Bagdádí toužil být chalífou. Jeho brutalita však byla odporná muslimům i velmocem

Organizace Islámský stát (IS) byla na vrcholu moci v létě 2014. Ovládala území větší než Česko, kde žilo podle odhadů osm až 12 milionů lidí. V jejím čele stál Abú Bakr Bagdádí, který 29. června vyhlásil chalífát s ambicí sjednotit pod svou vládou všechny muslimy. Jméno, které přijal, odkazovalo na prvního chalífu ze sedmého století. Na rozdíl od tehdejšího rozmachu se však jeho sen rychle rozplynul. Většina muslimů o jeho brutální nadvládu nestála.

V roce 2015 prohlásil, že „islám nikdy nebyl náboženstvím míru, ale boje“. Opakovaně oslovoval své stoupence z různých nahrávek, sám se musel skrývat. V listopadu 2016 je vyzval, aby pokračovali v boji proti „bezvěrcům a nechali jejich krev téct proudem“.

Drastické metody nakonec zprotivily jeho projekt téměř všem. Koncem dubna 2019 se po několika letech objevil na propagandistickém videozáznamu. Uznal, že skupina přišla o jeho vysněný chalífát v Iráku a Sýrii.

Snil však dál. Bitva se Západem a jeho spojenci podle něj neskončila. Poukázal na úspěchy džihádistů například v Mali, Burkina Fasu, Afghánistánu, Srí Lance či Turecku. Poslední zvuková nahrávka, na které údajně mluví, je ze září 2019.

Nemohl na univerzitu ani do armády

Podle iráckých tajných služeb se Bagdádí narodil jako Ibráhím Avad Ibráhím Badrí 28. července 1971 v Sámaře v Iráku. Fanoušek fotbalu chtěl být původně advokátem, nevalné výsledky ve škole jej ale na univerzitu nepustily.

Poté se musel kvůli chatrnému zraku vzdát vojenské kariéry. Nakonec vystudoval teologii a na univerzitě v Bagdádu získal doktorát z islámských studií. Poté krátce učil na univerzitě v Tikrítu.

K rebelům se připojil již v roce 2003 po americké invazi do Iráku. Ta svrhla režim Saddáma Husajna a okupační jednotky uvěznily řadu do té doby protežovaných sunnitů. Mimo jiné v amerických věznicích se začaly formovat základy Islámského státu. V jedné z věznic v táboře Bucca pobýval v roce 2004 i Bagdádí.

Brutalita placená díky ropě

Dostatečnou sílu k vytvoření organizace nabral v květnu 2010. Postavil se do čela Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL). Organizace těžila z chaosu v okupovaném Iráku, nespokojenosti části sunnitů a ropného bohatství, které nebylo v mocenském vakuu obtížné ovládnout. Právě díky ropě se stala nejbohatší džihádistickou organizací světa.

ISIL brzy začal ovládat území a vytvářet státní struktury. To lákalo radikály z celého světa, kteří za něj přicházeli bojovat. Vládl extrémně brutálně a proslul detailními záběry drastických vražd všech, koho považoval za nepřátele.

Obrovskou příležitostí se pro něj stalo vypuknutí občanské války v sousední Sýrii. I tam existovalo mnoho sunnitů nespokojených se svým společenským a ekonomickým postavením a slyšících na sliby návratu k mytickým dobám rozkvětu dávného chalífátu. Organizace už pod názvem Islámský stát bez přívlastků slibujících rozmach i mimo oblast svého zrodu se stala významnou vojenskou silou v konfliktu.

Podařilo se jí také zorganizovat řadu teroristických útoků na Blízkém východě i v Evropě. K nejtragičtějším atentátům patří série sebevražedných útoků v jemenské metropoli Saná v březnu 2015 (přes 140 mrtvých), podíl na zřícení letadla ruské společnosti na egyptském Sinajském poloostrově v říjnu 2015 (224 mrtvých), útoky v Paříži v listopadu 2015 (130 mrtvých), útok na mešitu na severu Sinajského poloostrova v listopadu 2017 (311 mrtvých), atentát v pákistánské provincii Balúčistán loni v červenci (149 mrtvých) či velikonoční útoky roku 2019 v kostelech a hotelech na Srí Lance (258 mrtvých).

Bagdádí odepřel poslušnost vůdci Al-Káidy Ajmánu Zavahrímu, který mu nařídil, aby vyklidil pole v Sýrii a přenechal tamní operace odnoži Al-Káidy, radikálnímu hnutí An-Nusra.

Příliš velké ambice

Rozkol v islamistickém táboře, přílišná brutalita IS i shoda všech ostatních aktérů blízkovýchodních bojů na nepřijatelnosti této organizace nakonec začaly sen Bagdádího bortit.

V Iráku byl samozvaný IS jako státní entita definitivně poražen v prosinci 2017. Boje proti němu trvaly téměř čtyři roky a zahynulo v nich nejméně 80 tisíc lidí.

V Sýrii byl v říjnu 2017 vytlačen milicí SDF vedenou Kurdy z města Rakká, které dříve sloužilo jako jeho hlavní město. Na posledním zbytku území, obci Baghúz na východě Sýrie, byl poražen 23. března 2019. To zároveň znamenalo definitivní konec samozvaného chalífátu.

Mnohokrát zabit

USA na dopadení či smrt Bagdádího již v říjnu 2011 vypsaly odměnu deset milionů dolarů, kterou v prosinci 2016 zvýšily na 25 milionů dolarů (576 milionů korun), vůdce IS tedy byl nejhledanějším mužem na Zemi.

V médiích se pak mnohokrát objevily zprávy o jeho údajném zranění či úmrtí. V dubnu 2015 íránská média informovala, že byl těžce zraněn při leteckém útoku a nachází se ve stavu klinické smrti. Ruské ministerstvo obrany v červnu 2017 oznámilo, že ho zřejmě zabilo ruské letectvo při náletu na poradu vedení IS u syrského města Rakká. Jeho úmrtí v červenci 2017 oznámila i irácká televize Súmaríja. Všechny tyto zprávy se však ukázaly jako lživé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...