý dům poskytuje rozhovory o prezidentově vyrovnané obchodní agendě.

Slyšení ve Sněmovně reprezentantů v úterý čekalo i bývalého zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu Kurta Volkera a poradce Bílého domu pro ruské a evropské záležitosti Tima Morrisona. Ten uvedl, že rezignoval ze své vůle a že neměl žádný strach z odvety za to, že již dříve v rámci Trumpova sněmovního vyšetřování vypovídal.

Morrison také řekl, že nezná identitu člověka, který vynesl na veřejnost informace, které vyšetřování ukrajinské kauzy odstartovaly. Dodal, že i přes neshody republikánů s demokraty je nezbytné, aby obě strany pokračovaly v podpoře Ukrajiny.

Podle Volkera Trump pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině kvůli tomu, aby přinutil Kyjev zahájit vyšetřování Bidena a jeho syna Huntera. Připustil, že si tohoto nátlaku, který prý nyní vidí, měl všimnout dříve. „Ve zpětném pohledu nyní chápu, že ostatní vnímali myšlenku vyšetřování možné korupce týkající se ukrajinské společnosti Burisma jako ekvivalent vyšetřování bývalého viceprezidenta Bidena,“ řekl Volker. Ve vedení společnosti Burisma působil Bidenův syn Hunter. 

Volker hovořil také o poradě v Bílém domě z 10. července, kdy Sondland zmínil vyšetřování jako podmínku pro přijetí Zelenského v Oválné pracovně Trumpem. Tento komentář podle Volkera všichni přítomní považovali za nevhodný.

Volker podle médií podporoval Trumpovu „alternativní politiku“

Volker je známý jako jeden z takzvaných three amigos (tři přátelé), kteří podle médií podporovali Trumpovu „alternativní politiku“ vůči Ukrajině. Kromě něj je mezi three amigos počítán také americký velvyslanec při Evropské unii Gordon Sondland a ministr energetiky Rick Perry.

Volker na konci září rezignoval. Sondland, který má v rámci veřejných slyšení vypovídat ve středu, ve své dřívější výpovědi uvedl, že považoval zablokování americké vojenské pomoci Ukrajině za páku, jak Kyjev přinutit k vyšetřování kauzy Bidenových.

Veřejná slyšení ve sněmovně začala před týdnem ve středu, kdy vypovídali americký chargé d'affaires v Kyjevě William Taylor a náměstek ministra zahraničí George Kent. V pátek pak se svědectvím vystoupila bývalá americká velvyslankyně na Ukrajině Marie Yovanovitchová.

Demokratičtí kongresmani zvažují, zda s prezidentem zahájí proces takzvaného impeachmentu, který může vést k jeho sesazení z funkce. Trumpovo sesazení se ale zdá být nereálné vzhledem k republikánské převaze v Senátu, druhé kongresové komoře, která podle ústavy vynáší konečný verdikt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 45 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 47 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...