Arménský prezident odmítl potvrdit odvolání šéfa armády

Arménský prezident Armen Sarkisjan odmítl odvolat náčelníka generálního štábu armády, jehož tento týden sesadil premiér Nikola Pašinjan, oznámila prezidentská kancelář. Arménská opozice tento týden pořádala protesty, při nichž požadovala Pašinjanovo odstoupení kvůli výsledku bojů o Náhorní Karabach.

Premiér nechce odstoupit, i když ho k tomu ve čtvrtek vyzval i generální štáb armády. Pašinjan na to reagoval sesazením jeho náčelníka i jeho prvního zástupce a krok armády označil za pokus o puč. V Arménii musí ale výměnu v čele ozbrojených sil potvrdit prezident.

Sarkisjanovo sobotní odmítnutí podepsat odvolací dekret v Jerevanu uvítalo na shromáždění několik set stoupenců opozice. Pašinjan naopak prezidenta kritizoval a na Facebooku napsal, že „to vůbec nijak nepřispěje k vyřešení současné situace“.

Mluvčí prezidentovy kanceláře řekla, že premiér má právo zaslat odvolací dekret prezidentovi podruhé a Sarkisjan ho buď musí podepsat, nebo jej předat ústavnímu soudu. Premiér už řekl, že dekret podruhé pošle. Pokud ho prezident nepodepíše a nevyužije ani možnost obrátit se na ústavní soud, začne platit premiérovo rozhodnutí.

„Není pochyb o tom, že armáda musí být v případě politických záležitostí neutrální. S ohledem na válku dnes potřebuje personál armády naši podporu a pozornost více než kdy jindy,“ uvedl Sarkisjanův úřad.

Pašinjan čelí výzvám k rezignaci kvůli porážce v loňské krátké válce o Náhorní Karabach. Kritici ho obviňují, že se dopustil vlastizrady, když podepsal dohodu s Ázerbájdžánem, která znamenala nejen klid zbraní, ale také postoupení části sporného území.

Arménské armádě tehdy hrozil debakl, a tak požádala šéfa vlády, aby přijal podmínky příměří sjednané ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které pro Jerevan znamenaly značné územní ztráty.Většina Náhorního Karabachu, ovládaného arménskými separatisty, sice zůstala v arménských rukou, ale Arménie přišla o strategicky důležité město Šuša a o pásmo ázerbájdžánského území obklopujícího horskou enklávu. Šest týdnů bojů loni v listopadu si podle odhadů vyžádalo na šest tisíc životů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...