Badenochová nahradí Sunaka v čele britských konzervativců

Britskou opoziční Konzervativní stranu nově povede bývalá ministryně obchodu Kemi Badenochová, nahradí dosavadního lídra a někdejšího premiéra Rishiho Sunaka. Ve stranické volbě Badenochová porazila bývalého náměstka ministra vnitra pro přistěhovalectví Roberta Jenricka. Výsledky hlasování v sobotu oznámila strana.

V souboji o post v čele konzervativců se utkalo šest kandidátů, z nichž straničtí poslanci postupně vybrali dva finalisty. Mezi nimi pak v hlasování od 15. do 31. října rozhodovali všichni konzervativci. Oba kandidáti se podle komentátorů řadí k pravicovým členům strany.

Volby lídra se zúčastnilo 72,8 procenta členů strany. Badenochová dostala téměř 54 tisíc hlasů, Jenrick přes 41 tisíc, oznámil Bob Blackman, předseda Výboru 1922 – organizace sdružující konzervativní poslance bez vládních funkcí, která de facto řídí vnitřní fungování strany.

Badenochová v prvním projevu poděkovala straníkům a své rodině za podporu. Vyzdvihla přínos svého předchůdce Sunaka, který podle ní odvedl „těžkou práci v nelehkých časech“. Domnívá se, že strana musí přijít s plánem, který k ní přivede zpět ztracené voliče. Musí si podle ní také přiznat, že chybovala a že je „pro úspěch naší země je klíčová“. Badenochová hovořila také o nutných proměnách konzervativní strany a nezbytnosti každodenní práce.

„Vím, že bude skvělou lídryní naší skvělé strany. Obnoví naši stranu, postaví se za konzervativní hodnoty a bude bojovat proti labouristům. Pojďme se za ni jednotně postavit,“ uvedl Sunak.

Zpravodaj ČT ve Velké Británii Lukáš Dolanský však poznamenal, že je otázkou, jestli bude nová předsedkyně konzervativců „spasitelkou“ – mimo jiné proto, že se na minulém nepříznivém vývoji strany podílela. „Byla ve vládách jak Liz Trussové, tak i Rishiho Sunaka,“ poznamenal Dolanský.

Nahrávám video

Nová lídryně chce stranu sjednotit

Bývalá ministryně obchodu Badenochová je po odchodu konzervativců z vlády po letošním volebním debaklu stínovou ministryní pro bydlení, komunity a místní vládu. Šéfkou resortu obchodu a také státní tajemnicí pro ženy a rovné příležitosti byla od roku 2022 až do letošního července, od roku 2017 zasedá i v britském parlamentu. Badenochová se o křeslo v čele britských konzervativců ucházela již před dvěma lety po odchodu Borise Johnsona po sérii skandálů a poté, co sama z jeho vlády na protest odešla.

Kandidaturu na šéfku konzervativců oznámila letos na konci července. Slíbila, že opět sjednotí stranu, kterou v posledních osmi letech postihly chaos, skandály a hluboké rozpory kvůli brexitu. Badenochová tehdy v referendu hlasovala pro odchod Velké Británie z Evropské unie.

„Mluvili jsme pravicově, ale vládli jsme levicově. Veřejnost se cítila zmanipulovaná,“ uvedla. „Skutečné vedení stanoví na principech založenou vizi, kam zemi vést, a pak inspiruje lidi, aby se k této společné misi připojili,“ dodala.

Kritika azylového systému

Britský azylový systém podle Badenochové „fakticky otevírá hranice každému, kdo je ochoten lhát“. Stát by podle ní měl dát přednost britským občanům a soustředit se na užší okruh úkolů, než jaké na sebe vzal po pandemii covidu-19. Dále chce snížit daně a je skeptická ke snaze snížit emise prakticky na nulu.

Nová lídryně konzervativců chce také zkrátit mateřskou dovolenou, která v Británii nyní trvá 39 týdnů. „Byla doba, kdy žádná mateřská dovolená neexistovala a lidé měli více dětí,“ tvrdí Badenochová s tím, že současná podoba této dovolené je příliš štědrá.

Prohlásila také, že desetina britských státních zaměstnanců je tak špatná, že by měli „sedět ve vězení“. Obvinila je, že do médií vypouštějí důvěrné informace a snaží se podkopat práci volených politiků. Následně však své vyjádření označila za žert.

Badenochová se narodila v londýnském Wimbledonu do rodiny nigerijských přistěhovalců z kmene Joruba. Její otec byl lékařem a matka profesorkou fyziologie. Vystudovala počítačové inženýrství na jihoanglické Sussexské univerzitě a právo na Londýnské univerzitě. Do Konzervativní strany vstoupila v pětadvaceti letech v roce 2005, v čase svého vládního působení byla pokládána za vycházející hvězdu této strany. Badenochová je první Afroameričankou, která povede velkou britskou politickou stranu, píše BBC.

„První černošský lídr strany ve Westminsteru je okamžikem hrdosti pro naši zemi. Těším se na spolupráci s vámi a vaší stranou v zájmu britského lidu,“ prohlásil britský premiér Keir Starmer.

V září 2021 si však vysloužila kritiku labouristů i části veřejnosti, když v soukromé konverzaci na WhatsAppu, která unikla do médií, napsala, že ji nezajímá kolonialismus. „Tehdy neexistoval žádný koncept práv. Těmi, kdo tratili, byly staré elity, nikoli běžní lidé,“ uvedla také Badenochová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...