AstraZeneca nemá podle smluv upřednostňovat Británii před EU, píše CNN

Politici Evropské unie koncem ledna kritizovali firmu AstraZeneca poté, co jim oznámila, že do konce března dodá o desítky milionů méně dávek, než bylo původně dohodnuto. Zároveň se ale společnosti dařilo dodávat smluvené množství do Velké Británie. Televize CNN nyní zjistila, že na základě smluv o dodání vakcín nemá AstraZeneca právo Británii před EU upřednostňovat.

„Smlouva společnosti AstraZeneca s EU je v zásadě stejná jako smlouva s Velkou Británií. Ve smlouvách jsou pouze nepatrné jazykové rozdíly, které zohledňují, že EU nakupuje vakcíny jménem 27 zemí,“ tvrdí právník David Green z kanceláře Edwin Coe, kterého oslovila televize CNN. Green prostudoval obě smlouvy, ovšem jen ve zveřejněné podobě, ve kterých jsou některé části nepřístupné.

Ve smlouvách je podle Greena mnoho podobností, zejména proto, že byly podepsány ve stejnou dobu. „Co ale výrobci nemohou udělat, je vybrat si jednu smluvní stranu před druhou. Nemohou tedy EU říci: ,Nebudeme vám vakcínu dodávat, protože ji budeme poskytovat Spojenému království‘ a naopak,“ vysvětluje právník.

Smlouvy se shodují i ve vyjádření o takzvaném „maximálním možném úsilí“. Ve smlouvě s Británií je použita formulace, že výrobce podnikne maximální možné úsilí, aby své závazky ohledně termínů a objemu dodávek splnil. Pokud je to nezbytné, může je společnost „aktualizovat a upravit“, ale musí nejméně měsíc dopředu informovat britské ministerstvo pro obchod, energii a průmyslové strategie (BEIS) o „pevném a konečném“ termínu.

Reálně tato formulace znamená, že firma může krátit dodávky, když je nebude schopna splnit. Právník Green říká, že pojem „maximální možné úsilí“ je v zásadě únikovou doložkou, která má společnosti AstraZeneca zajistit určitou právní ochranu pro případ, že by nemohla splnit dohodnutý harmonogram.

Kdo má přednost?

Na kritiku ze strany EU reagoval ředitel AstraZeneca Pascal Soriot výrokem, že jeho společnost souhlasila s dodávkami do Velké Británie jako první. Zároveň uvedl, že je to dle něj „dostatečně spravedlivé“, protože se Spojeným královstvím se dohodla dříve než s Unií.

Tuto úvahu zkritizovala Evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová, která byla pod tlakem kvůli tomu, že se smlouva s EU jevila jako výrazně slabší než ta s Británií.

„Odmítáme logiku typu, kdo dřív přijde, je dřív na řadě,“ řekla. „To může fungovat u řeznictví v sousedství, ale ne v pokročilých kupních smlouvách,“ dodala. Jak navíc zjistila CNN, AstraZeneca oficiální smlouvu s Velkou Británií ve skutečnosti podepsala 28. srpna, jeden den po uzavření dohody s EU. Není proto žádný důvod, aby byla vakcína dodávána přednostně do Británie. 

Přednostní dodání bylo součástí smlouvy, tvrdí Hancock

Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock naznačil, že přednostní dodání vakcíny do Británie bylo zahrnuto ve smlouvě. „Neuspokojil bych se smlouvou, která by umožňovala dodávat oxfordskou vakcínu někomu před námi. Trval jsem na tom, abychom mohli udržet veškerou britskou veřejnost v bezpečí, což považuji jako ministr zdravotnictví za svou hlavní zodpovědnost.“

AstraZeneca ale odmítla komentovat dotazy CNN, které se týkaly upřednostňování dodávek do Británie před EU. Na otázku, zda je dohoda o upřednostňování Spojeného království součástí nepublikované časti smlouvy nebo je zahrnuta v jiném právním dokumentu, BEIS odpovědělo pouze takto: „Vláda Spojeného království má dohodu s AstraZenekou o dodávce 100 milionů dávek vakcíny, a mají domluvený plán dodávek.“ Podrobnosti o obchodní dohodě mezi britskou vládou a společností AstraZeneca jsou podle BEIS komerčně citlivé.

Mluvčí Evropské komise britskou smlouvu s AstraZenekou odmítl komentovat, ale uvedl, že komise považuje svou vlastní dohodu za „závazné objednání jasného množství dávek.“

„Doložka o maximálním možném úsilí je ve smlouvě zahrnuta, protože vakcína nebyla v době podepsání ještě vyvinuta ani schválena. Nebylo zřejmé, zdali AstraZeneca bude vakcínu vůbec vyrábět,“ vysvětlil mluvčí. Nyní když je vakcína povolena, už se podle mluvčího stanovilo jasné množství dodávek. „ A to jak pro prosinec loňského roku, tak pro nadcházející čtvrtletí tohoto roku.“

Doba dodání vakcín je pro Evropskou unii klíčová. Nedostatek dávek – nejen z AstraZeneky – znamená, že se očkovací programy v mnoha zemích pozastavují a nejsou pravidelné. Nedostatek je i v České republice, ta však zatím nedokázala aplikovat ani dodané menší množství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
Právě teď

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...