Bez dohody uvalí EU na USA cla ve výši 93 miliard eur, schválily unijní státy

Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.

Hlasování o protiopatřeních se uskutečnilo ve čtvrtek dopoledne v poradním výboru EK, který rozhoduje o clech a ve kterém zasedají zástupci členských států. Formálně je ale potřeba, aby rozhodnutí ještě schválila Evropská komise. Žádná další protiopatření nyní Komise do 1. srpna neplánuje, sdělil její mluvčí Olof Gill.

Nahrávám video

„Evropská unie nadále intenzivně jedná se Spojenými státy. (...) Zaměřujeme se na nalezení dojednaného výsledku. (...) Domníváme se, že takový výsledek je na dosah,“ uvedl mluvčí. Na dotazy, zda se již čeká jen na finální potvrzení dohody ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa ale neodpověděl.

List Financial Times a agentura Reutrers s odvoláním na své diplomatické zdroje napsaly, že Evropská unie a USA směřují k dohodě o 15procentní základní celní sazbě. Británie si v květnu vyjednala desetiprocentní tarify, Japonsko pak tento týden právě patnáctiprocentní.

Nahrávám video

Protiopatření v jednom balíku

Evropská unie přijala už v dubnu první balík opatření proti americkým tarifům na ocel a hliník za 21 miliard eur (518 miliard korun), následně ho ale odložila o devadesát dní, což znamenalo do 14. července. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová ale nakonec oznámila, že platnost těchto protiopatření bude odložena až do začátku srpna, právě aby byl prostor na další jednání.

Připravoval se rovněž druhý balík protiopatření za 72 miliard eur (1,8 bilionu korun), o kterém členské státy jednaly v posledních dnech.

Nyní se Evropská komise rozhodla pro zjednodušení spojit veškerá odvetná protiopatření do jediného balíku, tedy pro americké zboží v celkové hodnotě 93 miliard eur.

Nahrávám video

Zemědělské produkty i průmyslové zboží

V rámci původního prvního balíku bruselská média již dříve informovala o uvalení 25procentního cla na širokou škálu vývozu z USA, na některé zboží, jako jsou například diamanty, by se ale vztahovalo nižší clo ve výši deseti procent. Mezi zbožím je množství zemědělských produktů, jako drůbež, hovězí maso, ovoce, obiloviny jako pšenice, ječmen a oves či rostlinné oleje, kukuřice, rýže a pomerančový džus.

Mezi další zboží patří domácí spotřebiče, jako jsou myčky nádobí a vysavače, hygienické potřeby, například toaletní papír a zubní nitě, a větší předměty, což zahrnuje mimo jiné motocykly a motorové čluny.

Původní druhý balík se podle agentury Reuters zaměřuje na 6,4 miliardy eur zemědělsko-potravinářských produktů a 65,8 miliardy eur průmyslového zboží. Jaká by měla být u nich výše cel, nebylo jasné, ale spekulovalo se o třiceti procentech v reakci na stejnou hodnotu cel ze strany USA.

Průmyslové zboží v balíčku zahrnuje letadla a letecké díly, automobily a autodíly, stroje, chemikálie a plasty, zdravotnické prostředky a elektrická zařízení. Potravinářské zboží pak zahrnuje bourbon, další lihoviny, víno, hospodářská zvířata, včely, tabák a krmivo pro domácí zvířata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...