Běloruská opozice by Lukašenkovi v účasti v nových volbách nebránila

Koordinační rada, kterou vytvořila běloruská opozice v zájmu hladkého předání moci, bude usilovat o uskutečnění nových prezidentských voleb v nejbližší době a při úplné obměně členů ústřední volební komise. Stávající prezident Alexandr Lukašenko přitom má právo znovu kandidovat, uvedla podle agentury Interfax Maryja Kalesnikavová z vedení koordinační rady. Běloruské úřady zareagovaly oznámením, že koordinační radu stíhají kvůli podezření z „uchvácení moci“. V důsledku vyhrůžek ze strany režimu opustilo orgán několik členů.

Na náměstí Nezávislosti v Minsku se podle opozičního webu tut.by i ve čtvrtek opět setkali někteří zaměstnanci státních televizních kanálů, kteří skandovali: „Pravdu!“. Projíždějící auta troubila na jejich podporu, atmosféra ale byla klidná. Všechny přístupy k budově Národní státní vysílací společnost republiky Bělorusko (Belta) jsou stále zablokovány.

Televize však nadále vysílá v prorežimním tónu. Několik bývalých zaměstnanců Belty oznámilo vytvoření alternativní platformy, která bude vysílat on-line.

Opozice: Lukašenkovi v kandidatuře bránit nebudeme

Koordinační rada, kterou založila opozice, aby napomohla k hladkému předání moci, se poprvé sešla ve středu. Zvolila si sedmičlenné vedení. V něm zasedla mimo jiné Maryja Kalesnikavová, která ve čtvrtek podle agentury Interfax prohlásila, že opozice nebude bránit Lukašenkově účasti na opakovaných volbách, o které usiluje. Mají se konat co nejdříve, chtějí ale zcela obnovit složení Ústřední volební komise. 

„Vidíme, že (Lukašenko) i přes nátlak úřadů a nejhrubější falšování výsledků prohrál,“ řekla Kalesnikavová. „Vycházíme z toho, že každý běloruský občan musí mít právo zúčastnit se voleb bez jakýchkoli překážek. Ale nevěříme, že na to Lukašenko na to přistoupí,“ dodala.

Kalesnikavová upozornila, že platný Lukašenkův mandát vyprší letos 5. listopadu. Prezidentské volby z 9. srpna přitom Lukašenko podle úřadů pošesté vyhrál, tentokráte s více než 80 procenty hlasů. Prezidentovi odpůrci ale tento výsledek odmítají jako zfalšovaný a za skutečnou vítězku pokládají opoziční kandidátku Svjatlanu Cichanouskou, která pod tlakem úřadů odjela do Litvy.

S Cichanouskou se setkal litevský premiér Saulius Skvernelis, který ji označil za „národní vůdkyni“ země a přislíbil pomoci při uspořádání nové hlasování.

Rada je stíhána kvůli uchvácení moci

Běloruský generální prokurátor Aljaksandr Kaňuk obratem oznámil, že vůči koordinační radě vede jeho úřad trestní stíhání kvůli podezření z „uchvácení moci“. „Vytvoření a činnost koordinační rady je zaměřena na uchvácení státní moci, jakož i na poškození národní bezpečnosti. V dané věci začalo trestní stíhání,“ řekl prokurátor.

Kalesnikavová zareagovala prohlášením, že cílem rady je hledání východiska z politické krize a nastolení konsenzu ve společnosti, a ujistila, že rada bude dále pokračovat v činnosti, bez ohledu na nátlak.

„Děláme vše otevřeně a transparentně, vše zveřejňujeme. Nevidíme v tom jakékoliv porušení zákona, naopak vidíme naše kroky jako zaměřené na obnovení zákonnosti v zemi. Pokud to je zločin, tak máme v Bělorusku problém se zákonností,“ prohlásil právník a člen rady Maksim Znak podle serveru Tut.by.

Z rady odešlo kvůli nátlaku několik členů

Znak rovněž uvedl, že v důsledku pohrůžek ze strany běloruského režimu opustilo radu několik členů, byť žádný z předsednictva. „Včera (ve středu) jsme dostali několik oznámení o odchodu po obviněních ze strany Lukašenka z údajných cílů rady, které jsme nejednou popřeli. Dnes bylo jedno oznámení o odchodu po zahájení trestního stíhání. Radu ale neopustil nikdo z členů předsednictva,“ citovala Znaka agentura Interfax. Ve vedení podle něj zůstává i nobelistka Světlana Alexijevičová, která kvůli nemoci vynechala první zasedání rady.

Dům bývalého ministra kultury a člena opoziční Koordinační rady Pavla Latuška někdo pomaloval červenou barvou značící krev. Latuška byl kvůli veřejné podpoře protestů 17. srpna zbaven funkce ředitele Národního akademického divadla Jana Kupala. V rozhovoru pro ruskou obdobu BBC přiznal, že dostává hrozby a že je mu důrazně doporučováno, aby opustil zemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...