AP: Ekvádor zadržel švédského vývojáře, který je prý spolupracovníkem Assange

Ekvádorské úřady zadržely údajného blízkého spolupracovníka Juliana Assange. Švédský vývojář Ola Bini měl být součástí týmu, který v posledních dnech vyhrožoval ekvádorskému prezidentovi. Agentuře AP to pod podmínkou anonymity sdělil ekvádorský činitel. Assange, který se od roku 2012 skrýval na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně, byl ve čtvrtek z ambasády vyveden a zatčen. Za propuštění protestují v jeho rodné Austrálii desítky lidí.

Švédského vývojáře Ola Biniho ekvádorská policie zatkla na letišti v hlavním městě Quito, když se chystal odcestovat do Japonska. Jeho zadržení se uskutečnilo v rámci operace, jejímž cílem je zakročit proti osobám, které v posledních dnech vyhrožovaly odvetnými kroky proti ekvádorskému prezidentovi Lenínovi Morenovi. Právě Moreno ve čtvrtek rozhodl o odebrání ekvádorského azylu Assangeovi.

Ministryně vnitra Ekvádoru María Paula Romová sdělila, že tamní úřady zadržely osobu, která je blízká Assangeovi a je klíčovým spolupracovníkem WikiLeaks. Zadržený podle ní čelí podezření ze spiknutí proti ekvádorské vládě. Další podrobnosti o případu ani totožnost zadrženého neuvedla.

Na osobním blogu, který patří člověku se stejným jménem jako zadržený Ola Bini, o sobě muž píše, že je softwarovým vývojářem a pracuje v Quitu pro společnost Center for Digital Autonomy (Středisko pro digitální autonomii). Skupina se sídlem v Ekvádoru a Španělsku se zaměřuje na ochranu soukromí, bezpečnost a šifrování. O spolupráci s WikiLeaks se nezmiňuje.

Assange sedm let pobýval na ekvádorské ambasádě v Londýně

Zakladatel severu WikiLeaks Julian Assange  se v roce 2012 uchýlil na ekvádorské velvyslanectví v Londýně, aby se vyhnul vydání do Švédska, které ho chce vyslechnout kvůli obvinění ze znásilnění z roku 2010.

Assange vinu odmítá a Švédsko v roce 2017 případ odložilo. Stále mu ale hrozí postih za to, že se vyhýbal soudu. Na ambasádě Ekvádoru měl azyl díky bývalému levicovému prezidentovi této jihoamerické země Rafaelu Correaovi.

Londýnský soud Assange ve čtvrtek shledal vinným z porušení podmínek kauce a do dalšího stání u soudu vyšší instance – které je naplánované na druhého  května – ho poslal do vazby. Americké ministerstvo spravedlnosti ho zároveň obvinilo ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládních počítačů.

Za propuštění Assange v Austrálii protestují desítky lidí

Ve své rodné zemi se Australan dočkal po svém zatčení podpory desítek lidí. Ti během pátečního protestu vyzvali Británii k jeho propuštění. Assange je podle nich symbolem svobody slova, a proto by jej Londýn neměl vydávat do USA. K výzvě se podle AP připojila také organizace australských novinářů.

Spojené státy Assange krátce po zatčení obvinily ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládního počítače, za což mu hrozí až pět let vězení. Británie, v níž se Assange současně nachází, za oceán vzkázala, že aktivista nebude vydán, pokud by v úvahu připadal trest smrti.

Také australská ministryně zahraničí prohlásila, že její země se rázně staví proti trestu smrti, který v krajních případech uplatňují Spojené státy žádající Británii o jeho vydání. Australský premiér Scott Morrison však zároveň uvedl, že pokud Assange porušil zákon, musí nést následky a že Austrálie nemá s jeho případem nic společného. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...