Amerika se chystá na „covidové“ volby. Zpravodajové sledují debaty on-line a na místě je nejspíš nikdo neposílí

Když Spojené státy volí prezidenta, většinou se říká, že „takové volby Amerika ještě nezažila“. Platí to i o těch letošních, které vyvrcholí přesně za měsíc, 3. listopadu. Nejde jen o duo kandidátů Donald Trump a Joe Biden, ale především o okolnosti jejich souboje. Letos se totiž americké volby kvůli pandemii koronaviru poprvé konají bez velkých shromáždění, debatám nepřihlížejí tisíce diváků v sále, novináři se ve štábech nemůžou potkávat s příznivci ani podporovateli kandidátů. Co vše je letos pro novináře, kteří se věnují americkému prostředí, nové a jiné, přinese pořad Newsroom ČT24.

Nikde nemají předvolební debaty takovou tradici jako právě ve Spojených státech. V týdnu stanice Fox News odvysílala první ze tří setkání obou kandidátů před televizními kamerami. Debata byla tak jiná, jak jiné budou celé letošní volby.

„Já už jsem těch debat viděla, ale takovou ještě nikdy. To byl chaos, to bylo překřikování, porušování všech pravidel, jejichž dodržování je takovým územ. Stanice Fox News je protrumpovská televize, která Trumpovi nevyčítá zbytečnosti, je spíš na jeho straně. Trump měl vlastně nejlepší podmínky a stejně neposlouchal, co mu moderátor říká,“ komentuje debatu Jana Ciglerová, zpravodajka Deníku N.

Debata v pravém slova smyslu to nebyla ani podle bývalého zpravodaje České televize v USA Martina Řezníčka. „Tohle byla spíš výměna nadávek a neustálého skákání do řeči. Moderátor se snažil debatu usměrňovat hodinu a půl, ale nedařilo se mu to, protože Donald Trump skákal do řeči, Joe Biden zase měl nejrůznější nadávky. Prezidentovi Spojených států říkal drž ústa, hovořil o tom, že je klaun, že je lhář a tak dále,“ doplňuje Řezníček.

Novináři nejsou na místě, jsou on-line

Pro novináře to byla naprosto stejná podívaná jako pro diváky. I oni ji totiž mohli tentokrát sledovat jen v televizi nebo on-line. Tradiční prostor pro reportéry, kde mohli natáčet s podporovateli a příznivci přímo v místě konání debaty, byl zrušený. Nebyl teď na Fox News a nebude pravděpodobně ani na debatách, které budou vysílat ještě C-SPAN a NBC.

Důvodem je co nejvíc eliminovat sociální kontakt a zamezit šíření nemoci covid-19. Obecně proto zpravodajové mají letos daleko těžší přístup k oběma stranám.

„Hádám, že tak 97 procent všech doprovodných akcí bylo buď úplně zrušeno, nebo přesunuto do on-line prostředí. Pro nás jako novináře je to složitá situace,“ říká nynější americký zpravodaj ČT David Miřejovský.

Na složitější přístup k respondentům, především k primárním zdrojům kampaně, naráží také jeho protějšek z Českého rozhlasu. „Třeba, pokud si správně pamatuji, na nominační sjezd demokratů nakonec dostala akreditaci asi tři procenta novinářů, kteří o ni žádali a zřejmě by ji za normálních okolností získali. Dá se očekávat, že podobné to bude třeba s volebními štáby během hlavního volebního dne, během volební noci,“ doplňuje Jan Kaliba, který z USA reportuje pro Český rozhlas.

Bude volební noc?

Kromě jména nového prezidenta je právě takzvaná volební noc pro žurnalisty největší neznámou. Zatím není jasné, kde se jednotlivé volební štáby „usadí“, kolik lidí bude moci být na místě a jak to bude s pressroomy, tedy místnostmi vyhrazenými pro novináře z celého světa.

„Kde přesně budeme 3. listopadu, jasno není. Není totiž vůbec jisté, jestli nás posílí další štáby z Prahy, protože kvůli pandemii je teď zákaz cestovat a novináři zatím nedostali výjimku,“ vysvětluje David Miřejovský.

V Českém rozhlase už proto počítají i s variantou, že volební studio bude vést moderátor na dálku z Prahy. A třeba Jana Ciglerová z Deníku N spíš než s volební nocí rovnou počítá s volebními dny až týdny. „Volební noc to velmi pravděpodobně nebude, protože kvůli koronaviru je rekordní množství korespondenčních lístků. Ty se budou počítat a podle toho, jak vystupuje současný prezident, se dá očekávat, že budou problémy, že budou spory,“ předpovídá Ciglerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 24 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...