Německo má první hlukový radar, jak se přístroji na měření hluku od projíždějících vozidel říká. Zprovozněn byl v centru Berlína. Metropole tak chce zakročit proti řidičům, kteří bezdůvodně uvádějí motory do vysokých otáček a kteří si auta a motorky upravují tak, aby rachot motorů byl co nejvyšší. Pozéři, jak je německá média označují, se zatím postihu bát nemusí. Zařízení totiž úřady teprve zkouší. Plošnému trestání příliš hlučných řidičů brání také současné zákony, které by vyžadovaly úpravu.
Pozorní řidiči i kolemjdoucí si na vyhlášeném nákupním bulváru Kurfürstendamm u Pamětního kostela císaře Viléma na náměstí Breitscheidplatz mohou povšimnout stožáru s nezvyklým přístrojem, který se podobá reproduktorům. Zpoza kovových mřížek se ale žádná hudba neline, právě naopak. Jsou zde umístěny zvukové senzory, které snímají hlukové emise projíždějících aut a motorek. Pokud některé z vozidel překročí tolerovanou hladinu, kamery hříšníka zachytí i s údajem, jak hlasitý motor byl.
„Problém dopravního hluku, třeba kvůli tuningu vozidel a prudké akceleraci, je pro mnoho lidí v Berlíně stresující. To nám jasně ukázaly odezvy veřejnosti, která se zapojila do tvorby protihlukového plánu. Obzvláště ve velkoměstě, které je již tak hlukem velmi zatíženo, jsou ohleduplnost, vzájemná úcta a dodržování pravidel nesmírně důležité,“ prohlásila berlínská senátorka pro dopravu a ochranu klimatu Manja Schreinerová, jejíž funkce odpovídá zemské ministryni dopravy.
Platná úprava neumožňuje kontrolu hlukových emisí
Na ohleduplnost však musí lidé na Kurfürstendamm spoléhat nadále, protože hlukový radar je ve zkušební fázi. Poukazuje na to i cedule u zařízení, která uvádí, že žádná zaznamenaná data nebude policie prověřovat a že žádnému řidiči postih nehrozí. To potvrdila i Schreinerová, která uvedla, že smyslem je vyzkoušet možnosti přístroje. „Na výsledky tohoto výzkumného projektu jsem zvědavá,“ uvedla.
Hlukový radar pojmenovaný Hydra si Berlín vypůjčil u francouzské firmy Viginoiz, která se monitorování hlasitosti dopravy věnuje dlouhodobě. Testování, na kterém město spolupracuje s Technickou univerzitou Berlín, potrvá dva měsíce. Výsledky budou zveřejněny v nadcházejícím roce.
Zda pak zařízení vstoupí do ostrého provozu bude záviset nejen na úspěchu zkoušek, ale také na změně zákonů. Nyní platná úprava totiž neumožňuje plošné kontroly hlukových emisí po vzoru měření rychlosti radary. Zákony rovněž přesněji neuvádějí rozdíly případných pokut pro ty řidiče, kteří by hladinu tolerovaného hluku překročili jen mírně.
Problém s hlukem se přesune jinam, soudí pobočka ADAC
Takzvaným autopozérům nyní hrozí za zbytečný hluk pokuta osmdesát eur (1890 korun). Ta může ale nakonec činit sto eur (2360 korun), pokud policie takovou jízdu ve městech a obcích vyhodnotí jako zbytečnou a obtěžující pro ostatní.
Proti možnému plošnému rozšíření hlukových radarů vyslovila výhrady berlínsko-braniborská pobočka autoklubu ADAC, podle které by to účinné příliš nebylo, neboť by se problém s hlukem jen přesunul na jiná místa.
„Úmyslným burácením motoru, pískáním pneumatik nebo neustálým popojížděním se pozéři v Berlíně neustále snaží upoutat pozornost, což vede nejen k hluku, ale také ke zbytečným emisím. K potrestání těchto úmyslných prohřešků je podle nás potřeba více kontrol a více policistů na palčivých místech, jakým je Kurfürstendamm,“ řekl Martin Koller z vedení regionální pobočky ADAC. Trvalé umístění hlukoměrů by podle Kollera nezůstalo dlouho tajemstvím, takže místo vyřešení hlučné jízdy by se túrování motorů odehrávalo na jiných místech.
