Během povstání wagnerovců zemřeli ruští vojáci, připustil Putin. Běloruská armáda byla připravená k boji

Ruský lídr Vladimir Putin v pondělním vystoupení k národu poprvé připustil, že si sobotní vzpoura wagnerovců vyžádala oběti mezi ruskými vojáky. V úterý jejich památku uctil na kremelském náměstí. Podle Putinova spojence Alexandra Lukašenka byla kvůli povstání uvedena do bojové pohotovosti i běloruská armáda. Podle CNN o povstání měly Spojené státy s předstihem detailní informace, které však sdílely jen s některými spojenci.

Putin, jehož země loni v únoru proti Ukrajině významně zintenzivnila válku vedenou od roku 2014, se ve svém pondělním projevu věnoval především vzpouře soukromé Wagnerovy skupiny, jejíž členy vyzval, aby vstoupili do armády, nebo odešli do Běloruska. „Odvaha a sebeobětování padlých hrdinů-pilotů zachránily Rusko před tragickými a ničivými následky,“ řekl v jedné části proslovu ruský prezident, a potvrdil tak zprávy o obětech na straně ruské armády.

Kolik pilotů zahynulo ani kolik letadel wagnerovci sestřelili, ale nesdělil. Ruský exilový server Meduza už dříve napsal, že si vzpoura, při níž wagnerovci ovládli Rostov na Donu a zároveň pochodovali na Moskvu, vyžádala životy třinácti ruských pilotů. O stejném počtu mluví i některé ruské kanály na Telegramu, píše Reuters.

V úterý na setkání s ruskými vojáky na kremelském náměstí v Moskvě Putin piloty, kteří zahynuli o víkendu ve snaze zastavit tažení wagnerovců na Moskvu, uctil minutou ticha. Prohlásil, že vojáci a představitelé dalších silových struktur o víkendu ochránili zemi před rozpoutáním občanské války a zabránili obětem mezi civilními obyvateli. 

„Rychlé a přesné nasazení jednotek silových struktur pomohlo zvrátit velmi nebezpečný vývoj událostí v zemi, zabránilo obětem mezi civilním obyvatelstvem,“ sdělil přítomným Putin. „Ochránili jste ústavní pořádek, stejně jako život, bezpečí a svobodu našich obyvatel. Ubránili jste naši vlast před otřesy, prakticky jste zastavili občanskou válku,“ řekl také vojákům.

V Kremlu se shromáždilo přes dva a půl tisíce vojáků, členů národní gardy a dalších představitelů bezpečnostních složek, informovala agentura TASS. Spolu s Putinem předstoupil před vojáky také ministr obrany Sergej Šojgu. Agentura Reuters přítomnost Šojgua zdůraznila, šéf wagnerovců Prigožin jej totiž v pátek před vyhlášením tažení na Moskvu obvinil z útoku na své muže. 

Běloruská armáda byla připravená k boji, uvedl Lukašenko

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko v úterý prohlásil, že během víkendové vzpoury wagnerovců nařídil běloruské armádě, aby byla „připravena k boji“. Vzpouru wagnerovců ukončila v sobotu k večeru dohoda mezi Putinem a šéfem žoldnéřů Jevgenijem Prigožinem, kterou podle ruských médií zprostředkoval právě Lukašenko.

„Nebudu skrývat, že bylo bolestivé sledovat události, které se odehrály na jihu Ruska,“ uvedl Lukašenko. „Vydal jsem veškeré rozkazy k tomu, aby byla armáda kompletně připravená k boji. Nikdo, ani usmrkanci na telegramových kanálech, proti tomu neprotestoval. (…) Armáda, všechny ozbrojené síly, včetně policie a speciálních jednotek, byly do poledne uvedeny do plné bojové pohotovosti,“ řekl Lukašenko.

Vytrvalé spory mezi wagnerovci a ruskou armádou byly špatně řešené a vyvolaly víkendovou konfrontaci, řekl podle agentury AFP Lukašenko novinářům. Přiznal, že se situace vymkla z rukou a dodal, že „v tomto příběhu nejsou žádní hrdinové.“

Wagnerovci zůstanou v Africe, řekl Lavrov

Wagnerova žoldnéřská armáda pravděpodobně po vzpouře přestane fungovat jako samostatná organizace a Prigožin už zřejmě nebude její součástí, uvedl ve své nejnovější analýze války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW).

„Putin se ve svém projevu z 26. června snažil přesvědčit co nejvíce bojovníků a velitelů z řad wagnerovců, aby se přidali k ruským armádním silám a dál bojovali proti Ukrajině. Zároveň chtěl, aby se jednotliví wagnerovci, kteří jsou nejloajálnější k Prigožinovi, identifikovali,“ stojí ve zprávě institutu. Putinova snaha začlenit wagnerovce do sil spadajících pod ministerstvo obrany ukazuje, že potřebuje zkušenou a efektivní sílu, uvádí také institut.

Vzpoura wagnerovců v Rusku je potenciálně problematickou pro vlády v Mali a Středoafrické republice, kde ruští žoldnéři hrají stále významnější roli v dlouhotrvajících vnitřních konfliktech.

Členové Wagnerovy žoldnéřské skupiny nadále v obou zemích zůstanou jako instruktoři. Televizi RT, kterou kontroluje ruský stát, to podle BBC řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Wagnerovci podle malijské vlády v zemi cvičí místní vojáky na ruských zbraních, experti OSN a Spojené státy je však podezřívají z páchání válečných zločinů v těchto afrických zemích.

USA informace o povstání s NATO nesdílely

Server televize CNN napsal, že zpravodajské služby Spojených států měly o chystané vzpouře dopředu „extrémně detailní a přesnou“ představu, a to včetně informací, kde a v jakém počtu budou wagnerovci chtít postupovat. Zpravodajská komunita si ale informace střežila a sdílela je jen s nejvyššími americkými činiteli a jen některými spojenci, nikoli v rámci celé Severoatlantické aliance. Proto byli někteří vysoce postavení evropští i američtí činitelé pátečním a sobotním děním zaskočeni.

Server také uvedl, že v sobotu spojenečtí činitelé varovali Kyjev před útoky na cíle uvnitř Ruska, které by mohly budit zdání, že se Ukrajina a Západ staví na stranu wagnerovců a ohrožují ruskou suverenitu. „Je to vnitřní záležitost Ruska,“ slyšeli ukrajinští představitelé. Podobně se západní politici vyjadřují i navenek.

„Vzpoura odhalila špatnou morálku ruských sil,“ řekl v Horizontu ČT24 generálporučík ve výslužbě Pavel Macko. Armáda má podle něj systémové problémy, chybí jí koordinace, má špatný koncept velení, a navíc utrpěla velké ztráty.

Motivace vojákům v přímých bojích na Ukrajině prý ale nechybí. „Tam jinou možnost nemáte, bojujete o holý život. Ale v momentě, kdy by se Ukrajincům podařilo prorazit obranné linie a postoupit hlouběji do okupovaného území, v kombinaci se systematickým ničením tylových jednotek a zásobovacích tras by mohlo dojít k rychlé ztrátě morálky,“ dodává Macko.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 41 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 11 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...