Během povstání wagnerovců zemřeli ruští vojáci, připustil Putin. Běloruská armáda byla připravená k boji

Ruský lídr Vladimir Putin v pondělním vystoupení k národu poprvé připustil, že si sobotní vzpoura wagnerovců vyžádala oběti mezi ruskými vojáky. V úterý jejich památku uctil na kremelském náměstí. Podle Putinova spojence Alexandra Lukašenka byla kvůli povstání uvedena do bojové pohotovosti i běloruská armáda. Podle CNN o povstání měly Spojené státy s předstihem detailní informace, které však sdílely jen s některými spojenci.

Putin, jehož země loni v únoru proti Ukrajině významně zintenzivnila válku vedenou od roku 2014, se ve svém pondělním projevu věnoval především vzpouře soukromé Wagnerovy skupiny, jejíž členy vyzval, aby vstoupili do armády, nebo odešli do Běloruska. „Odvaha a sebeobětování padlých hrdinů-pilotů zachránily Rusko před tragickými a ničivými následky,“ řekl v jedné části proslovu ruský prezident, a potvrdil tak zprávy o obětech na straně ruské armády.

Kolik pilotů zahynulo ani kolik letadel wagnerovci sestřelili, ale nesdělil. Ruský exilový server Meduza už dříve napsal, že si vzpoura, při níž wagnerovci ovládli Rostov na Donu a zároveň pochodovali na Moskvu, vyžádala životy třinácti ruských pilotů. O stejném počtu mluví i některé ruské kanály na Telegramu, píše Reuters.

V úterý na setkání s ruskými vojáky na kremelském náměstí v Moskvě Putin piloty, kteří zahynuli o víkendu ve snaze zastavit tažení wagnerovců na Moskvu, uctil minutou ticha. Prohlásil, že vojáci a představitelé dalších silových struktur o víkendu ochránili zemi před rozpoutáním občanské války a zabránili obětem mezi civilními obyvateli. 

„Rychlé a přesné nasazení jednotek silových struktur pomohlo zvrátit velmi nebezpečný vývoj událostí v zemi, zabránilo obětem mezi civilním obyvatelstvem,“ sdělil přítomným Putin. „Ochránili jste ústavní pořádek, stejně jako život, bezpečí a svobodu našich obyvatel. Ubránili jste naši vlast před otřesy, prakticky jste zastavili občanskou válku,“ řekl také vojákům.

V Kremlu se shromáždilo přes dva a půl tisíce vojáků, členů národní gardy a dalších představitelů bezpečnostních složek, informovala agentura TASS. Spolu s Putinem předstoupil před vojáky také ministr obrany Sergej Šojgu. Agentura Reuters přítomnost Šojgua zdůraznila, šéf wagnerovců Prigožin jej totiž v pátek před vyhlášením tažení na Moskvu obvinil z útoku na své muže. 

Běloruská armáda byla připravená k boji, uvedl Lukašenko

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko v úterý prohlásil, že během víkendové vzpoury wagnerovců nařídil běloruské armádě, aby byla „připravena k boji“. Vzpouru wagnerovců ukončila v sobotu k večeru dohoda mezi Putinem a šéfem žoldnéřů Jevgenijem Prigožinem, kterou podle ruských médií zprostředkoval právě Lukašenko.

„Nebudu skrývat, že bylo bolestivé sledovat události, které se odehrály na jihu Ruska,“ uvedl Lukašenko. „Vydal jsem veškeré rozkazy k tomu, aby byla armáda kompletně připravená k boji. Nikdo, ani usmrkanci na telegramových kanálech, proti tomu neprotestoval. (…) Armáda, všechny ozbrojené síly, včetně policie a speciálních jednotek, byly do poledne uvedeny do plné bojové pohotovosti,“ řekl Lukašenko.

Vytrvalé spory mezi wagnerovci a ruskou armádou byly špatně řešené a vyvolaly víkendovou konfrontaci, řekl podle agentury AFP Lukašenko novinářům. Přiznal, že se situace vymkla z rukou a dodal, že „v tomto příběhu nejsou žádní hrdinové.“

Wagnerovci zůstanou v Africe, řekl Lavrov

Wagnerova žoldnéřská armáda pravděpodobně po vzpouře přestane fungovat jako samostatná organizace a Prigožin už zřejmě nebude její součástí, uvedl ve své nejnovější analýze války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW).

„Putin se ve svém projevu z 26. června snažil přesvědčit co nejvíce bojovníků a velitelů z řad wagnerovců, aby se přidali k ruským armádním silám a dál bojovali proti Ukrajině. Zároveň chtěl, aby se jednotliví wagnerovci, kteří jsou nejloajálnější k Prigožinovi, identifikovali,“ stojí ve zprávě institutu. Putinova snaha začlenit wagnerovce do sil spadajících pod ministerstvo obrany ukazuje, že potřebuje zkušenou a efektivní sílu, uvádí také institut.

Vzpoura wagnerovců v Rusku je potenciálně problematickou pro vlády v Mali a Středoafrické republice, kde ruští žoldnéři hrají stále významnější roli v dlouhotrvajících vnitřních konfliktech.

Členové Wagnerovy žoldnéřské skupiny nadále v obou zemích zůstanou jako instruktoři. Televizi RT, kterou kontroluje ruský stát, to podle BBC řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Wagnerovci podle malijské vlády v zemi cvičí místní vojáky na ruských zbraních, experti OSN a Spojené státy je však podezřívají z páchání válečných zločinů v těchto afrických zemích.

USA informace o povstání s NATO nesdílely

Server televize CNN napsal, že zpravodajské služby Spojených států měly o chystané vzpouře dopředu „extrémně detailní a přesnou“ představu, a to včetně informací, kde a v jakém počtu budou wagnerovci chtít postupovat. Zpravodajská komunita si ale informace střežila a sdílela je jen s nejvyššími americkými činiteli a jen některými spojenci, nikoli v rámci celé Severoatlantické aliance. Proto byli někteří vysoce postavení evropští i američtí činitelé pátečním a sobotním děním zaskočeni.

Server také uvedl, že v sobotu spojenečtí činitelé varovali Kyjev před útoky na cíle uvnitř Ruska, které by mohly budit zdání, že se Ukrajina a Západ staví na stranu wagnerovců a ohrožují ruskou suverenitu. „Je to vnitřní záležitost Ruska,“ slyšeli ukrajinští představitelé. Podobně se západní politici vyjadřují i navenek.

„Vzpoura odhalila špatnou morálku ruských sil,“ řekl v Horizontu ČT24 generálporučík ve výslužbě Pavel Macko. Armáda má podle něj systémové problémy, chybí jí koordinace, má špatný koncept velení, a navíc utrpěla velké ztráty.

Motivace vojákům v přímých bojích na Ukrajině prý ale nechybí. „Tam jinou možnost nemáte, bojujete o holý život. Ale v momentě, kdy by se Ukrajincům podařilo prorazit obranné linie a postoupit hlouběji do okupovaného území, v kombinaci se systematickým ničením tylových jednotek a zásobovacích tras by mohlo dojít k rychlé ztrátě morálky,“ dodává Macko.

Nahrávám video
Horizont ČT24 – Budoucnost ruské armády
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 41 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...