Ve Francii se během neděle konalo druhé kolo voleb vedení regionů a departementů, jeho výsledky ale na místní úrovni v podstatě nic nezměnily. V pondělí to konstatovala francouzská média. Dosavadní šéfové obhájili své posty ve všech třinácti regionech metropolitní Francie, z toho sedm jich mají pravicoví Republikáni (LR) a jejich spojenečtí socialisté (PS), kteří obhájili pět pozic. V jedné oblasti je také široká koalice. Volby podle francouzského tisku posloužily jako předkolo prezidentských voleb, jež se mají odehrát v dubnu 2022. Svým výrazným úspěchem ve druhém kole totiž zaujali zejména Valérie Pécresseová a Xavier Bertrand.
Média se o Pécresseové nejčastěji zmiňují jako o pracovité, rázné a schopné ženě. Po víkendových volbách se o ní stále častěji zmiňují také jako o možné pravicové kandidátce v prezidentských volbách. Staronová předsedkyně regionální rady Île-de-France totiž získala zhruba 45 procent hlasů, a zajistila si tak pohodlnou většinu k vládnutí v regionu.
Politička v průběhu koronavirové pandemie podle médií velmi obratně komunikovala o zaváděných opatřeních a dovedla veřejnost přesvědčit, že dobré výsledky jsou právě její zásluhou. Popularitu jí zvýšila i omezení, jako třeba zmrazení růstu cen za karty na veřejnou dopravu nebo počítače pro střední školy. Opozice nicméně její počínání označovala za „drzé“ a tvrdila, že vydává za svůj úspěch i již dříve zavedená opatření.
Dlouholetý zkušený politik Xavier Bertrand se k výsledkům nynějších voleb vyjádřil jako první. Využil tak pozornosti francouzské veřejnosti, než se přesunula před obrazovky s přenosem zápasů z fotbalového mistrovství Evropy, konstatuje server Politico. Z regionu Hauts-de-France se ziskem přes 52 procent hlasů míří Bertrand rychlými kroky k prezidentským volbám. Svou kandidaturu bývalý republikán oznámil již dříve.
Regionální volby mohou předpovědět favority těch prezidentských
Regionální hlasování podle zahraničního zpravodaje Jana Šmída pomohlo nastínit, jak budou zhruba probíhat prezidentské volby v roce 2022. Z předběžných výsledků to totiž vypadá, že jedním z favoritů je, kromě dosavadního prezidenta Emmanuela Macrona a předsedkyně Národní fronty Marine Le Penové, právě Bertrand.
„Poslední průzkumy ukazují, že kdyby se prezidentské kolo konalo teď, Macron by získal 26 procent, Le Penovou by volilo 24 procent voličů a Betrama dvacet. To znamená, že zatímco dříve se očekávalo, že by to mohl být souboj mezi Le Penovou a Macronem, teď toho velmi zřetelně vstupuje Bertrand,“ popisuje Šmíd.
Šmíd zároveň dodal, že v současnosti se hlavně u republikánů mluví o společné prezidentské kandidatuře. „Ve prospěch Bertranda by se ale svých vlastních volebních ambicí musela vzdát Pécresseová i další republikánský lídr Laurent Wauquiez,“ uvedl Šmíd.
Nejvýznamnějším ponaučením z výsledků voleb pro současné francouzské politiky je podle tisku rekordně nízká účast voličů. Ve druhém kole totiž přišlo k urnám podle průzkumu agentur Ipsos a Sopra Steria 34,3 procenta voličů. Oficiální údaj zatím není k dispozici. Nezájem veřejnosti by nicméně mohl poznamenat i výsledky prezidentských voleb.
Na Réunionu zvítězila bývalá komunistka
Součástí Francie jsou také zámořská území, ta volební výsledky ohlásila v pondělí ráno. Jedna z mála oblastí, která změnila vedení, je Réunion. Zvítězila zde Huguette Bellová, jež za sebou má čtyřicetiletou politickou kariéru, a to včetně začátků v Komunistické straně Francie. Bellová je známá bojem proti nerovnostem a za práva žen, v posledních letech na Réunionu vyhrávala ankety popularity politiků.
Zajímavá změna nastala také na Martiniku, kde se po jednom volebním období do čela územní samosprávy vrací geograf a urbanista Serge Letchimy. Zatímco ve většině Francie voliči potvrdili stávající uspořádání a odmítli jakékoliv změny, na Martiniku se rozhodli pro změnu a návrat k dřívějšímu vedení.
