Bezpečnost Polska mají tvořit evropské i americké vazby, míní šéf diplomacie

Nahrávám video

Polsko se chce vrátit do skupiny zemí, které určují agendu Evropské unie, řekl ve čtvrtek šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski v parlamentu ve Varšavě. Ministr nového polského kabinetu, který loni vystřídal dlouholetou vládu národněkonzervativní strany Právo a Spravedlnost (PiS) také uvedl, že chce urovnat konflikty s unijními institucemi, napsal server onet.pl.

„Do Evropské unie jsme vstoupili po letech úsilí z rozhodnutí národa,“ uvedl Sikorski, který bývalou vládu PiS obvinil, že podrývala obraz EU v Polsku. „Již léta slýcháme, že rozhodnutí v EU nám vnucují takzvaní eurokraté. Tato lež vedla v Británii k brexitu,“ řekl ministr s odkazem na britské vystoupení z EU a Polákům vzkázal, že o nařízeních rozhodují členské státy, nikoliv „anonymní Brusel“.

Cílem čtvrtečního projevu Sikorského bylo podle agentury AP vysvětlit, jak se změnily priority Polska ohledně právního státu a mezinárodních vztahů poté, co vláda premiéra Donalda Tuska nahradila kabinet PiS. Ta v Polsku vládla mezi lety 2015 až 2023, a přestože kladla důraz na vazby se Spojenými státy, měla rozporuplný postoj k Evropské unii či Německu.

Sikorski uvedl, že rozvoj a bezpečnost Polska by měly být založeny jak na transatlantické spolupráci, tak na evropské integraci, a že Polsko je také připraveno převzít odpovědnost za globální výzvy. PiS šéf polské diplomacie obvinil, že si vybralo cestu konfrontace a „poškodilo vztahy s polskými sousedy, jako je Německo, Francie, Česká republika nebo Ukrajina“.

Zájem Berlína

„Německo má jednoznačně zájem na spolupráci s Polskem, ostatně v posledních letech, kdy byli u moci bratři Kaczyńští, se Německo drželo zpátky a na různé ofenzivní výlevy ze strany Varšavy nereagovalo, aby zde byly otevřené dveře pro budoucí spolupráci s vládou, která bude pro Berlín otevřenější a od které si Berlín slibuje lepší spolupráci,“ uvedl zpravodaj ČT Pavel Polák.

Berlín se podle něj těší, že začlení do Evropské unie středoevropský prostor, protože Polsko je klíčové a nehrálo v posledních letech v EU „konstruktivní roli“.

Server Politico v polovině března napsal, že se polský premiér Donald Tusk sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Bylo to první setkání Výmarského trojúhelníku, což je formát dialogu mezi Polskem, Francií a Německem, od doby, kdy se Tusk stal v prosinci opět polským premiérem.

Vláda Práva a spravedlnosti

Polsko se v době vlády PiS několikrát ocitlo ve sporu s Evropskou unií. Bylo například terčem kritiky ohledně stavu justice, kvůli kterému Evropská komise zablokovala Varšavě vyplácení peněz z mimořádného fondu obnovy.

„Evropská komise začala peníze opět obnovovat. Podle kritiků to ale působilo spíš jako politické než objektivní rozhodnutí, pouze na základě příslibu Tuska, že dá justici dohromady, nikoli po prosazení konkrétních rozhodnutí,“ upozornil zpravodaj ČT v Bruselu.

Další spory nejen s EU, ale i s Českou republikou se týkají těžby v dolu Turów nedaleko území Libereckého kraje. Konfrontace obou zemí o dopadu těžby svého času vedla Prahu až k podání žaloby na Varšavu u Soudního dvora Evropské unie, který Polsku uložil pokutu ve výši půl milionu eur denně za neuposlechnutí příkazu zastavit těžbu. Spor nakonec urovnala dohoda vlád obou zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...